Brusel zahájí řízení s Českem, Polskem a Maďarskem kvůli uprchlíkům

10 minut
Události ČT: Brusel zahájí s Českem řízení kvůli kvótám
Zdroj: ČT24

Evropská komise zahájí s Českou republikou, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení legislativy EU v souvislosti s kvótami na uprchlíky. Eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos, který představil zprávu o přerozdělování migrantů, doufá, že všechny tři státy znovu zhodnotí svůj přístup a závazky splní. Na systému přerozdělování uprchlíků se unijní státy shodly v roce 2015. Premiér Bohuslav Sobotka ale v reakci zopakoval, že Česko se systémem přerozdělování podle uprchlických kvót nesouhlasí.

Na jednorázovém dvouletém programu přerozdělení až 160 tisíc žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku se unijní státy shodly přes odpor ČR a některých dalších zemí v roce 2015.

„Jsou to tři členské země, které neudělaly - opakuji, že neudělaly - vůbec nic už déle než rok,“ upozornil Avramopulos. Připomněl, že Maďarsko nikoho nepřijalo ani neslíbilo žádná místa, Polsko naposledy nabídlo místa v prosinci 2015 a nepřijalo také nikoho.

„Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016,“ uvedl eurokomisař. Česká republika, která měla do září přijmout přibližně 2600 lidí, převzala 12 uprchlíků z Řecka. Od května 2016 česká strana nenabídla pro běžence žádná místa. Častým argumentem kabinetu bylo, že v České republice prostě žít nechtějí.

Pro členské státy je přitom právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce, upozornil komisař EU. Ocenil Slovensko a Rakousko, které naopak nová místa do programu nedávno nabídly.

Důsledně ne, opakuje Sobotka

„Česká republika se systémem přerozdělování podle uprchlických kvót nesouhlasí a i se zřetelem ke zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě a také s ohledem na nefunkčnost systému kvót se na něm nebude podílet. Toto naše stanovisko jsme připraveni na půdě EU i příslušných soudních institucí důsledně hájit,“ napsal český premiér.

Já to vnímám jako příležitost vyložit své argumenty. Komise nás vlastně spíš na něco upozorní a my dostaneme časový prostor, abychom se k tomu vyjádřili. Od pana Junckera jsem dokonce dostal pozvání, abychom pokračovali v rozhovoru, který jsme tady v Praze začali.
Lubomír Zaorálek

Podle Avramopulose se Česká republika stejně jako i další státy zavázala, že každé tři měsíce oznámí nové závazky o tom, kolik převezmou uprchlíků z Řecka a Itálie. Nyní bude mít Česko dva měsíce na to, aby začala plnit své povinnosti podle představ Evropské komise.

Pokud se tak nestane, může věc skončit u Evropského soudního dvora ve Štrasburku. Pakliže by ten dal za pravdu nárokům Evropské komise a Česká republika by se i nadále odmítala podřídit verdiktu, znamenalo by to pro ni vysoké finanční sankce. Může jít i o desítky milionů korun, uvedl nedávno ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).

Jsou země, které řekly - máme se na řešení společně podílet. To že přerozdělování nefungovalo, tou už není problém těch zemí, ale systému přerozdělování. Ale pak jsou tu země Visegrádské čtyřky, které v roce 2015 odmítly princip a kvóty jako takové.
Jacques Rupnik

Avramopulos vidí nyní čas k tomu, aby česká, maďarská a polská vláda změnily svůj přístup ke kvótám, a daly tak možnost Evropské komisi přehodnotit ten svůj. „Přerozdělování, a to chci opět opakovat, není věcí volby. Je to nejen morální povinnost, ale hlavně právní rozhodnutí s právními závazky, o kterém bylo kolektivně rozhodnuto a které musí být kolektivně provedeno,“ řekl komisař.

27 minut
Rupnik: Že systém nefungoval, je jiná věc, než odmítnout kvóty jako takové
Zdroj: ČT24

Jde o oportunismus české vlády před volbami, říká bruselský expert na migraci

Podle bruselského experta na migraci z think tanku European Policy Centre Franka McNamary je klíčové, že Česko čekají parlamentní volby. Argumentaci bezpečnostním rizikem považuje za naprostou neopodstatněnou. „Žádná zvěrstva, která se v Evropě odehrála, nebyla spáchána přerozdělenými uprchlíky. Je to neopodstatněné i proto, že relokace jsou velmi přísné,“ tvrdí.

Podle jeho slov lze velmi dobře prověřit lidi, které země přijímá a Česká republika byla při přebírání dvanácti lidí velmi důsledná, podotkl. „Češi prověřovali extrémně důsledně, a to by mělo vyloučit veškeré bezpečnostní obavy, které by Česko mohlo mít. Myslím tedy, že u české vlády jsme svědky politického oportunismu před podzimními volbami,“ dodal.

Hlavou vrtí i Polsko

Polsko je připraveno hájit svůj odmítavý postoj k naplňování uprchlických kvót před Soudním dvorem Evropské unie. Uvedl to v reakci na krok Evropské komise náměstek ministra zahraničí Konrad Szymański. Rozhodnutí EK může podle něho být překážkou na cestě ke všeobecně přijatelnému kompromisu při řešení migrační krize.

Zatímco bývalá liberální polská vláda slíbila v době projednávání kvót v roce 2015 přijmout na 6000 běženců, současný nacionalistický kabinet tento závazek odmítá plnit.

V dnešní době již sice existuje široký konsensus na tom, že přijímání uprchlíků na základě kvót zkrátka nefunguje, zároveň je ale všem jasné, že bez zapojení všech států Unie, ať už jde o podporu administrativní, policejní či finanční, se neobejdeme. Bylo proto velmi nešťastné, když čelní představitelé České republiky, namísto konstruktivní kritiky, otevřeně hovořili o tom, že nepřijmeme ani jednoho uprchlíka. Tato neobratnost a nediplomatická komunikace, kromě zahájení řízení pro porušení unijní legislativy, může vážně a trvale poškodit doposud velmi úspěšné vztahy mezi Evropskou unií a Českou republikou.
Martina Dlabajová
europoslankyně (nestr. za ANO)

Česká eurokomiskařka považuje řízení za nešťastné

Řízení kvůli kvótám ze strany Evropské komise nepokládá česká členka komise pro spravedlnost Věra Jourová za dobré řešení. Vynucuje podle ní něco, co „evidentně není funkční“. Na jednáních s ostatními komisaři opakovaně upozorňuje, že přerozdělování žadatelů o azyl není podle ní dobré řešení.

Jourová nyní předpokládá, že česká strana na dopis z komise standardním způsobem odpoví a předloží pro svůj postoj právní a věcné argumenty. „V téhle chvíli je to dopis, komise nedává Česko k soudu,“ dodala komisařka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 56 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...