Napětí spojené s příchodem migrantů se ve východoněmeckých městech projevuje opakovaně

4 minuty
Události: Hnutí Pro Chemnitz do ulic přivedlo tisíce lidí
Zdroj: ČT24

Masivní protesty v souvislosti s uprchlickou krizí zažilo Německo už na přelomu roku 2014 a 2015 v souvislosti se vznikem hnutí Pegida. Demonstrace v Drážďanech se tehdy účastnily tisíce lidí. Podobné síly už další její akce nedosáhly, větší či menší protesty se ale od té doby konaly v řadě dalších východoněmeckých měst – od saského Heidenau či Budyšína, přes Erfurt či Chotěbuz. Nová vlna protestů v současnosti zmítá saským Chemnitzem.

Hnutí proti islamizaci Německa s názvem Pegida vzniklo v Drážďanech na podzim roku 2014. Už v lednu následujícího roku v saské metropoli uspořádalo demonstraci, které se zúčastnilo 25 tisíc lidí.

Odnože hnutí pak vznikaly i v dalších německých městech, například v Lipsku, Berlíně či Kolíně nad Rýnem. Pegida pořádá demonstrace pravidelně, od té doby se ale počty demonstrantů výrazně snížily.

  • Slovo Pegida je akronymem názvu hnutí, který zní Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes, česky Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu.
  • Program hnutí je zaměřen proti údajně narůstajícímu vlivu islámu v Evropě. S tím souvisí požadavky na zpřísnění stávající migrační a azylové politiky nebo odpor vůči pravidlům politické korektnosti.
  • Ačkoliv Pegida bývá svými odpůrci obviňována z šíření xenofobie a rasismu, představitelé hnutí odmítají být spojováni s neonacistickou krajní pravicí.
  • Za datum vzniku hnutí bývá označován 11. říjen 2014, kdy Lutz Bachmann založil na Facebooku skupinu nazvanou Mírumilovní Evropané proti islamizaci Západu.
  • Hnutí je mimořádně aktivní v saských Drážďanech, kde organizuje demonstrace. Z Drážďan, které nadále zůstávají jeho baštou, se pak rozšířilo do dalších německých a evropských měst.
  • Dosud nejvíc účastníků přilákala drážďanská manifestace Pegidy 12. ledna 2015, které se zúčastnilo podle oficiálních údajů 25 tisíc osob. Podle organizátorů však tehdy vyšlo do ulic 35 tisíc lidí a 100 tisíc po celém Německu.

V srpnu 2015 vyšly do ulic stovky lidí v saském Heidenau. Protestovaly proti přílivu uprchlíků a postupu německé vlády k této problematice.

Heidenau bylo před tím tři noci po sobě dějištěm pouličních nepokojů. Ty vypukly po demonstraci proti běžencům, v následujících dnech se ve městě střetli pravicoví radikálové s anarchisty. Při potyčkách byly zraněny tři desítky policistů, události pak odsoudila většina německých politiků v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou.

Nepokoje v Heidenau
Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Erfurt, Budyšín, Chotěbuz i Chemnitz

Jen o měsíc později pak demonstrovalo na 5000 lidí v durynské metropoli Erfurtu proti azylové politice německé a zemské vlády. Protest svolala protiimigrační a protiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD).

O rok později se konal protest proti přijímání uprchlíků v saském Budyšíně. Shromáždilo se tam zhruba 350 lidí. Podle policie mezi nimi byli i stoupenci krajní pravice, kteří na sobě měli zakázané symboly spojované s nacismem.

Zároveň tam demonstrovaly desítky levicových aktivistů, kteří označovali odpůrce uprchlíků za fašisty. Obě skupiny se slovně střetly. Budyšín zažil nepokoje spojené s migrační krizí už dříve.

Na 2000 lidí demonstovalo proti přijímání migrantů také letos v březnu. Akce ve východoněmecké Chotěbuzi se zúčastnili také politici z AfD a její příznivci.

Obdobných demonstrací se tam konalo od května 2017 několik. Ve městě v poslední době totiž opakovaně docházelo ke střetům mezi Němci a uprchlíky, především ze Sýrie. Policie proto posílila ve městě hlídky a úřady rozhodly, že do Chotěbuzi prozatím nebudou další žadatele o azyl posílat.

Další protesty se čekají

Poslední protesty pak v Chemnitzu rozpoutal spor, během kterého v noci ze soboty na neděli zemřel německý občan a dva další lidé byli zraněni. Podezřelými jsou dva muži ve věku 21 a 22 let z Iráku a Sýrie, které soud poslal do vazby. V reakci na to se v Německu konaly tisícové demonstrace.

Další potenciální potíže pro saské úřady může představovat na sobotu naplánovaný protestní pochod, který v Chemnitzu organizují Pegida spolu s AfD. Chtějí na něm podle svého prohlášení truchlit za zavražděného Němce a všechny oběti „nucené multikulturalizace“ Německa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů diskutovali o konfliktu Íránu a Izraele

V pátečních Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou debatovali politici i experti o napjaté situaci, která panuje na Blízkém východě po mohutném izraelském úderu na Írán a následném odvetném raketovém protiútoku ze strany Teheránu. V první části pořadu diskutovali europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), poslanec a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO), senátor David Smoljak (STAN) a analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti). Druhé debaty se účastnili bývalý náčelník generálního štábu a armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý, politický geograf Libor Jelen, amerikanista a politolog Jakub Lepš (TOP 09) a bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
před 6 hhodinami

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské i americké akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Prudce oslabily také americké akcie.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán odpálil rakety na Izrael. Překročil červenou linii, reaguje Kac

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 8 hhodinami
Načítání...