Napětí spojené s příchodem migrantů se ve východoněmeckých městech projevuje opakovaně

4 minuty
Události: Hnutí Pro Chemnitz do ulic přivedlo tisíce lidí
Zdroj: ČT24

Masivní protesty v souvislosti s uprchlickou krizí zažilo Německo už na přelomu roku 2014 a 2015 v souvislosti se vznikem hnutí Pegida. Demonstrace v Drážďanech se tehdy účastnily tisíce lidí. Podobné síly už další její akce nedosáhly, větší či menší protesty se ale od té doby konaly v řadě dalších východoněmeckých měst – od saského Heidenau či Budyšína, přes Erfurt či Chotěbuz. Nová vlna protestů v současnosti zmítá saským Chemnitzem.

Hnutí proti islamizaci Německa s názvem Pegida vzniklo v Drážďanech na podzim roku 2014. Už v lednu následujícího roku v saské metropoli uspořádalo demonstraci, které se zúčastnilo 25 tisíc lidí.

Odnože hnutí pak vznikaly i v dalších německých městech, například v Lipsku, Berlíně či Kolíně nad Rýnem. Pegida pořádá demonstrace pravidelně, od té doby se ale počty demonstrantů výrazně snížily.

  • Slovo Pegida je akronymem názvu hnutí, který zní Patriotische Europäer gegen die Islamisierung des Abendlandes, česky Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu.
  • Program hnutí je zaměřen proti údajně narůstajícímu vlivu islámu v Evropě. S tím souvisí požadavky na zpřísnění stávající migrační a azylové politiky nebo odpor vůči pravidlům politické korektnosti.
  • Ačkoliv Pegida bývá svými odpůrci obviňována z šíření xenofobie a rasismu, představitelé hnutí odmítají být spojováni s neonacistickou krajní pravicí.
  • Za datum vzniku hnutí bývá označován 11. říjen 2014, kdy Lutz Bachmann založil na Facebooku skupinu nazvanou Mírumilovní Evropané proti islamizaci Západu.
  • Hnutí je mimořádně aktivní v saských Drážďanech, kde organizuje demonstrace. Z Drážďan, které nadále zůstávají jeho baštou, se pak rozšířilo do dalších německých a evropských měst.
  • Dosud nejvíc účastníků přilákala drážďanská manifestace Pegidy 12. ledna 2015, které se zúčastnilo podle oficiálních údajů 25 tisíc osob. Podle organizátorů však tehdy vyšlo do ulic 35 tisíc lidí a 100 tisíc po celém Německu.

V srpnu 2015 vyšly do ulic stovky lidí v saském Heidenau. Protestovaly proti přílivu uprchlíků a postupu německé vlády k této problematice.

Heidenau bylo před tím tři noci po sobě dějištěm pouličních nepokojů. Ty vypukly po demonstraci proti běžencům, v následujících dnech se ve městě střetli pravicoví radikálové s anarchisty. Při potyčkách byly zraněny tři desítky policistů, události pak odsoudila většina německých politiků v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou.

Nepokoje v Heidenau
Zdroj: ČTK/imago stock&people/imago stock&people

Erfurt, Budyšín, Chotěbuz i Chemnitz

Jen o měsíc později pak demonstrovalo na 5000 lidí v durynské metropoli Erfurtu proti azylové politice německé a zemské vlády. Protest svolala protiimigrační a protiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD).

O rok později se konal protest proti přijímání uprchlíků v saském Budyšíně. Shromáždilo se tam zhruba 350 lidí. Podle policie mezi nimi byli i stoupenci krajní pravice, kteří na sobě měli zakázané symboly spojované s nacismem.

Zároveň tam demonstrovaly desítky levicových aktivistů, kteří označovali odpůrce uprchlíků za fašisty. Obě skupiny se slovně střetly. Budyšín zažil nepokoje spojené s migrační krizí už dříve.

Na 2000 lidí demonstovalo proti přijímání migrantů také letos v březnu. Akce ve východoněmecké Chotěbuzi se zúčastnili také politici z AfD a její příznivci.

Obdobných demonstrací se tam konalo od května 2017 několik. Ve městě v poslední době totiž opakovaně docházelo ke střetům mezi Němci a uprchlíky, především ze Sýrie. Policie proto posílila ve městě hlídky a úřady rozhodly, že do Chotěbuzi prozatím nebudou další žadatele o azyl posílat.

Další protesty se čekají

Poslední protesty pak v Chemnitzu rozpoutal spor, během kterého v noci ze soboty na neděli zemřel německý občan a dva další lidé byli zraněni. Podezřelými jsou dva muži ve věku 21 a 22 let z Iráku a Sýrie, které soud poslal do vazby. V reakci na to se v Německu konaly tisícové demonstrace.

Další potenciální potíže pro saské úřady může představovat na sobotu naplánovaný protestní pochod, který v Chemnitzu organizují Pegida spolu s AfD. Chtějí na něm podle svého prohlášení truchlit za zavražděného Němce a všechny oběti „nucené multikulturalizace“ Německa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina navrhla Rusku schůzku Zelenského s Putinem do konce srpna

Ukrajina na středečním jednání v Istanbulu navrhla ruské delegaci uspořádat schůzku lídrů obou bojujících zemí Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina do konce srpna, uvedl podle agentury Reuters vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov. Prohlásil také, že Ukrajina je připravena k okamžitému příměří. Šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij řekl, že Moskva navrhla Kyjevu, aby zvážil návrh na vyhlášení několika krátkých příměří. Podle něj se také strany dohodly, že si vymění nejméně 1200 zajatců.
21:10Aktualizovánopřed 20 mminutami

Floridská soudkyně nevyhověla požadavku Trumpa na dokumenty o Epsteinovi

Floridská soudkyně odmítla vyhovět požadavku americké administrativy na zveřejnění části soudních dokumentů o případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Dožadovalo se toho ministerstvo spravedlnosti, které stejně jako prezident Donald Trump kvůli kauze čelí tlaku veřejnosti, z níž část za případem vidí spiknutí elit. List The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že ministerstvo už v květnu Trumpa informovalo, že se jeho jméno vyskytuje ve spisech týkajících se případu.
21:21Aktualizovánopřed 36 mminutami

Thajsko odvolá velvyslance v Kambodži po zranění svého vojáka na hranicích

Bangkok odvolá svého velvyslance v Kambodži a vyhostí kambodžského zvláštního vyslance. Oznámil to ve středu úřadující thajský premiér Pchúmtcham Večajačaj poté, co thajský voják přišel o nohu, když šlápl na minu u sporných hranic mezi oběma zeměmi. Napětí mezi Bangkokem a Phnompenhem kvůli hraničním sporům v poslední době narůstá.
16:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy mají chránit planetu před dopadem klimatických změn, uvedl soud OSN

Čisté, zdravé a udržitelné životní prostředí je lidským právem, uvedl ve středu Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v klíčovém stanovisku, které může mít zásadní význam při budoucích sporech o ochranu klimatu. Pokud státy světa neochrání planetu před dopadem klimatických změn, mohou tím podle soudu porušit mezinárodní právo. Země zasažené těmito změnami mohou mít nárok na odškodnění, konstatoval ICJ v dokumentu, který klimatičtí aktivisté označují za zlomový.
17:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Více než sto charit vyzvalo vlády k tlaku na konec blokády Pásma Gazy

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.
17:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj v reakci na kritiku slíbil obnovit nezávislost protikorupčních agentur

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po kritice z domova i ze strany Evropské unie slíbil obnovit nezávislost protikorupčních agentur, nyní nově podřízených generálnímu prokurátorovi. O den dříve ukrajinský parlament schválil a prezident Zelenskyj podepsal zákon, podle kterého budou protikorupční agentura NABU a Speciální protikorupční prokuratura (SAP) podléhat generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje šéf státu.
15:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Tusk výrazně obměnil vládu. Sikorski bude vicepremiérem

Polský premiér Donald Tusk oznámil změny ve vládě. Šéf diplomacie Radoslaw Sikorski bude vicepremiérem, končí ministr spravedlnosti Adam Bodnar. Personální obměna čeká i resorty vnitra či zdravotnictví. Zároveň vzniká ministerstvo hospodářství, pod které se sloučí hned několik resortů.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský poslanec jedenáctkrát hlasoval ze záhrobí

Zákonodárce za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Michail Tarasenko se v úterý zúčastnil jedenácti hlasování, přestože v ten samý den předseda sněmovny Vjačeslav Volodin informoval o jeho smrti. Píše to server BBC News. Jiný ruský zákonodárce situaci později vysvětloval „technickou závadou“.
před 4 hhodinami
Načítání...