Česko bude podporovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru od ledna příštího roku, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se svým chorvatským protějškem Andrejem Plenkovičem. Hovořili také o dodávkách surovin z Chorvatska. V případě ropy může být podle Fialy spolupráce rychlá, protože tuzemské firmy jsou schopny využívat ropovod Adria. V případě plynu ale stávající infrastruktura nestačí.
Česko podpoří během předsednictví vstup Chorvatska do Schengenu, řekl Fiala po schůzce s Plenkovičem
Fiala po schůzce sdělil, že při neformálních rozhovorech se zástupci zemí EU cítil velkou podporu pro vstup Chorvatska do Schengenu. Předvstupním hodnocením už dříve prošly též Rumunsko a Bulharsko, některé státy ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly.
„My si dovedeme představit tuto otázku spojit, ale současně za české předsednictví říkám, že pokud by se to na tom mělo zadrhnout a kvůli tomu posouvat, pak je namístě situaci odblokovat, přijmout Chorvatsko, kde cítím obecný souhlas a nevidím překážky ze strany dalších zemí, a proces ukončit tak, aby Chorvatsko 1. ledna mohlo být členem Schengenu,“ sdělil český premiér.
Plenkovič uvedl, že podle zprávy od Evropské komise Chorvatsko v osmi oblastech splnilo podmínky a vytvořilo dohledový mechanismus, který se týká kontroly hranic a sledování nelegální migrace. Česko bude podle chorvatského premiéra hrát jakožto země předsedající EU významnou roli.
O české podpoře pro vstup Chorvatska do Schengenu ujistil při červnovém jednání v Praze také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) šéfa chorvatské diplomacie Gordana Grliče-Radmana.
ČR má zájem o ropu
Firmy provozující v Česku rafinerie mají podle Fialy zájem využívat část kapacit ropovodu Adria, aby dokázaly postupně nahrazovat ruskou ropu.
„Víme i z jednání s některými firmami, provozujícími rafinerie na území České republiky, že mají zájem i schopnosti využívat některé kapacity ropovodu Adria tak, aby dokázaly postupně nahrazovat alespoň částečně ruskou ropu,“ poznamenal Fiala. Hlavním zdrojem ale pro Česko není Adria, nýbrž Transalpinský ropovod (TAL), o jehož rozšíření se jedná. Ropovod z Terstu zásobuje rafinerie v Česku, Rakousku či Německu.
Co se týče plynu, jedná se s Chorvatskem podle Fialy spíše o dlouhodobější spolupráci. Česko podle něj plní své zásobníky, a navíc zakoupilo část kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. „V případě LNG terminálů bude ještě potřeba dostavět, respektive rozšířit plynová vedení, aby to mohly využívat i okolní země. To nějakou dobu bude trvat,“ vysvětlil Fiala ke spolupráci s Chorvatskem.
České firmy mají podle ministerského předsedy také zájem podílet se na některých strategických projektech v Chorvatsku, například na rozvoji přístavu Rijeka. To potvrdil i Plenkovič.
