Petr Koura

Před pětaosmdesáti lety začala druhá světová válka. Výročí si brzy ráno připomněli v polském Westerplatte, kde zazněly první výstřely globálního konfliktu. Proti tisícům německých vojáků a jejich technické převaze se v roce 1939 bránilo přibližně 250 Poláků. Vydrželi týden, než velitel jednotky kapituloval. Pietního aktu u pomníku obránců pobřeží se účastnili mimo jiné i vrcholní představitelé polské vlády včetně premiéra Donalda Tuska.

Z většiny fotografií hledí Franz Kafka hlubokýma očima, které jako by odrážely všechnu tu existenciální tíhu v jeho textech. Navíc zemřel předčasně na souchotiny – před rovnými sto lety, 3. června 1924, což tragickému vyznění jen nahrává. Jenže Kafka také uměl žít a vnímat svět s humorem. Připomínky v době výročí vyzdvihují, proč se stal po své smrti jedním z nejvlivnějších spisovatelů 20. století, a zároveň rozkolísávají naznačené stereotypy o literátově osobnosti.

Česko si ve středu připomíná 79 let let od konce druhé světové války v Evropě. Ačkoliv byli Sověti součástí protihitlerovské koalice, podle historika Vojenského historického ústavu Jindřicha Marka lidé nesmí zapomínat na zrůdnost Stalinova režimu, který v té době v Sovětském svazu panoval. Když si toto lidé nebudou spojovat, nastává situace, kdy část veřejnosti „slepě adoruje Sovětský svaz“, upozornil historik. S tím souhlasí i vedoucí katedry dějin a didaktiky dějepisu Pedagogické fakulty UK Petr Koura. Sověti v roce 1945 podle něj situaci nevnímali tak, že osvobozují Československo, ale tak, že rozšiřují své území.

Před čtyřiaosmdesáti lety útokem německých jednotek na polskou posádku na poloostrově Westerplatte začala druhá světová válka, nejkrvavější konflikt v dějinách, který stál desítky milionů životů na bojištích i mimo ně. Podle historika z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Petra Koury je třeba mít pro pochopení toho, proč válka vypukla, přehled o situaci v tehdejší Evropě. Jedním z faktorů byla i celospolečenská frustrace. Výjimkou ale v tomto ohledu byli dle Koury Češi, kteří se na válku těšili. „Věřili, že Německo bude brzy poraženo a oni získají zpět svůj stát,“ poznamenal.

Prezident Miloš Zeman ocenil 28. října medailí za hrdinství in memoriam i devět studentských funkcionářů, které zavraždili nacisté. Akt bezpráví překryl politické postoje popravených. Podle řady historiků se sice nepochybně jedná o oběti, které si máme připomínat, nikoli však o hrdiny, kteří bojovali proti nacismu. Působení studentských funcionářů za druhé republiky a na začátku protektorátu odkryl pro Reportéry ČT David Vondráček.

Ekonomka a filozofka Antonie Doležalová, historik a politolog Petr Koura či badatel a bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin jsou v nové vědecké radě ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislava Kudrny. Jedenáctičlennou radu, která je poradním orgánem, ve středu schválila Rada ÚSTR, nejvyšší orgán ústavu.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Letos na jaře odvysílala Česká televize dvoudílný film Anatomie zrady o nejznámějším českém kolaborantovi Emanuelu Moravcovi. Autoři série se zabývali i osudy tří Moravcových synů v době války. Jeden z nich, talentovaný malíř Jurij Moravec, se vůči svému otci ostře vymezoval, přesto byl v čase poválečné odplaty odsouzen. O jeho osudu po propuštění z vězení a po emigraci do Německa se dlouho nic nevědělo. Co Jurij Moravec na Západě dělal a jaká byla jeho umělecká kariéra, zjišťoval Reportér ČT David Vondráček.

Před 70 lety prožívala v Pankrácké věznici své poslední hodiny Milada Horáková. Byla to významná právnička, historička, osobnost první a druhé republiky. Její justiční vražda byla dokonána 27. června. Česko si ji připomíná transparenty s jejím portrétem a s nápisy„Zavražděna komunisty“ i na řadě pietních akcí.

Před 80 lety do ulic Prahy vyšlo sto tisíc lidí, aby vyjádřili svůj nesouhlas s protektorátními poměry. Říjnová manifestace proti nacistické okupaci si v roce 1939 vyžádala dva mrtvé. Ze studenta Jana Opletala se stal symbol vzdoru proti totalitě a jeho odkaz dodnes připomíná Mezinárodní den studentstva. Na prvního zavražděného, dělníka Václava Sedláčka, se na dlouhá léta zapomnělo.

Proměny vánočních svátků od první republiky až po současnost mapuje kniha Sto let českých Vánoc. Nabízí pohled do běžných domácností, ale i svědectví pamětníků, kteří svátky prožili v krutých časech, třeba v koncentračních táborech. Publikace přináší dobové fotografie, reklamní inzeráty, pohlednice a další archivní materiály.