Evropská komise (EK) si z nedělní schůzky lídrů 16 zemí Evropské unie k migraci odnesla závěr, že by žádný stát Unie neměl být v migrační krizi odkázán sám na sebe. Ať už při řešení příchodů přes vnější hranici, či druhotného pohybu migrantů po Evropské unii. Novinářům to sdělil mluvčí Komise Margaritis Schinas. Předseda Komise Jean-Claude Juncker prý chce závěry nedělní schůzky ještě před čtvrtečním summitem celé EU projednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem.
EK: Žádná země EU by neměla migraci čelit sama. Střediska mimo Unii pro žadatele o azyl jsou protiprávní
7 minut
Horizont ČT24: Evropský minisummit o migraci
Jedním z výsledků nedělní schůzky je také přesvědčení, že do chvíle, než bude nalezena celoevropská dohoda na řešení migrační problematiky, se mohou skupiny členských států EU domlouvat na společných krocích v rámci stávajících unijních pravidel.
Komise ale zdůrazňovala, že formálně nemá jít o „posílenou spolupráci“, jak ji definují unijní smlouvy. Tento mechanismus, kdy skupina států EU společně pracuje na určité věci, se nyní používá například při trvalé strukturované spolupráci zemí Unie v obranné oblasti.
„Dvoustranné dohody a zrychlené procedury mezi členskými státy mohou pomoci najít dočasná operační řešení otázky druhotných pohybů (migrantů mezi státy EU). A to je něco, co je v souladu se stávajícími pravidly,“ uvedla mluvčí Komise Natasha Bertaudová.
Schinas také poznamenal, že mnohé z desetibodového návrhu, který v neděli kolegům překvapivě rozdal italský premiér Giuseppe Conte, už obsahují nyní projednávané návrhy Komise, či se o nich mezi unijními zeměmi diskutuje.
Podle mluvčí Bertaudové také nedělní jednání 16 premiérů a prezidentů vyloučilo možnost vzniku středisek mimo EU, kam by byli z unijního území přesouváni žadatelé o azyl. Bylo by to totiž v rozporu s mezinárodním právem.
Merkelová usiluje dál o evropské řešení migrace. Německá koalice ale není jednotná
K nedělnímu minisummitu se vyjádřil i mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert. Kancléřka podle něj nadále usiluje o řešení migrační otázky prostřednictvím rozhovorů s ostatními vrcholnými představiteli v Evropě.
Německé koaliční strany mají ale na migrační politiku odlišné názory. Bavorský premiér Markus Söder, jehož Křesťanskosociální unie (CSU) se pře se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky a vyjádřil skepsi ohledně šancí na dohodu evropských zemí.
Šéf bavorské CSU a spolkový ministr vnitra Horst Seehofer navíc už dříve pohrozil, že pokud summit prezidentů a premiérů EU ve čtvrtek a v pátek nepřinese účinné řešení, začne migranty, kteří se registrovali v jiné členské zemi, odmítat na německé hranici, a to navzdory vůli kancléřky.
Generální tajemnice CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová nicméně novináře v Berlíně ujistila, že kancléřka Merkelová získala ve straně pro pokračování jednání s dalšími státy EU silnou podporu. Předsednictvo CDU se podle ní shodlo na tom, že je nezbytné kontrolovat a omezit migraci, pokud se nemá opakovat situace z roku 2015, kdy do Německa přišly stovky tisíc migrantů.
Ve čtvrtek budou země EU diskutovat o řešení „vyloďovacích platforem“
Unie tak bude na summitu ve čtvrtek podle Bertaudové diskutovat o dvou možných variantách řešení „vyloďovacích platforem“, které by měly pomoci omezit příchody migrantů do Unie přes Středozemní moře. První je představa míst, například v severní Africe, kde by na moři zachráněné migranty přebíraly Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Pomáhaly by rychle určit, kdo má právo na zařazení do azylového řízení, případně na legální přesídlení do EU, a kdo ne.
Druhou možností je vznik středisek v evropských přístavech, kde by podobnou činnost prováděly výrazně posílená agentura Frontex, tedy unijní pobřežní a pohraniční stráž, a spolu s ní novým, silnějším mandátem vybavený Evropský podpůrný azylový úřad (EASO).
Bertaudová také připomněla názor Komise, že státy EU by se měly co nejrychleji domluvit na pěti oblastech navržené reformy evropského azylového systému, na nichž panuje shoda. Dvě novely, související přímo se změnami takzvaných dublinských pravidel, kde státy dál hluboce dělí otázka povinného přebírání migrantů v případě krize, by měly být podle EK domluveny do konce letošního roku.
