Islámské právo šaría zakazuje úroky. Tabu jsou i investice do tabákového, alkoholového a zbrojařského průmyslu. Muslimům žijícím v Německu je proto od poloviny roku 2015 k dispozici banka KT Bank, podle svého tvrzení jediná islámská banka v eurozóně, která obchoduje právě podle pravidel islámského práva. Daří se jí a má velký potenciál, napsala agentura DPA.
Do kolínské pobočky KT Bank u zdejší nové centrální mešity muslimské organizace Ditib si jen pár týdnů po jejím otevření uložilo peníze více než tisíc převážně muslimských klientů.
„Mezi 1,5 milionem muslimů v Severním Porýní-Vestfálsku je zastoupeno přes 20 tisíc podnikatelů tureckého původu, kteří zaměstnávají 130 tisíc lidí. Tady vidíme velký potenciál,“ řekl agentuře DPA ředitel pobočky Ayhan Cengizer.
Banka se řídí zvláštním pravidlem: ani klientovi ani sama sobě nevyplácí úroky. To vylučuje vedení spořicího účtu stejně jako úvěry, protože ty by se musely splácet s úroky. Investuje se jen do reálných aktiv, ne do cenných papírů, akcií nebo fondů.
Investice do alkoholového a tabákového průmyslu nebo do chovu vepřů jsou tabu, popisuje mluvčí akciové společnosti KT Bank v Německu Ferhat Aslanoglu. „Stejně nepřípustné jsou investice do zbraní nebo hazardu,“ dodává.
Potenciál v Německu: až 300 tisíc klientů
Přes tato omezení – nebo možná právě kvůli nim – běží obchody dobře, počet klientů se blíží hranici 10 tisíc. KT Bank, dceřiná společnost istanbulské podílové banky Kuveyt Türk, otevřela centrálu ve Frankfurtu nad Mohanem a dvě filiálky v Mannheimu a v Berlíně teprve v létě 2015. Po kolínské pobočce budou následovat další.
„Poptávka ze strany muslimské komunity nepolevuje,“ říká Aslanoglu. Tři čtvrtiny klientů tvoří soukromé osoby, zbytek spolky, firmy a instituce. Věřící zaměstnanci a klienti mají na pobočkách k dispozici modlitebny. Lidé nemuslimského původu tvoří podle odhadů 15 procent klientů, uvádí mluvčí.
Finanční experti odhadují, že pro banky obchodující v souladu s islámským právem šaría existuje potenciálně velký trh. Pro Německo při zdejším počtu téměř pěti milionů muslimů – nebo 1,5 milionu muslimských domácností – vychází partner poradenské firmy Strategy& Philipp Wackerbeck z potenciálu až 300 tisíc klientů.
„A tento potenciál není zdaleka vyčerpaný,“ říká. Na hlavních islámských trzích – v Turecku a arabských zemích – rostou banky podnikající v souladu s koránem významně silněji než ty konvenční. Tento obchodní model je ale v Evropě jen málo znám.
Z mezinárodních studií Wackerbeck ví, že: „Sotva se najde muslimský klient, a může být jak chce věřící, který bude ochoten platit za bankovní služby podle zákona šaría více. A všichni chtějí dobrý výnos.“ Jak ho docílit, když se musí rezignovat na vše, co Alláh neschvaluje?
Dům klientovi přeprodá banka
Konkrétně to vypadá takto: Když klient potřebuje peníze na koupi auta nebo domu, koupí je místo něj banka. „Klientovi je pak přeprodáme se ziskem na splátky,“ vysvětluje Aslanoglu.
Někdy je to kvůli německým právním předpisům trochu komplikovanější. Příklad: aby se při nákupu nemovitosti nemusela platit dvakrát daň z jejího nabytí – jednou by platila banka a jednou klient – vytvoří firmu, dům koupí společně a banka se pak stáhne. Podle Aslanoglua v tom německý finanční dozor Bafin neshledává žádný problém.
Mnozí věřící muslimové, kteří nechtěli žádný úvěr spojený s úroky, a proto bydleli v nájmu, si díky tomuto modelu financování pořídili vlastní bydlení, říká Aslanoglu. „Ti, kteří měli peníze doma pod postelí, teď přicházejí k nám.“ Peníze se investují do reálného hospodářství – kupují se za ně nemovitosti a spotřební zboží – a klient má podíl na úspěchu svého vkladu ve formě přerozdělení zisku a ztrát.
Wackerbeck vysvětluje, že „v islámském bankovnictví existuje na jedné straně teorie a na druhé zažitá praxe. Kopíruje klasické vklady. Klientovi se vyplácí výnos, který odpovídá úroku v klasické bance.“ Když nastanou slabší roky, mají islámské banky k dispozici rezervy, dodává Wackerbeck.
Sotva se najde bankovní dům, který je pod takovou kontrolou, zdůrazňuje Cengizer. Šaríová etická rada zkoumá každý produkt a každou smlouvu. Bafin kontroluje, jestli je všechno v souladu s národním právem. Dohled si udržuje i dozorčí rada v Turecku. Politicky napjaté německo-turecké vztahy se dosud negativně neprojevily. „Naopak, máme další zájemce, i z řad klientů arabského původu,“ uzavírá Cengizer.
