V Žipotíně, místní části obce Gruna na Svitavsku, v úterý spustili zatím nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku. Každou hodinu vyrobí až 4,2 megawattu elektřiny, což by mělo pokrýt roční spotřebu zhruba pěti tisíc domácností. Výstavbu větrných elektráren často provázejí spory a odpor části obyvatel dotčených obcí.
Na Svitavsku zprovoznili nejvýkonnější větrnou elektrárnu v Česku
8 minut
Spuštění nejvýkonnější větrné elektrárny v Česku
Žipotín, který má asi dvě stě obyvatel, do svého rozpočtu získá zhruba jeden milion korun ročně. Podle redaktorky ČT Kateřiny Bibenové si obec díky takto získaným penězům bude moci dovolit více investovat do svého majetku.
„Navíc by Gruna měla být jednou z těch obcí, kde by v případě schválení komunitní energetiky u nás měl vzniknout pilotní projekt,“ dodala.
Jedna z menších turbín, která v místě stojí už delší dobu, dosahuje výšky 83 metrů. Nová elektrárna je podstatně vyšší, měří až 179 metrů, přiblížil jednatel a vedoucí stavební činnosti společnosti S&M CZ Martin Valter. „Je jak výkonem, tak i výškou největší elektrárnou v České republice,“ dodal.
„Předchozí větrná elektrárna měla výkon 600 kilowattů, současná má výkon 4,2 megawattu, což znamená, že je mnohonásobně výkonnější,“ sdělil ředitel společnosti Martin Hofman s tím, že právě výkon byl hlavním důvodem pro výstavbu modernější větrné elektrárny. Obec tak už má tři menší a jednu velkou.
Větrné turbíny lidé často odmítají, někdy podléhají hoaxům
Zatímco na některých místech Česka už větrné turbíny stojí, jinde jejich výstavbu brzdí nesouhlas obyvatel. „I my máme zkušenost s tím, že je velmi složitá diskuze s obcemi, protože kolem větrných elektráren panují takové ty nepravdy, například, že to hlučí, zabíjí to zvěř a tak dále,“ podotýká Hofman. Gruna je podle něj vzácným příkladem toho, že obavy lidí jsou často zbytečné.
Tři větrné elektrárny stále odmítají například obyvatelé Jarošova. Podobně je na tom i Chotěnov, kde nesouhlasí s výstavbou dvou. „Nelíbilo by se mi to už jenom proto, že bych vyšla za humna a hned bych se dívala na tu ‚obludu‘,“ uvedla jedna z obyvatelek Jarošova.
Jarošov je teď rozdělen na dva tábory – odpůrci sepsali petici, kterou předali starostovi. „Vnímali jsme, že na sociálních sítích i na plakátovacích plochách se proti nám objevují různá sdělení, aby převážil spíš názor proti (elektrárnám),“ popsal starosta Jarošova Martin Olbracht (nestr.). Právě proto nakonec zastupitelé od záměru upustili.
Zastánci větrných elektráren to ale označují za promarněnou šanci, protože by podle nich přinesly energetickou nezávislost a také peníze do obecní kasy.
Referendum v Krouně
Obyvatelé by o větrných elektrárnách měli zřejmě rozhodnout i v obci Krouna, kde se chystá referendum, které proběhne v sobotu 11. listopadu. Už teď je ale podle redaktorky Bibenové jasné, že část obyvatel bude proti, protože i v této obci vznikla petice. Odpůrcům se nelíbí, že by měly turbíny stát nedaleko hranice chráněné krajinné oblasti.
„V prvotní fázi přišel investor za obcí s požadavkem, který byl projednáván radou a zastupitelstvem. Jakmile se však o záměru umístění větrné elektrárny v části Františky dozvěděli místní, projevili svůj nesouhlas a doručili jej obci. Zastupitelstvo nesouhlas několika desítek občanů vzalo na vědomí a rozhodlo se, že si vyžádá stanovisko prostřednictvím místního referenda,“ uvedl starosta Krouny Robin Mlynář (nestr.).
