Oslavy za normalizace i v koncentračních táborech. Kniha připomíná Sto let českých Vánoc

3 minuty
Kniha připomíná Sto let českých Vánoc
Zdroj: ČT24

Proměny vánočních svátků od první republiky až po současnost mapuje kniha Sto let českých Vánoc. Nabízí pohled do běžných domácností, ale i svědectví pamětníků, kteří svátky prožili v krutých časech, třeba v koncentračních táborech. Publikace přináší dobové fotografie, reklamní inzeráty, pohlednice a další archivní materiály.

Kniha vypráví o podobě českých Vánoc od vzniku Československa. Několik dnů před vánočními svátky roku 1918 se z exilu vrátil první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. „Přinesl svobodu, kterou někteří mohli vnímat jako určitý vánoční dárek,“ upozorňuje spoluautor Petr Koura. 

V knize Sto let českých Vánoc se čtenáři dozvědí, jak se proměňovaly vánoční oslavy od doby první republiky, v období nacistické okupace, v padesátých letech, ve „zlatých šedesátých“, v éře normalizace, v porevolučních devadesátých letech až po dnešní dny.

Publikace ukazuje, jak Vánoce prožívali řadoví občané, prezidenti, vojáci zahraniční armády, dělníci nuceně nasazení v Říši nebo političtí vězni nacismu a komunismu. Někteří pamětníci paradoxně označují právě Vánoce v koncentračních táborech, ve frontových zákopech či v komunistických uranových lágrech za nejhezčí, jaké kdy v životě prožili.

Snaha o oslavu vánočních svátků v nelidském prostředí je silným svědectvím o zachování lidské důstojnosti i v extrémních podmínkách. „Pro ty lidi to znamenalo určitý identifikátor lidství, tedy dokud slavíme Vánoce, ještě zůstáváme lidmi,“ říká k tomu Petr Koura.

Při práci na knize, kterou lze též vnímat jako příspěvek k dějinám každodenního života, autoři prostudovali velké množství dobových pramenů a oslovili desítky pamětníků nejrůznějšího věku a profesí.

Z jejích stránek tak promlouvají nejen archivní dokumenty, ale také rodinné fotografie, dobové inzeráty a reklamy, vánoční ozdoby nebo karikatury z legálního i ilegálního tisku. Dále propagandistické plakáty, vánoční přání, fejetony, básně nebo dosud nepublikované autentické vzpomínky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Izraelští osadníci podle aktivistů napadli a zranili oscarového palestinského režiséra

Izraelští osadníci v pondělí na okupovaném Západním břehu Jordánu napadli a zbili Hamdána Ballála, jednoho z režisérů dokumentárního filmu Žádná jiná země, který letos získal Oscara, píše agentura AP s odkazem na židovské aktivisty, kteří byli svědky incidentu. Palestinský režisér byl poté zadržen izraelskou armádou, propuštěn byl v úterý.
25. 3. 2025Aktualizováno25. 3. 2025

Černého motýli by mohli zůstat na Máji déle

Majitel obchodního domu Máj v Praze na Národní třídě zvažuje, že požádá magistrát o prodloužení souhlasu s umístěním pohyblivých motýlů na fasádě. Pražští památkáři instalaci několikametrových výtvorů výtvarníka Davida Černého povolili jen na jeden rok. Rozměrná díla byla na budovu umístěna loni 18. a 19. května, což vzbudilo kritiku části odborníků i veřejnosti. Černý podání žádosti podle provozovatele Máje podporuje.
25. 3. 2025

Kvíz: Co víte o oscarovém filmu Amadeus?

Když se 25. března 1985 vyhlašovali v Los Angeles vítězové Oscarů, nejčastěji se ozval název filmu Amadeus. Životopisné drama o genialitou prokletém Wolfgangu Amadeu Mozartovi natočil někdejší představitel československé nové vlny, v té době už etablovaný hollywoodský filmař Miloš Forman. Ověřte si v kvízu, co o jeho oscarovém úspěchu víte.
25. 3. 2025

Antičtí bohové voněli po růžích a oleji, ukázal dánský výzkum

Antické sochy jsou dnes studená mramorová díla sněhově bílé barvy. Dobový vzhled se značně lišil. Ve starověkém Řecku a Římě byly často zdobené a namalované výraznými teplými barvami. Nový výzkum dánských vědců teď prokázal, že skulptury byly ještě živější – voněly.
25. 3. 2025

Chtěl jsem být kastelán, ale památky mám radši jako koníček, říká herec Plesl

Herec Jaroslav Plesl je milovníkem památek. Sám po českých hradech a zámcích provázel, nejen v televizním cyklu České skvosty, v čemž mu herecký talent také pomohl. Za srdeční záležitost označuje Hrádek u Nechanic či Pernštejn, blízké je mu období vrcholného baroka. V Interview ČT24 přiznal, že chtěl vyměnit herectví za funkci kastelána na hradě Grabštejn, ale došlo mu, že nechce koníček přetavit do zaměstnání.
24. 3. 2025

Zlatý záchod ukradli. Uměním ale zůstává pisoár či exkrement v konzervě

V Oxfordu byli odsouzeni tři muži, kteří se podíleli na krádeži zlatého záchodu z rodného domu Winstona Churchilla. Plně funkční toaleta z osmnáctikarátového zlata byla uměleckým dílem od Maurizia Cattelana. Příkladů „záchodového umění“ se najde mnohem více, včetně zřejmě nejslavnějšího – Duchampova pisoáru.
24. 3. 2025

Magii komiksu nedokáže vnímat každý, říká Ondřej Neff

Autor science fiction a vydavatel internetového deníku Neviditelný pes Ondřej Neff byl nedávno uveden do Síně slávy, a to komiksovými cenami Muriel za svou komiksovou tvorbu. O svém vztahu k tomuto médiu mluvil v pořadu Interview ČT24.
24. 3. 2025

První televize sloužila propagandě, začala vysílat před 90 lety

První pravidelně vysílací televizní stanicí na světě se před 90 lety stala německá Fernsehsender Paul Nipkow (Televizní stanice Paul Nipkow), která začala vysílat 22. března 1935. Velkou popularitu přinesly této televizi přenosy z olympijských her v Berlíně v roce 1936. Stanice, která sloužila nacistické propagandě, vysílala až do poloviny října 1944, kdy musela většina jejích zaměstnanců odejít na frontu.
22. 3. 2025
Načítání...