Itálie chce, aby si každá členská země Evropské unie stanovila kvóty na počet migrantů bez práva na azyl, jinak by jí hrozil finanční postih. Tento návrh představil italský premiér Giuseppe Conte na minisummit některých členů EU v Bruselu. Zvýšit by se mělo podle něj také úsilí při uzavírání dohod EU se zeměmi, ze kterých migranti do Evropy přicházejí, ale i ostraha vnějších hranic. Podle Conteho nabrala debata o migraci správný směr. Kde nebude společné řešení možné, jsou podle německé kancléřky Angely Merkelové namístě dohody jednotlivých zainteresovaných států.
Dokument s názvem Evropská víceúrovňová strategie pro migraci, jejž Conte v Bruselu nabídl patnácti dalším prezidentům a předsedům vlád EU, obsahuje deset bodů, jež by podle Říma mohly problém migrace vyřešit.
„Každý stát si stanoví vstupní kvóty pro ekonomické migranty,“ stojí v dokumentu. Podle agentury DPA tím má Itálie na mysli lidi, kteří nemají nárok na udělení azylu. „Je to princip, který musí být respektován, musí být ale poskytnuta i přiměřená finanční protiopatření vůči státům, které nenabízejí přijetí uprchlíků,“ píše se v italském návrhu.
Kdo se vylodí v Itálii, vylodí se v Evropě, zdůraznil Conte
Z dokumentu vyplývá, že Itálie chce docílit změny takzvaného dublinského systému, podle kterého je za zpracování žádosti o azyl zodpovědná ta země, do které migrant vstoupí nejdříve. „Kdo se vylodí v Itálii, vylodí se v Evropě,“ stojí v textu dokumentu. Členské státy by podle něj měly mít „společnou zodpovědnost“ za migranty zachráněné na moři.
„Povinnost záchrany se nesmí stát povinností zpracovat žádosti (o azyl) za všechny,“ píše se dále v textu s tím, že „v sázce“ je budoucnost schengenského prostoru bez hraničních kontrol.
Italský dokument dále vyzývá ke vzniku „mezinárodních ochranných středisek“ v tranzitních zemích, ve kterých by se posuzovaly žádosti o azyl a nabízela možnost dobrovolné repatriace. Zintenzivnit by se měla spolupráce především s Libyí a Nigerem, s jejichž pomocí se podle dokumentu podařilo letos zabránit v příchodu 80 procentům migrantů.
Na území EU azylová střediska pro zachráněné migranty nemohou vznikat jen v Itálii a Španělsku, stojí dál v textu. Aby byla ve zvládání migrace úspěšná, musí podle italského dokumentu EU také společně bojovat proti obchodování s lidmi a pašeráctví a posílit ochranu vnější hranice.
Merkelová místo společného řešení připouští dohody jednotlivých států
Německá kancléřka Angela Merkelová po bruselské schůzce řekla, že by se EU měla snažit najít společné řešení migrační krize, a v oblastech, kde to nebude možné, jsou podle ní namístě spolupráce skupin konkrétních zainteresovaných států.
Podle Merkelové není možné nechat země, kam migranti v největších počtech přijíždějí, aby se se situací vyrovnávaly samostatně. Migranti si však také nesmějí vybírat, v jaké evropské zemi chtějí o azyl žádat, upozornila kancléřka.
„Je mnoho věcí, které máme společné. Všichni souhlasí, že je třeba společné řešení společné výzvy, tedy, jak zvládat migrační toky,“ řekl při odchodu španělský premiér Pedro Sánchez. Konkrétní závěry podle něj setkání nepřineslo. Maltský premiér Joseph Muscat zase po setkání řekl, že na velmi otevřeném jednání zaznamenal ochotu k „jistým operačním změnám“.
Několikahodinová schůzka, kterou šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker svolal jen krátce před čtvrtečním řádným summitem EU, se podle německé kancléřky zabývala třemi hlavními okruhy témat: spoluprací se třetími zeměmi při zvládání migračních toků, snahou posílit ochranu vnější hranice bloku a také způsobem, jak země uvnitř Unie mohou zastavit přesuny migrantů mezi nimi.
Na jednání, kterého se mimo jiné neúčastnil žádný zástupce zemí Visegrádské skupiny, tedy ČR, Polska, Maďarska a Slovenska, prý kancléřka zaznamenala „mnoho dobré vůle“, ale také přetrvávající rozpory v přístupu.
