Proměny vánočních svátků od první republiky až po současnost mapuje kniha Sto let českých Vánoc. Nabízí pohled do běžných domácností, ale i svědectví pamětníků, kteří svátky prožili v krutých časech, třeba v koncentračních táborech. Publikace přináší dobové fotografie, reklamní inzeráty, pohlednice a další archivní materiály.
Kniha vypráví o podobě českých Vánoc od vzniku Československa. Několik dnů před vánočními svátky roku 1918 se z exilu vrátil první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „Přinesl svobodu, kterou někteří mohli vnímat jako určitý vánoční dárek,“ upozorňuje spoluautor Petr Koura.
V knize Sto let českých Vánoc se čtenáři dozvědí, jak se proměňovaly vánoční oslavy od doby první republiky, v období nacistické okupace, v padesátých letech, ve „zlatých šedesátých“, v éře normalizace, v porevolučních devadesátých letech až po dnešní dny.
Publikace ukazuje, jak Vánoce prožívali řadoví občané, prezidenti, vojáci zahraniční armády, dělníci nuceně nasazení v Říši nebo političtí vězni nacismu a komunismu. Někteří pamětníci paradoxně označují právě Vánoce v koncentračních táborech, ve frontových zákopech či v komunistických uranových lágrech za nejhezčí, jaké kdy v životě prožili.
Snaha o oslavu vánočních svátků v nelidském prostředí je silným svědectvím o zachování lidské důstojnosti i v extrémních podmínkách. „Pro ty lidi to znamenalo určitý identifikátor lidství, tedy dokud slavíme Vánoce, ještě zůstáváme lidmi,“ říká k tomu Petr Koura.
Při práci na knize, kterou lze též vnímat jako příspěvek k dějinám každodenního života, autoři prostudovali velké množství dobových pramenů a oslovili desítky pamětníků nejrůznějšího věku a profesí.
Z jejích stránek tak promlouvají nejen archivní dokumenty, ale také rodinné fotografie, dobové inzeráty a reklamy, vánoční ozdoby nebo karikatury z legálního i ilegálního tisku. Dále propagandistické plakáty, vánoční přání, fejetony, básně nebo dosud nepublikované autentické vzpomínky.
