Před pětaosmdesáti lety začala druhá světová válka. Výročí si brzy ráno připomněli v polském Westerplatte, kde zazněly první výstřely globálního konfliktu. Proti tisícům německých vojáků a jejich technické převaze se v roce 1939 bránilo přibližně 250 Poláků. Vydrželi týden, než velitel jednotky kapituloval. Pietního aktu u pomníku obránců pobřeží se účastnili mimo jiné i vrcholní představitelé polské vlády včetně premiéra Donalda Tuska.
Před 85 lety začala druhá světová válka. Polsko si připomnělo obránce Gdaňsku
Polsko si připomnělo obránce Gdaňsku (zdroj: ČT24)
„Když se Adolf Hitler ve třicátých letech dostal v Německu k moci, naléhal na Polsko, aby mu předalo tehdy převážně Němci obývaný Gdaňsk,“ popsal zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. Polsko to ale odmítalo, protože Gdaňsk byl jeho jediným přístupem k moři.
Plán útoku na Polsko s krycím názvem „Fall Weiss“ nechal německý vůdce Adolf Hitler vypracovat na jaře 1939. Podobně jako v případě rozbití a následné okupace Československa, také tentokrát Hitler kalkuloval s neochotou evropských mocností napadenému státu pomoci.
Aby se pojistil proti případné válce na dvou frontách, uzavřel Hitler koncem srpna pakt o neútočení s Ruskem. Jeho součástí byl tajný protokol, v němž si obě země rozdělily sféry vlivu v Polsku a východní Evropě.
Hitler původně plánoval zahájit polské tažení už 26. srpna 1939. O den dříve však Británie písemně potvrdila své garance polských hranic a Hitler rozkaz k realizaci operace odložil. Jeho zakolísání však netrvalo dlouho. Po zinscenovaném přepadení německého rozhlasového vysílače u Gliwic byla akce zahájena první zářijový den ve tři čtvrtě na pět ráno.
Studio ČT24: Historik Petr Koura o začátku druhé světové války (zdroj: ČT24)
Překvapení pro Němce
Útokem Německa na polské skladiště ve Westerplatte začaly boje druhé světové války. „Bylo to jedno z míst prvního koordinovaného náporu nacistů na Polsko. Dlouhý odpor vůči mnohonásobné přesile je i po pětaosmdesáti letech velmi aktuální,“ podotkl Papadopulos.
Pro Němce bylo dle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury tehdy velkým překvapením, že posádka muničního skladu ve Westerplatte byla početnější, než předpokládali. „Měla být velice slabá. (...) Ve skutečnosti ale Poláci muniční sklad opevňovali a vybudovali z něj regulérní vojenskou pevnost. Transportovali tam více mužů, než bylo povoleno,“ ujasnil Koura.
I přesto nacisté očekávali, že Westerplatte padne během několika hodin. „Nakonec z toho bylo sedm dní, (...) díky statečnosti vojáků i díky posílené obraně,“ podotkl historik.
Polská armáda nicméně neměla reálnou šanci silnějšího protivníka porazit. Od počátku citelně trpěla tím, že se jí nepodařilo dokončit mobilizaci, a tudíž nedisponovala plným stavem mužstva. Zároveň byla slabší i v řadě dalších ukazatelů, zejména v počtu tanků.
Polské vojsko se pokusilo německý postup alespoň zpomalit a poskytnout tak Británii a Francii čas nutný k zahájení vojenských akcí na západních hranicích Německa, které by navázaly část německých sil. Obě země ale vyhlášení války Německu pojaly jako formální akt bez reálných dopadů.
Wehrmacht postupoval polským vnitrozemím velmi rychle a už 8. září se část jeho tankových jednotek dostala k předměstí Varšavy. Polákům se sice podařilo o den později podniknout krátkou protiofenzivu na řece Bzuře, ta ale na pádu hlavního města nemohla nic změnit. Napadením Polska Rudou armádou padla už tak velmi nejistá možnost zaujetí obranných pozic na východním břehu Visly.
Poslední větší polský bojový svazek ale kapituloval až 6. října. Části vojáků se podařilo překročit polsko-rumunskou hranici a odejít na Západ.