Na začínajícím summitu Evropské rady v Bruselu se očekává ostrá debata o migrační politice. Podle německé kancléřky Angely Merkelové však k dohodě o azylové politice vůbec nedojde – lídři se zřejmě shodnou jen na nutnosti migraci omezit. Německo proto uvažuje o spolupráci několika vybraných států. Merkelová dále zdůraznila potřebu migrační dohody EU s africkými zeměmi podobné té, jakou má už dva roky s Tureckem. Podobně se vyjádřili i další politici.
Například nizozemský premiér Mark Rutte uvedl, že je nyní v první řadě nutné rozbít „cynický obchodní model“ pašeráků lidí, v jehož důsledku umírají migranti ve Středozemním moři. Právě zde by podle něj mohly nové dohody pomoci.
Německá kancléřka Angela Merkelová se při příchodu na summit vyjadřovala podobně jako Rutte. Zdůraznila navíc, že je potřeba o těchto tématech začít vyjednávat přímo s africkými státy.
K opatrnosti v tomto ohledu vyzval předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker, který dokonce varoval před „neokolonialismem“. Upozornil, že vlády afrických zemí, s nimiž je komise v kontaktu, nehodlají připustit, aby za ně rozhodoval někdo jiný.
Merkelová mluví o „koalici ochotných“
„Evropa má mnoho problémů, ale migrace by se pro Evropskou unii mohla stát osudovou,“ řekla Merkelová před německými poslanci. Pokud se země EU na společné azylové politice nedohodnou, měla by podle Merkelové v krátkodobém horizontu vzniknout „koalice ochotných“, tedy že by v této otázce měly některé země EU navázat užší spolupráci.
„Mluví se například o tom, že by byl personálně, finančně posílen systém azylových zřízení v Itálii. Žádost člověka, který by tam přišel, by byla s pomocí těchto prostředků rychle vyřízena, a pak by bylo rozhodnuto, do jaké země může nebo nemůže pokračovat dál,“ informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Také český premiér Andrej Babiš před summitem vyjádřil pochyby, že se šéfům států a vlád zemí EU podaří najít společné řešení migrační problematiky. Česko prosazuje řešení migrace mimo státy Unie, podobně jako rakouský kancléř Sebastian Kurz nebo šéf Evropské rady Donald Tusk. „Musíme zastavit migraci mimo evropský kontinent,“ uvedl Babiš.
„Problém Evropy je v tom, že většina státníků připouští to, že k nám proudí migranti a že je musíme akceptovat. Já myslím, že pro nás je důležitý australský model. To znamená, že ty lodě nesmí vyplout,“ upozornil Babiš.
Potřebu soustředit se na lepší ochranu vnější hranice EU potvrdil v Bruselu šéf Evropské rady Donald Tusk. Nyní často zmiňovaný plán na zřízení míst, kde by byli vyloďováni migranti zachránění na moři, by podle něj měl odrážet návrhy, které mu v dopise ve středu sepsal Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
„Alternativou takového řešení je chaoticky postupující uzavírání hranic, také těch uvnitř EU, a rostoucí konflikty mezi členskými zeměmi unie,“ varoval Tusk. Někdo si podle něj může myslet, že jeho návrhy na řešení jsou příliš tvrdé. „Ale věřte mi, pokud se na nich nedohodneme, dočkáme se daleko tvrdších návrhů od daleko tvrdších hochů,“ uzavřel Tusk.
Itálie hrozí zablokováním závěrů summitu
Itálie v předvečer jednání pohrozila, že je připravena zablokovat závěry schůzky, pokud v nich nebude výslovně zmíněna potřeba sdílené odpovědnosti členských zemí za záchranu běženců.
Závěry přitom obsahují nápad vytvořit střediska v Africe, kam by byli migranti převáženi místo toho, aby je přijímaly jižní státy EU. „Během schůzek s evropskými lídry, ať už to bylo ve Francii s Macronem, nebo v Berlíně s Merkelovou, jsem zdůrazňoval, že migranti, kteří přicházejí k italským břehům, přicházejí k evropským břehům,“ konstatoval italský premiér Giuseppe Conte.
Francie uvedla, že je pro uzavřená střediska na evropské půdě. „Musíme mít kontrolovaná střediska,“ řekla na okraj summitu francouzská ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová. „Mají-li být řešením hotspoty nebo střediska na jižním pobřeží Středomoří, která země na tomto pobřeží s tím bude souhlasit? Teď o žádné nevím,“ řekla. „Má-li to být řešení, musí být na dobrovolném základě.
Státní tajemník pro EU Aleš Chmelař uvedl, že premiéři zemí visegrádské skupiny (V4) se na pravidelné schůzce před summitem shodli, že záchytná centra je nutné mít mimo kontinent. Jenom tak je podle nich možné předejít tomu, aby střediska vyvolávala pocit, že jsou branami do Evropy.
Severoafrické státy ale se zřizováním záchytných středisek pro migranty na svém území nesouhlasí. Odmítavě se už vyjádřily Libye, Alžírsko i Maroko. Kromě těchto tří zemí uvažuje EU i o Tunisku nebo evropské Albánii.
Pozici Merkelové oslabuje spor uvnitř koalice
Kromě akcí ve Středomoří bude klíčová případná dohoda o způsobu, jak zabránit druhotným přesunům migrantů mezi státy uvnitř EU. Neshody kolem postupu v této věci totiž rozpoutaly vážnou krizi ve vládní koalici v Německu. Unii CDU/CSU rozdělil plán ministra vnitra Horsta Seehofera vracet běžence, kteří už byli registrováni v jiné členské zemi EU, přímo na hranicích země.
Kancléřka Angela Merkelová takové jednostranné řešení odmítá a chce dojít ke společným závěrům s evropskými partnery. Obává se totiž, že Seehoferova varianta by způsobila dominový efekt a vedla k faktickému zániku schengenského prostoru volného pohybu.
Seehofer už pohrozil, že pokud by se řešení na summitu nenašlo, od počátku července začne některé migranty odmítat na hranici navzdory kancléřčině vůli. Popírá ale, že by chtěl ohrozit spolkovou vládu či svrhnout kancléřku.
Merkelová ve čtvrtek během projevu v německém parlamentu hájila své rozhodnutí otevřít v roce 2015 dveře běžencům. Podle ní nešlo o jednostranný krok, jelikož cílem bylo ulevit Rakousku a Maďarsku, které o to samy požádaly, zdůraznila kancléřka.
Atény se nebrání dvoustranné dohodě s Berlínem o zpětném přebírání uprchlíků
Řecký premiér Alexis Tsipras v rozhovoru pro The Financial Times podpořil Merkelovou, když uvedl, že je otevřený možnosti uzavřít s Berlínem dvoustrannou dohodu týkající se zamezení “druhotných pohybů„ uprchlíků, kteří přijíždějí na jižní hranice EU a pak se pohybují dál po území evropského bloku.
Návraty migrantů z německých hranic by mu prý nevadily, pokud se tak vyšle signál převaděčům, že se Evropa migračními toky zabývá. Tsipras zároveň zdůraznil, že nefunguje dublinský systém, podle kterého Unie určuje, kdo má odpovědnost za uprchlíka a za vyřizování jeho žádosti o azyl.
Rakousko, které se od července ujme na půl roku předsednictví EU, by od summitu podle připraveného návrhu závěrů mělo dostat za úkol pokračovat v práci na reformě unijního azylového systému, kde jsou země stále hluboce rozděleny v otázce povinného přerozdělování migrantů podle kvót v případě krizové zátěže jedné země.
Summit by měl také potvrdit peníze pro fondy, z nichž EU financuje svou spolupráci při řešení migrace se třetími zeměmi, či posílený mandát relevantních unijních agentur.
Merkelová se před klíčovou schůzkou snažila mírnit očekávání. Ani experti průlom neočekávají. “Summit může být určitým impulsem k tomu, aby politická jednání probíhala, ale jsem skeptický ohledně toho, že by bezprostředně v návaznosti na summit přišlo nějaké konkrétní zázračné řešení. Pokud lze očekávat nějaké posílení nástrojů, tak spíš v ohledu vnějších hranic, počínaje kontrolou těchto hranic a podporou spolupráce s třetími zeměmi mimo Evropskou unii,„ podotkl Josef Novotný z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK.
“Migrační krize tu už objektivně není, ale je tu krize důvěry mezi jednotlivými evropskými zeměmi, dokonce i uvnitř jednotlivých zemí. Hysterie je vyvolaná výsledky voleb v Itálii a plánovanými volbami v Bavorsku. Je to určitě nešťastné, výrazným způsobem to snižuje možnost dohody. Debata se vrátila do období před rokem, dvěma. Pozice se stále víc rozcházejí,„ okomentoval situaci ředitel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM Vladimír Bartovic.
- Počet migrantů přicházejících do Evropy dál klesá. V první polovině roku 2016 jich podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) do Evropy přišlo 240 tisíc, za prvních šest měsíců loňského roku 100 tisíc a od počátku letošního ledna do poloviny června 54 300.
- Většina migrantů do Evropy dostává přes Středozemní moře. Letos to bylo 80 procent všech lidí, kteří na kontinent dorazili. Nejčastěji migranti v první polovině letošního roku připlouvali do Itálie, kam do poloviny června dorazilo 16 400 migrantů. V prvním pololetí loňského roku to bylo 84 tisíc.
- Po Itálii připlouvají migranti nejčastěji do Španělska, které na rozdíl od jiných jihoevropských států zažívá nárůst počtu příchozích: z 6500 v loňském prvním pololetí na 16 300 v letošním. Do Řecka, které je na třetím místě co do počtu přicházejících migrantů, se jejich počet snížil oproti loňsku téměř o polovinu: z 21 tisíc na 10 700.
- Zdroj: ČTK
V4 jednala s Macronem
Ještě před začátkem unijní vrcholné schůzky jednali premiéři zemí visegrádské skupiny, tedy Česka, Slovenska, Maďarska a Polska, s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Francouzský prezident dal podle informací ČTK na schůzce najevo, že chápe pozici V4. Z jednání vyplynul společný názor, že hlavní zodpovědnost za migranty mají v souladu se stávajícími unijními pravidly nést země, kde jsou migranti poprvé registrováni.
Zároveň ale Macron na jednání zopakoval, že žádná země EU si nemůže myslet, že se jí migrační problém netýká a že snaha států řešit věc samostatně a bez evropské spolupráce nemůže být úspěšná.
Summit bude řešit i obranu, ekonomiku či brexit
Kromě migrační problematiky by měl summit, kterého se na počátku zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jednat o spolupráci v obraně a bezpečnosti či o několika hospodářských tématech.
Premiéři a prezidenti 27 zemí Evropské unie navíc ocení posun některých částí vyjednávání o brexitu, upozorní ale také zároveň, že v některých důležitých bodech je potřeba ještě další práce, vyplývá z poslední verze návrhu závěrů.
