Soud v Hamburku uznal vinným 93letého bývalého příslušníka nacistické ozbrojené organizace SS za podíl na smrti 5232 lidí v koncentračním táboře Stutthof za druhé světové války. Někdejší dozorce Bruno Dey dostal dvouletý podmíněný trest na základě trestního práva pro mladistvé, protože v době spáchání části činů v roce 1944 mu bylo 17 let.
Soud uznal vinným bývalého člena SS. Uložil mu dvouletou podmínku
2 minuty
Události: Podmínka pro bývalého člena SS
Soud Deye odsoudil za napomáhání vraždě v 5232 případech a za napomáhání pokusu o vraždu. Činy spáchané od srpna 1944 do dubna 1945 se staly v bývalém nacistickém koncentračním táboře Stutthof u Gdaňsku na území dnešního Polska.
Výše trestu vychází z toho, že obžalovanému v roce 1944 bylo 17 let, a soud proto aplikoval tehdejší zákon pro mladistvé. Prokurátor požadoval tříletý trest. Podle prokuratury v době, kdy Dey ve Stutthofu sloužil, bylo v táboře nejméně dvě stě osob zavražděno v plynové komoře a na pět tisíc dalších zemřelo kvůli nelidským podmínkám.
Podle zpravodaje ČT v Německu Martina Jonáše soud uznal, že Dey byl pouhým „kolečkem v soukolí válečné mašinérie třetí říše“.
Na začátku procesu loni v říjnu obžalovaný uvedl, že coby dozorce ve Stutthofu nepracoval dobrovolně. „Zdravotní komise ho během války uznala nezpůsobilým pro frontové využití, a tak ho místo k wehrmachtu přiřadili do tábora. Žádný zločin vlastní rukou údajně nespáchal,“ dodal Jonáš.
Chci se omluvit všem, kteří prošli tím pekelným šílenstvím, řekl Dey
Ve svém závěrečném vyjádření u soudu se Dey tento týden omluvil za roli, kterou v nacistickém vyhlazovacím systému sehrál. „Obžalovaný projevil lítost nad svým nasazením v táboře Stutthof a čeho tam byl svědkem, pozůstalé obětí holocaustu přitom požádal o odpuštění,“ uvedl zpravodaj.
U soudu vypovídalo 35 bývalých vězňů tábora, ve svědectví mimo jiné zazněla slova o každodenním zneužívání a bití dozorci. „Ti údajně pořádali v táboře i zvrhlé show, při kterých nutili vězně, aby se zabíjeli navzájem. Několik svědků uvedlo, že si přesto přejí, aby byl Deyovi zmírněn trest a nebylo mu nařízeno jít do vězení,“ dodal Jonáš.
Do konce druhé světové války zemřelo ve Stutthofu, jeho pobočných táborech a při místních pochodech smrti na 65 tisíc lidí. Ve Stutthofu byli vězněni mimo jiné Poláci, sovětští váleční zajatci a Židé, kteří tam byli systematicky vražděni. Součástí zařízení byla i plynová komora.
Německo po usvědčení dozorce z vyhlazovacího tábora Sobibor Johna Demjanjuka v roce 2011 vystupňovalo úsilí o stíhání dalších lidí, kteří se na nižších úrovních na hromadném zabíjení podíleli třeba i nepřímo.
