Pro vstup do Francie je od pondělí nutný test starý maximálně 72 hodin. V Rakousku je zase na některých místech povinné nosit respirátor. Cestování zásadně omezuje Izrael – od pondělka ruší veškerou osobní leteckou dopravu. Ztráty pracovních míst kvůli viru byly loni čtyřnásobně vyšší než v roce 2009, tedy v nejhorší rok globální finanční krize, odhadla Mezinárodní organizace práce.
Koronavirus - leden
- 20:21
Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.
- 18:16
Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.
- 18:15
Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.
Pro vstup do Francie je od pondělí nutný test starý maximálně 72 hodin. Zatím se to týká jen lidí cestujících letadlem či lodí. Odborníci však uvádějí, že to stačit nebude, a za nevyhnutelnou považují už třetí úplnou uzávěru země. O celkové karanténě může vláda rozhodnout již tento týden, uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Večerní zákaz vycházení zatím epidemii nezpomalil. Například v Remeši platí již od 2. Ledna zákaz vycházení od 18. hodiny. Ten pak byl později rozšířen na celé francouzské území. Zatím však neexistují důkazy, že prodloužení zákazu vycházení o dvě hodiny přináší nějaký větší pozitivní efekt.
Vláda proto zkouší i jiné kroky. Nedoporučuje nošení po domácku vyrobených látkových roušek, a dokonce doporučila, aby lidé v dopravních prostředcích, zejména v metru, mezi sebou nemluvili a nešířili tak virus.
Výpadky v dodávkách vakcíny zpomalují očkování, hlavně v regionech. Země proto na šest týdnů prodloužila dobu mezi dávkami.
Biden prodloužil zákaz cest z Evropy
Americký prezident Joe Biden prodloužil platnost zákazu cest do USA z 26 zemí schengenského prostoru, z Velké Británie, Irska a Brazílie, jehož odvolání jen několik dní před odchodem z funkce naplánoval exprezident Donald Trump. Uvedla to agentura Reuters.
Spojené státy také od soboty zavedou zákaz vstupu do USA pro všechny cestující, kteří byli nedávno v Jihoafrické republice, s výjimkou amerických občanů. Nová americká administrativa se obává rozšíření „jihoafrické“ mutace koronaviru v USA, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření činitelky amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).
„Se zhoršující se pandemií a šířením více nakažlivých variant (koronaviru) není čas na uvolňování omezení mezinárodních cest,“ řekla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.
Omezení cest z vybraných evropských zemí a Brazílie Trump dva dny před koncem svého mandátu nařídil zrušit s platností od úterka. Biden však ihned dal najevo, že po usednutí do Bílého domu Trumpův plán na stažení restrikcí anuluje.
Biden zaujímá v boji s koronavirem podstatně agresivnější postoj než Trump, který čelil soustavné kritice expertů, že pandemii podceňuje.
Jihoafrická varianta viru SARS-CoV-2 je podle expertů až o 50 procent nakažlivější než „normální“ koronavirus, panují rovněž obavy, že by na ni nemusely zabírat již schválené očkovací látky proti covidu-19.
V USA úřady tuto mutaci viru zatím nezaznamenaly, ve dvaceti státech se však již objevila takzvaná britská varianta, která je také nakažlivější, vakcíny proti ní však podle vědců zabírají. JAR zatím zprávy o chystaném zákazu cest nekomentovala.
Ve Spojených státech začne od úterý platit požadavek na to, aby všichni cestující z ciziny starší dvou let podstoupili před odletem test na koronavirus. Po příletu do USA po nich zároveň budou úřady žádat sedmidenní izolaci a po dalších třech až pěti dnech absolvování dalšího testu. Opatření je součástí Bidenovy strategie pro boj s nákazou, se kterou v zemi zemřelo již přes 418 tisíc lidí.
Izrael jde do extrému
Izrael zruší od pondělních 23:00 středoevropského času do 31. ledna veškerou osobní leteckou dopravu na svých letištích ve snaze zpomalit šíření nového koronaviru. Informoval o tom list Haarec, podle nějž na izraelských letištích nebudou moci přistávat letadla zahraničních aerolinek. Opustit zemi v tomto období bude rovněž možné jen za výjimečných okolností.
„Jsme napřed před celým světem. Žádný stát neudělal to, na co se chystáme my – hermeticky uzavíráme zemi,“ řekl na brífinku premiér Benjamin Netanjahu.
Zákaz se nebude týkat zahraničních nákladních, hasičských či zdravotnických letadel. Určitá omezení budou platit rovněž pro izraelské letecké společnosti.
Výjimku budou mít také osoby, které potřebují cestovat do zahraničí kvůli lékařským zákrokům, pracovníci v nezbytných odvětvích, kteří nemohou pracovat dálkově, či lidé cestující na pohřby rodinných příslušníků. Podle ministra dopravy Miriho Regeva nebude během zákazu poprvé umožněno židům imigrovat do Izraele, „pokud to nebude otázka života a smrti“.
Devítimilionový Izrael zaregistroval dosud přes 595 tisíc případů nákazy koronavirem, s nemocí covid-19 tam zemřelo více než 4300 lidí. Nachman Aš, který koordinuje protiepidemická opatření, v týdnu prohlásil, že 30 až 40 procent infikovaných v zemi má takzvanou britskou variantu koronaviru, která je podle vědců nakažlivější. Mutace se podle něj do několika týdnů stane v zemi dominantní. Vláda v úterý rozhodla o prodloužení ochranné uzávěry země do konce ledna.
Premiér odsoudil násilí na protestech
Nizozemský premiér Mark Rutte odsoudil „zločinné násilí“, které provázelo víkendové demonstrace proti koronavirovým opatřením jeho vlády. Při protestech policie zadržela stovky lidí, informovala dnes stanice NOS.
„Je to nepřípustné,“ řekl Rutte. „Nemá to nic společného s bojem za svobodu. Je to zločinné násilí a tak k němu budeme i přistupovat,“ dodal.
O víkendu se proti vládním opatřením přijatým v boji s koronavirem demonstrovalo ve více než desítce nizozemských měst včetně Amsterodamu, Eindhovenu či Haagu. Protestující házeli na policii kameny i zábavní pyrotechniku. V jednom případě dokonce vzduchem létaly nože. V Eindhovenu protestující rabovali obchody, v Enschede rozbili okna místní nemocnice.
Rakušané musí nasadit respirátory
V Rakousku musí od pondělí lidé na řadě veřejných míst nosit respirátory typu FFP2. Nasadit si je musí v obchodech, v prostředcích hromadné dopravy, ordinacích lékařů či v autoopravnách. Za posledních 24 hodin v zemi přibylo 1009 případů nákazy koronavirem a 33 úmrtí s covidem-19.
Výjimku z povinnosti nosit respirátory FFP2 mají děti mladší 14 let, těhotné ženy a osoby, které si je nemohou nasazovat ze zdravotních důvodů.
Sociálně slabší lidé dostanou respirátory zdarma. Podle ministerstva zdravotnictví zatím dostalo deset kusů respirátorů bezplatně 1,5 milionu seniorů nad 65 let. Desítky tisíc respirátorů dostala také zařízení, která pečují o bezdomovce. Celkem je připraveno k rozdání 1,7 milionu těchto pomůcek.
Například učitelé respirátory nosit nemusí, v tom případě se ale musí nechat pravidelně testovat. Kromě nových pravidel zakrývání nosu a úst platí od pondělí v Rakousku také opatření, které bezpečné rozestupy stanovuje na dva místo dosavadního jednoho metru.
Ztráty míst kvůli viru byly loni čtyřnásobně vyšší než ve 2009
V loňském roce kvůli pandemii nemoci covid-19 zaniklo čtyřikrát více pracovních míst než v nejhorším období globální finanční krize v roce 2009. Omezení činnosti podniků a veřejného života zrušilo loni 8,8 procenta všech pracovních hodin, což odpovídá 255 milionům pracovních míst na plný úvazek. Vyplývá to z odhadu, který zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO).
„Pro svět práce to byla nejvážnější krize od velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Dopad je mnohem větší než dopad z doby globální finanční krize ve 2009,“ uvedl generální ředitel ILO Guy Ryder. Většina lidí, kteří přišli o práci, přestala úplně hledat zaměstnání, upozornila ILO. Děje se tak pravděpodobně kvůli omezením podniků jako restaurace, bary, obchody, hotely a další služby, které se poskytují za přímé účasti zákazníků. To je podle Rydera zvláště znepokojující.
Propad pracovního trhu znamená pokles příjmů z práce o 8,3 procenta, tedy 3,7 bilionu dolarů (téměř 80 bilionů korun). To odpovídá 4,4 procenta globálního hrubého domácího produktu. ILO očekává oživení na trhu práce ve druhé polovině roku. Bude to však záviset i na tom, zda se podaří snížit počet nakažených a rozšířit očkování.
Akciím kurýrních firem se dařilo
V případě kurýrních společností se však nedá mluvit o nezájmu investorů. Hodnota těchto firem v době koronaviru stoupla i o desítky procent. Cena akcií společnosti FedEx vzrostla za poslední rok o 71 procent, konkurenční UPS zaznamenala růst o 36 procent a v evropském prostředí se dařilo německé DHL s 33 procenty, shrnuje hlavní analytička společnosti TopForex Olívie Lacenová.
„Lidé se i s ohledem na restrikce spojené se zamezením šíření onemocnění covid-19 a omezení provozů kamenných obchodů soustřeďují na nákupy prostřednictvím e-shopů a obchodníci se snaží nakupující motivovat přes benefity v podobě dárků nebo dopravy zdarma. Kurýři tak mají plné ruce práce s doručováním objednávek a akcie doručovacích společností směřují nahoru,“ nastiňuje Lacenová.
Akcie UPS se před spuštěním pondělního obchodního dne nacházely na hodnotě 159 dolarů za akcii, což jsou nejvyšší hodnoty v historii obchodování společnosti, podotýká. „Tržní kapitalizace společnosti se vyšplhala na 137 miliard dolarů. Pro srovnání – ještě před rokem to bylo podle údajů z Macrotrends.net kolem 101 miliard dolarů,“ uvádí.
V případě FedExu se před spuštěním pondělního obchodování cena akcií pohybovala na 254 dolarech za akcii. „Tržní kapitalizace společnosti dosáhla 67 miliard dolarů, zatímco před rokem to bylo jen 40 miliard dolarů,“ dodala. Ještě v listopadu na tom byly její cenné papíry ještě lépe. „V posledním období zaznamenala hodnota firmy na burze mírnou korekci spojenou s informací, že plánuje zrušit 5500 až 6300 pracovních míst v Evropě v důsledku dokončení síťové integrace TNT Express,“ vysvětlila Lacenová.
Z evropských společností se podle ní dařilo nejvíce německé logistické společnosti Deutsche Post DHL Group, známé zejména prostřednictvím její divize DHL. „Akcie společnosti za poslední rok vzrostly o třetinu a před začátkem obchodního týdne se pohybovaly na úrovni kolem 43 eur (52 dolarů). Tržní kapitalizace společnosti dosáhla 53,5 miliardy eur (64,5 miliardy dolarů), zatímco ještě před rokem to bylo 45 miliard dolarů,“ přiblížila.
Nejbohatší se z pandemie zotavili, chudým to potrvá 10 let, tvrdí Oxfam
Tisíc nejbohatších lidí se ze ztrát způsobených pandemií zotavilo za devět měsíců, nejchudším by to ale mohlo trvat i déle než deset let. Ve zprávě nazvané Virus nerovnosti to v pondělí odhadla charitativní organizace Oxfam. Podle ní se majetek deseti nejbohatších lidí světa od začátku pandemie zvýšil o půl bilionu dolarů (10,7 bilionu korun), což by bez potíží každému zaplatilo vakcínu proti covidu-19 a zajistilo, že by nákaza nikoho neuvrhla do chudoby.
Zároveň pandemie rozpoutala nejhorší krizi zaměstnanosti za posledních 90 let, uvádí Oxfam. O práci přišly nebo jí mají málo stovky milionů lidí. K nejvíce zasaženým patří ženy a příslušníci etnických menšin, u nichž je podle výkonné ředitelky Oxfamu Gabriely Bucherové mnohem vyšší pravděpodobnost, že budou hladovět a nedostane se jim lékařské péče.
„Milionářské majetky se vzpamatovaly s tím, jak se navzdory pokračující recesi v reálné ekonomice zotavily akciové trhy. Jejich celkové bohatství se v prosinci 2020 vyšplhalo na 11,95 bilionu dolarů, což odpovídá celkovým výdajům vlád zemí G20 na obnovu po covidu-19,“ píše se ve zprávě Oxfamu, z níž cituje server CNBC.
