Demjanjuk dostal pět let, do vězení ale nemusí

Mnichov – Jednadevadesátiletý John Demjanjuk, kterého dnes mnichovský soud odsoudil na pět let za podíl na holocaustu, nemusí kvůli vysokému věku a špatnému zdravotnímu stavu do vězení a byl propuštěn na svobodu. Soudce přihlédl také k tomu, že Američan ukrajinského původu strávil dva roky ve vazbě. Demjanjuk se za druhé světové války jako nacistický dozorce podílel na smrti 28 tisíc Židů v koncentračním táboře Sobibor a vodil je přímo do plynových komor. Veškerá obvinění nicméně odmítá a již před vynesením verdiktu avizoval, že se proti němu odvolá.

Soudce přihlédl také k tomu, že Demjanjuk byl už dříve osm let kvůli obvinění z válečných zločinů za mřížemi v Izraeli. Zločiny, kterých se týkal mnichovský proces, jsou navíc 68 let staré. Demjanjuk tak nakonec ze soudní budovy odjel jako svobodný člověk.

Demjanjuka museli k zemskému soudu v Mnichově přivézt na kolečkovém křesle. Během procesu si ani jednou nesundal černé sluneční brýle a s obličejem schovaným pod čepicí vyslechl verdikt bez jakékoli známky emocí. Obhájce se snažil tribunál přesvědčit, že jeho klient v Sobiboru nikdy nebyl a jako bývalý voják Rudé armády zajatý nacisty je jen obětí tehdejších událostí. Podle vyšetřovatelů se ale Demjanjuk po zajetí dobrovolně přihlásil do služeb nacistů. Po výcviku v polských Trawnikách působil jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg.

Soud Demjanjukovi udělil o rok kratší trest, než navrhoval žalobce. Tábor v Sobiboru byl určen k plánovanému vraždění, a proto každý, kdo tam sloužil, na něm nese spoluvinu, zdůvodnil verdikt soudce. Demjanjukovi nebyl připisován žádný konkrétní čin, ale podíl na masové vraždě.

Obhájce trval na nevině svého mandanta a požadoval zproštění všech obvinění. Proti odsouzení se chce odvolat. Pokud tak učiní, bude odvolací instance posuzovat i Demjanjukovo propuštění. „Tenhle proces se nikdy neměl konat. Je protizákonný, neodpovídá německému právu. Ty poslední v řetězci rozkazů tu nikdy nikdo takhle nesoudil, teď je to najednou jinak. A navíc s cizincem,“ prohlásil Demjanjukův obhájce Ulrich Busch.

Proces trval rok a půl. „Obhajoba neustále vytahovala teorie třeba o falzifikátu průkazu dozorce,“ zdůvodňuje průtahy vedle zdravotního stavu obviněného žalobce Cornelius Nestler. Význam procesu je podle něj v tom, že ukazuje naposledy světu jasně, že existují zločiny, na nichž se nikdo nesmí spolupodílet, a že člověk se i na smrtelné posteli musí ze svých zločinů zodpovídat. V podobném duchu se vyjádřil i 88letý svědek obžaloby Jules Schelvis: „Mně je nakonec jedno, jestli ukázal nějakou lítost nebo ne. To nejdůležitější na tomhle procesu není konec, ale fakt, že se vůbec konal, že celý svět teď ví, že existovalo peklo vyhlazovacího tábora Sobibor. A mně pomohlo, že jsem mohl svůj příběh vyprávět u soudu právě tady, v Německu.“

Proces zdržoval i zdravotní stav obviněného. Dokonce se spekulovalo o tom, že Demjanjuk své okolí nevnímá. V poslední den procesu se vzdal práva na závěrečné slovo. Podle svých obhájců je ve velmi špatném zdravotním stavu. Většinou se soudního procesu účastnil na lůžku, v čepici a tmavých brýlích. Nejsou na něm tedy vidět jakékoli pohnutky. Ani dnešní verdikt neokomentoval.

Během jedenapůlletého procesu Demjanjuk nepromluvil. Jen jednou prý mimo soud prolomil mlčení slovy, že není „žádný Hitler“. Jenže právě v tom vidí svědci obžaloby pointu: malé ryby mají, nebo spíš měly, také skončit v síti.

Středisko Simona Wiesenthala odhaduje, že v Sobiboru za války zahynulo celkem asi 250 tisíc Židů. „Patří do vězení,“ prohlásil o Demjanjukovi vedoucí jeruzalémského Střediska Simona Wiesenthala Efraim Zuroff, který původně verdikt označil za „velmi důležité vítězství spravedlnosti“. „Na počátku jsem byl nadšený, ale teď jsem hrozně zklamaný. Je to strašlivé rozhodnutí. Jeho věk by vůbec neměl být zohledňován,“ ohradil se proti propuštění Demjanjuka na svobodu.

Kdo je John Demjanjuk?

Narodil se jako Ivan Mykolajovyč Demjanjuk 20. dubna 1920 na Ukrajině. V roce 1951 se odstěhoval do USA a v roce 1958 získal americké občanství a přejmenoval se na Johna Demjanjuka. V Clevelandu pracoval jako automechanik ve Fordových závodech.

V 70. letech byl bývalým vězněm koncentračního tábora v Treblince označen za sadistického dozorce přezdívaného „Ivan Hrozný“, který se údajně za války dopouštěl zvěrstev na židovských vězních tohoto tábora. V roce 1981 byl zbaven amerického občanství, o pět let později byl vydán do Izraele, kde byl v roce 1988 odsouzen k trestu smrti za své působení v Treblince.

Izraelský nejvyšší soud ale nakonec v roce 1993 rozsudek zrušil, neboť se nepodařilo prokázat, že „Ivan Hrozný“ byl skutečně Demjanjuk.

Demjanjuk se sice poté vrátil do USA a dostal zpátky americké občanství, v roce 2002 byl ale amerického občanství zbaven podruhé, když soud dal za pravdu tvrzení americké vlády, že byl za druhé světové války strážným v nacistických vyhlazovacích a koncentračních táborech a že to po válce zatajil v žádosti o americké občanství.

Americké ministerstvo spravedlnosti se opíralo o německé dokumenty archivované v bývalém Sovětském svazu, podle nichž Demjanjuk působil po výcviku v polských Trawnikách jako strážce v koncentračních a vyhlazovacích táborech Sobibor, Majdanek nebo Flossenbürg. Demjanjuk veškerá obvinění popřel s tím, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat. Právě v zajetí se ale podle vyšetřovatelů dobrovolně přihlásil do nacistických služeb, o čemž svědčí jeho údajná legitimace.

V květnu 2009 byl po průtazích způsobených zkoumáním jeho zdravotního stavu deportován do Německa. U německého soudu byla již v březnu 2009 na Demjanjuka podána obžaloba, podle které se od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska podílel na smrti nejméně 29 000 Židů, které podle obžaloby osobně vodil do plynových komor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump slíbil vyslat vojáky na hranici s Mexikem

Republikán Donald Trump se v pondělí oficiálně stal 47. prezidentem Spojených států. Inaugurace staronového šéfa Bílého domu se kvůli mrazivému počasí uskutečnila uvnitř rotundy Kapitolu. Trump zde složil prezidentskou přísahu a pak přednesl první projev ve funkci. V něm mezi jiným uvedl, že hodlá vyhlásit krizový stav a vyslat vojáky na hranici s Mexikem. Trump již v aréně Capital One podepsal své první exekutivní příkazy, poté zamíří do Bílého domu a chopí se svých pravomocí. Přísahu složil také nový viceprezident Spojených států JD Vance.
včeraAktualizovánopřed 16 mminutami

Biden preventivně omilostnil příbuzné, Fauciho či vyšetřovatele útoku na Kapitol

Končící americký prezident Joe Biden udělil sérii preventivních milostí členům své rodiny a lidem, kterým by podle něj mohla hrozit „pomsta“ od administrativy jeho nástupce Donalda Trumpa. Jsou mezi nimi generál Mark Milley, epidemiolog Anthony Fauci a členové vyšetřovacího výboru Kongresu a svědci ve věci útoku na Kapitol ze 6. ledna 2021. Biden také zmírnil trest indiánskému aktivistovi Leonardu Peltierovi odsouzenému na doživotí v souvislosti s vraždami dvou agentů FBI v indiánské rezervaci, informují tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinské drony útočily na podniky ve dvou ruských regionech i sklad paliv

Ukrajinské drony v noci na pondělí zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla. V pondělí večer došlo k dalšímu útoku, kdy ukrajinské drony napadly a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski ve Voroněžské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Fiala doufá po Trumpově inauguraci v rozvíjení vzájemných vztahů, Babiš ocenil projev

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útočník ze Southportu se k vraždám přiznal

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin, informují agentury. Britská vláda avizovala, že celý incident, po němž následovaly celonárodní nepokoje, vyšetří.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trumpovi blahopřejí světoví státníci, Zelenskyj mluví o naději na spravedlivý mír

Evropští politici i generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte blahopřejí Donaldu Trumpovi, který se stal novým americkým prezidentem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie a Spojené státy spolu mohou dosáhnout větší prosperity a posílit společnou bezpečnost. Podle šéfa NATO Rutteho mohou rovněž společně dosáhnout míru skrze sílu a prostřednictvím Severoatlantické aliance. Německý kancléř Olaf Scholz na síti X napsal, že dobrý vztah s USA byl vždy cílem německé politiky. Zdůraznil ale i nutnost jednoty EU.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Izraelci propustili dle dohody devadesát palestinských vězňů

Izraelská strana propustila devadesát palestinských vězňů v rámci dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás o výměně rukojmí za vězně poté, co v neděli začalo platit příměří a do Izraele se vrátila tři rukojmí. Informují o tom agentury Reuters a AFP. Server The Times of Israel (ToI) uvedl, že podle teroristického hnutí Hamás je jeden z palestinských vězňů, které měl v neděli Jeruzalém propustit, stále v izraelském vězení. Hamás se nyní spolu se zprostředkovateli a Červeným křížem snaží situaci vyřešit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Někde výhodné, jinde konec na ulici, říká o zdravotním pojištění v USA expert

Nastupující prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje opatření bývalého prezidenta Baracka Obamy, které umožnilo, aby se do systému zdravotního pojištění připojily miliony chudších Američanů. Programů a opatření zabývajících se zdravotním pojištěním v USA je však více. Mezi nejoblíbenější patří podle vedoucího Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace Jakuba Hlávky z Masarykovy univerzity systém Medicare, který využívají především senioři. Ti zároveň podle něj patří mezi Trumpovy důležité voličské základny.
před 8 hhodinami
Načítání...