Přerozdělování běženců zůstává sporným bodem vztahů Česka a Německa, řekla německá kancléřka Angela Merkelová po jednání s českým premiérem Andrejem Babišem. Celkově ale vzájemné vztahy považuje za výborné. Podobně to vidí i Babiš, který po společné schůzce v Berlíně prohlásil, že Evropa si nyní musí určit „kde bude bránit evropský kontinent“.
„Naše země pojí výborné vztahy na politické, společenské i hospodářské úrovni,“ uvedla Merkelová. „Spolupracujeme spolu velmi dobře, ale to nevylučuje, že jsou na některé věci rozdílné názory,“ uvedla Merkelová o dlouhodobém sporu Česka a Německa o přerozdělování uprchlíků, který označila za zásadní.
Podle kancléřky není možné veškerou zodpovědnost nechat na Itálii, kam přijíždí velká část běženců mířících do Evropy. Šéf české vlády to vidí zcela jinak.
„Já si myslím, že ty země to zvládnou,“ řekl už před odletem do Německa na adresu evropských států u Středozemního moře. „Shodu nemáme z hlediska rozdělování lidí z těchto lodí,“ poznamenal pak po setkání s Merkelovou. Evropská unie podle něj musí hledat jiné řešení.
Ve většině otázek týkajících se migrace je ale mezi Českem a Německem podle obou politiků shoda. Merkelová vyjmenovala třeba oblasti ochrany vnějších hranic, boje proti převaděčům nebo investic do zemí původu migrantů.
„Myslím, že jsme si dobře rozuměli, s výjimkou rozdělování lidí z lodí,“ míní také Babiš. Další oblastí, na níž se oba politici shodli, je nutnost uzavřít i s dalšími zeměmi podobné dohody jako mezi EU a Tureckem o migraci.
Babiš: Co je Evropa, kterou budeme bránit?
Babiš také vyjádřil přesvědčení, že Evropě zatím chyběla debata o schengenském prostoru. „Musíme definovat, co je vlastně Evropa, kterou budeme bránit,“ zdůraznil. Diskutovat by se podle něj mělo hlavně o oblasti západního Balkánu.
Spor o migraci mezi Českem a dalšími státy visegrádské skupiny V4 na jedné straně a Německem i některými jinými státy západní Evropy na straně druhé se táhne od roku 2015, kdy se v Evropské unii rozhodlo o jednorázovém přerozdělení uprchlíků na základě kvót. Praha se ten samý rok dobrovolně přihlásila k přijetí 1500 běženců, slib ale nedodržela, když jich přijala jen 12 a další už odmítá.
Česko podle Babiše dál odmítá přijímání uprchlíků na základě kvót. Navrhuje místo toho finanční pomoc státům jižní Evropy, které jsou příchodem běženců nejvíce zatíženy, a zastavení migrace přímo v zemích, odkud lidé odcházejí.
Vedle tématu migrace oba šéfové vlád řešili i otázky brexitu, příštího rozpočtu Evropské unie nebo vzájemných vztahů. Český premiér se vyslovil pro změny v návrhu evropského rozpočtu, počítá se tam podle něho s přílišnými prostředky například na navýšení počtu členů Evropské agentury pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex).
Vztahy s Německem Babiš označil za strategické. Vyslovil se pro další investice německých firem do oblasti vědy a výzkumu v Česku.
Merkelová přijala Babiše s vojenskými poctami
Babiš je na své první oficiální návštěvě Německa ve funkci českého premiéra, a proto ho před budovou kancléřství čekala nastoupená čestná stráž i česká a německá hymna. Jak mu Merkelová s úsměvem řekla, takové uvítání ho zde čeká jen jednou. Příští návštěva už se obejde bez podobné ceremonie.
Babišovo přijetí v Berlíně ze vzdálenosti několika desítek metrů sledovalo odhadem asi 30 až 40 demonstrantů, kteří skandovali hesla jako „Babiš je lhář a zloděj“, „Babiš do vazby“ nebo „Babiš je hrozba Evropy“. Někteří přitom drželi transparenty nebo českou a unijní vlajku.
Český premiér předtím položil věnec u části památníku, na níž jsou fotografie obětí rozděleného Berlína. Kytici přinesl také k místu, které připomíná příspěvek zemí visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) k pádu Berlínské zdi. Doprovázel ho ředitel památníku, jenž premiérovi popsal osudy několika lidí, kteří se neúspěšně pokusili přes berlínskou zeď uprchnout.
„Berlínská zeď je symbol bývalého komunistického režimu, režimu, který neváhal střílet na lidi. Stejné to bylo u nás na hranici,“ uvedl Babiš. „To je velice temné období v historii postkomunistických zemí, a proto si myslím, že bylo potřeba, abych projevil úctu vůči obětem, a i možná pro mladou generaci připomněl, co se za těch minulých totalitních režimů dělo,“ zdůraznil také.
Od novinářů později čelil otázce, jestli není zvláštní, že uctil památku komunistických obětí jako premiér vlády ČR, kterou komunisté podpořili. „Komunisti, KSČM nemá na naši vládu žádný vliv,“ uvedl s tím, že ji jen jednorázově podpořili. „Měli KSČM zakázat,“ poznamenal také k dění po sametové revoluci z roku 1989. Jestli někdo komunisty oslabil, tak to podle Babiše bylo jeho hnutí ANO.
Do Berlína se v říjnu chystá i Zeman
Vedle Andreje Babiše se do Německa chystá i prezident Miloš Zeman, a to v druhé polovině září. Čeká ho tam jednání s Angelou Merkelovou a také schůzka s prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem.
Cesta do Německa bude pokračováním Zemanových návštěv zemí, se kterými Česko sousedí. Po letošním znovuzvolení prezident zatím navštívil Slovensko a Polsko. Do Rakouska zřejmě zavítá na jaře příštího roku.
