Kdyby Evropa chtěla, dokáže migraci zastavit do čtrnácti dnů, míní europoslanec Payne

Nahrávám video

Evropa má dostatek kapacit, které by byly schopné identifikovat a zlikvidovat pašerácké gangy, uvedl k migraci poslanec Evropského parlamentu za Svobodné Jiří Payne. V Interview ČT24 dále konstatoval, že státy, které mají moře, z toho obrovsky profitují, a musí tudíž nést i rizika.

Jeden z důvodů, proč lidé do Evropy přichází, je podle europoslance Payna ten, že se EU uzavřela do svého jednotného trhu.

„Skvěle se nám obchoduje navzájem, ale přestali jsme obchodovat s venkovními státy, s Ukrajinou, s Egyptem, s Libyí, s Marokem a všichni mají velké problémy. My jsme je destabilizovali, a jestli jim chceme pomoci, musíme otevřít jednotný trh pro tyto státy a začít s nimi obchodovat,“ je názoru poslanec Evropského parlamentu za Svobodné.

Evropské státy by podle něj neměly  přijímat migranty, kteří míří do Německa, ale naopak na něj apelovat. „Migrační krizi nezvládá ani Německo, neví, kdo všechno tam bydlí, nezná pravá jména ani původ lidí, a to je ta situace, se kterou si myslím, že jsou Němci nespokojení. Za to nemůže přece nikdo jiný, a není žádný důvod, abychom v této věci drželi solidaritu, že když někdo něco dělá špatně, aby to dělali i ostatní špatně. My bychom měli apelovat na Německo, ať jsou solidární s těmi státy, které mají na svém území pořádek, ať mají přesnou evidenci, kdo tam je a odkud přišel,“ uvedl v Interview ČT24 Payne.

Podle něj je problém už v samotném schengenském prostoru. „Přistěhovalci, kteří přicházejí, chtějí třeba do Německa nebo Švédska, ale hranice hlídá Itálie nebo Řecko a Německo na to nemá vůbec žádný vliv, to je ten problém,“ uvedl.

„Když jsme ještě nebyli v NATO, v zahraničním výboru jsme probírali, co bychom dělali, kdyby došlo k nějaké velké migrační vlně, třeba kvůli výbuchu atomové elektrárny. Přemýšleli jsme, že bychom udělali špalír – ať  rychle jdou dál. A takto se chová Rakousko a spousta zemí. Maďarská vláda organizovala autobusy, aby se do Německa dostali uprchlíci rychle,“ řekl Payne ve vysílání České televize.

A také se pozastavil nad „děravou“ jižní hranicí EU v porovnání s hranicí východní části Schengenu. „Když jsme vstupovali my, Slovensko a Polsko do Schengenu, dala si Evropská komise podmínku, že musí být hranice naprosto neprůchodná. A tehdy Slovensko a Polsko investovalo obrovské peníze a na hranici existují nejrůznější vymoženosti, hranice je neprůchozí. Každý Ukrajinec proto jde raději žádat o víza, protože se přes tu hranici prostě ilegálně nedostane. Jak to že komisaři netrvali na stejném zabezpečení hranice schengenského prostoru také v Itálii a v Řecku?“ položil řečnickou otázku evropský poslanec.

Podle něj tak Schengen „zastaral“ a bylo by dobré ho inovovat, či nahradit systémem jiným. „Schengen byl koncipovaný na období studené války. Mohli bychom místo něj mít krizový plán B, kdy vytvoříme v Evropě několik regionů států, které mají podobné bezpečnostní prostředí, třeba V4, nebo Skandinávie a podobně,“ naznačil.

„Moře je benefit, přímořské státy musí nést i rizika“

Avšak Payne odmítl i „nářky“ jižních států na potíže s miganty. „Státy, které mají moře, z toho mají obrovské výhody, které s ním souvisí. Benefity z moře spotřebují samy pro sebe, rizika s mořem související ale řešit nechtějí. To mi nepřijde, že je správné, sdílet rizika, ale benefity ne,“ řekl český europoslanec za Svobodné.

Jaký je podle něj tedy lék pro Evropu proti nelegální migraci? „Evropa má dostatek kapacit, které by měly být schopné pašerácké gangy identifikovat a zlikvidovat. Kdyby chtěla, tak do čtrnácti dnů dokáže migraci zastavit, ale jsou tam lidé, kteří to nechtějí,“ namířil svá slova proti Evropskému parlamentu Payne.

„Stovky poslanců Evropského parlamentu si přejí migranty, aby narušili struktury, které brání totální evropské integraci,“ je přesvědčen. „Oni mají představu, že směs různých barev pleti a národů je správně a je to cíl, ke kterému máme směřovat,“ dodal na adresu podle jeho slov stovek poslanců Evropského parlamentu.

A podle něj by řešením bylo i to, když státy v Evropě vytvoří dojem, že migranti utratí spoustu peněz a pak se stejně vrátí zpátky, jejich zájem opadne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V pondělí mají dorazit silné bouřky, na Moravě ale ještě padají teplotní rekordy

Většinu Česka zasáhnou v pondělí silné bouřky s nárazy větru a kroupami, vyplývá z výstrahy, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstrahu před vedry, která původně platila na celý víkend pro téměř celou zemi, omezili v neděli meteorologové už jen na většinu území Moravy a Slezska. Tam na řadě míst opět padly teplotní rekordy pro daný den. Třeba ve Strážnici už naměřili přes 37 stupňů. Dále také platí zvýšené riziko vzniku požárů.
12:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výbava pro prvňáčka vyjde na tisíce. Rodiče hledají levnější varianty

S blížícím se začátkem školního roku začínají rodiče prvňáků shánět výbavu. Ta podle oslovených prodejců i výpočtů ČT vyjde minimálně na 1500 korun. Nejčastěji ale rodiče zaplatí více, mezi třemi a čtyřmi tisíci. Nejdražší položkou je tradičně aktovka. Oproti loňskému roku ale ceny školních pomůcek výrazně nezdražily. Podle srovnávače cen Heureky rodiče ale také více porovnávají ceny a častěji sahají po levnějších variantách.
před 8 hhodinami

VideoVlakem na Ruzyni. Úsek mezi Veleslavínem a letištěm má postavit soukromník

Posun v přípravách trati na Letiště Václava Havla. Stát chce příští rok vybrat koncesionáře na úsek mezi pražskou Ruzyní a Veleslavínem. Má jít o první PPP projekt na tuzemské železnici, kdy vláda plánuje spolupracovat se soukromníky. Projekt má stát zhruba 109 miliard korun. Soukromý partner infrastrukturu postaví a bude ji provozovat a udržovat dalších 25 let.
před 9 hhodinami

Ministerstvo průmyslu a obchodu má změnit název. Současný je dle Havlíčka „za zenitem“

Na středeční schůzi má Senát jednat o změně názvu resortu průmyslu a obchodu. Nově to má být ministerstvo hospodářství. Přejmenování je součástí novely stavebních pravidel, u níž zákonodárci očekávají nejobsáhlejší debatu. Kromě změny názvu ministerstva bude tématem i centralizace úřadů.
před 10 hhodinami

Měřicí stanice v Česku opět zaznamenaly teplotní rekordy, bylo až 37,1 stupně

Teplotní rekordy v sobotu v Česku padly zhruba na třiceti procentech meteorologických stanic měřících přes třicet let. Nejtepleji bylo v Doksanech na Litoměřicku, a to 37,1 stupně Celsia, oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). I v neděli meteorologové očekávají tropická vedra s nejvyššími teplotami mezi 32 a 37 stupni, už během dne se však podle ČHMÚ postupně zatáhne a objeví se deště i bouřky. Ochlazení se očekává i na začátku příštího týdne.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
před 20 hhodinami

VideoKlokánek bojuje s nedostatkem peněz a odchodem zaměstnanců

Ze zařízení Fondu ohrožených dětí – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠Klokánků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ odcházejí zaměstnanci kvůli nízkým platům, aktuálně berou jen 25 tisíc korun hrubého. Jen tento týden přibyla další výpověď. Organizace už musela uzavřít osm bytů, kapacity se tak snížily o více než třicet míst. Ministerstvo práce slibuje novelu zákona, podle níž se má financování řídit kapacitou zařízení, a ne jeho obsazeností. Zároveň mají být součástí změny i vyšší příspěvky ze strany státu. Podle předsedkyně Fondu ohrožených dětí Hany Kupkové by se ale změna zákona promítla do financování nejdříve v roce 2028. Do té doby ale projekt Klokánek nemusí přežít.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.