Ze 160 tisíc migrantů v Itálii a Řecku se podařila přerozdělit osmina

Země Evropské unie si k 9. červnu v rámci programu přerozdělování azylantů podle kvót převzaly z Itálie a Řecka celkem 20 869 osob. Do září by přitom mělo být podle původní dohody z roku 2015 přerozděleno 160 000 lidí. Česko, vůči kterému Evropská komise zahájila kvůli neplnění úkolu příslušné řízení, ale převzalo jen 12 lidí a dál se na věci nehodlá podílet.

Od ledna bylo v rámci programu z Itálie a Řecka do ostatních zemí EU přesunuto téměř 10 300 osob, tedy pětkrát víc než v roce předcházejícím.

„Všichni ti, kdo mají nárok - a je to výrazně nižší číslo než 160 000 - by měli být přemístěni v příštích měsících. Toho se dá dosáhnout, pokud všechny země přijmou svůj spravedlivý díl,“ míní eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.

Na přesun nyní v Řecku podle údajů Komise dál čeká asi 11 000 registrovaných osob. V Itálii je to zatím asi 2000 lidí, na registraci a případné zařazení však čekají lidé, kteří do země dorazili loni a letos.

Relokace imigrantů z Itálie a Řecka od začátku platnosti dohody (k 9. červnu)
Zdroj: Evropská komise

Dohoda s Tureckem funguje, Brusel poslal 78 miliard

Eurokomisař Avramopulos také uvedl, že dohoda mezi EU a Tureckem, která loni výrazně přispěla k zastavení migrační vlny z Turecka do Řecka, dál funguje i přes složité politické okolnosti. „Počty příchozích zůstávají velmi nízké,“ uvedl komisař s tím, že je třeba zrychlit návraty migrantů zpět z Řecka do Turecka.

Evropská komise uvedla, že do Řecka nyní denně dorazí asi 50 lidí, což je snížení o 97 procent ve srovnání s dobou před dohodou. Vráceno zatím bylo celkem 1798 migrantů.

EU ze své strany už vyčlenila 2,9 miliardy eur (přes 78 miliard Kč) ze slíbených tří miliard na pomoc uprchlíkům přímo na tureckém území. Turecko a EU jsou však dál ve sporu ohledně evropských slibů o bezvízovém styku a změn v tureckém politickém systému.

Migranti z afrických zemí odplouvají od břehů Libye
Zdroj: Santi Palacios/ČTK/AP

Hlavní tíha krize dopadá na Itálii

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) dorazilo od začátku roku do Evropy 73 189 migrantů. Z toho 85 procent (61 903) do Itálie. Země nese hlavní zátěž stěhování migrantů z ostatních kontinentů, zejména Afriky, poté co se uzavřela takzvaná balkánská cesta přes Řecko.

Podle zdrojů italského ministerstva vnitra přišlo do Itálie od ledna do května letošního roku přes 60 228 lidí, z toho 9286 z Nigérie, 7106 z Bangladéše, 5960 z Guineje, 5657 z Pobřeží slonoviny či 4011 z Gambie. Od zhruba 2000 do 4000 osob se do země přistěhovalo také ze Senegalu, Maroka, Mali, Eritreje a Súdánu.

Nejmarkantnější je nárůst počtu migrantů oproti stejnému období loňského roku z Bangladéše, kteří předtím cestovali přes Řecko, a to prakticky o sto procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nobelovu cenu za mír získala někdejší soudkyně ICC Navi Pillayová

Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička a soudkyně Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil norský Nobelův výbor. V minulosti byla vysokou komisařkou OSN pro lidská práva a předsedkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Členové letos vybírali laureáta z 287 kandidátů.
10:59Aktualizovánopřed 1 mminutou

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
před 7 mminutami

Rusové zabíjeli v Záporoží a v západoukrajinském Ivano-Frankivsku

Ruská armáda v pátek ráno podnikla šest úderů na Záporoží a zasáhla obytnou čtvrť. Jeden muž zemřel, informoval úřadující šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin. Jeden člověk zahynul také při ruském útoku v Ivano-Frankivsku v západní části Ukrajiny. Drony druhou noc po sobě zasáhly datové centrum největší ruské technologické společnosti Jandeks (Yandex).
09:56Aktualizovánopřed 14 mminutami

„Arabské NATO“ v akci. Pákistán poslal Saúdům vojáky, Turci zbraně

Nová vojenská aliance Saúdské Arábie, Pákistánu a Turecka přechází od rétoriky k akci. Islámábád už vyslal do Saúdské Arábie vojáky a Ankara poskytuje zemi ohrožené útoky proíránských džihádistů hútíů zbraně i zpravodajskou a logistickou podporu. Nasazení dalších sil však musí schválit turecký parlament. Otázka přímého zapojení spojenců z paktu z Mekky do bojů v Jemenu zůstává otevřená. Totální porážku hútíů experti neočekávají.
před 27 mminutami

Policie v Černé Hoře zadržela zakladatele ruského projektu Rybar

Policie v Černé Hoře v pátek zadržela zakladatele ruského projektu Rybar, který podporuje ruskou invazi na Ukrajinu a má blízko k ministerstvu obrany v Moskvě. Informoval o tom černohorský portál Vijesti a zprávu pak potvrdil černohorský premiér Milojko Spajić.
před 37 mminutami

Státy EU schválily cenový strop povolenek pro silniční dopravu a budovy

Členské státy EU v pátek finálně schválily úpravu emisního systému ETS 2 s cílem kontrolovat ceny chystaných povolenek pro silniční dopravu a budovy. Nová pravidla zavádějí cenový strop 45 eur (1100 korun) za tunu CO2, po jehož dosažení se do oběhu začnou automaticky uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability (MSR). To má růst cen omezit. Rozhodnutí bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a v platnost vstoupí dvacátým dnem po zveřejnění.
12:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Labouristé uspěli v doplňovacích volbách v Londýně proti šéfovi Zelených

Kandidátka Labouristické strany premiéra Andyho Burnhama zvítězila ve čtvrtečních doplňovacích volbách do britské Dolní sněmovny v londýnském obvodu Holborn a St Pancras, informovala agentura Reuters. Křeslo, které uvolnil bývalý lídr labouristů a někdejší premiér Keir Starmer, získala Sagal Abdiová-Waliová se ziskem 45 procent hlasů. Porazila tak šéfa levicových Zelených Zacka Polanského, který považoval volby za klíčové. Ten obdržel 33 procent hlasů.
10:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.