Podle Jurečky není termín ukončení těžby uhlí jasný. OKD schválilo její prodloužení

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) prohlásil, že v současné době není nikdo schopen zodpovědně říct, kdy skončí těžba uhlí. Zástupci kabinetu v posledních měsících mění postoj z programového prohlášení vlády, ve kterém koalice původně plánovala odklon od uhlí do roku 2033. Představensto OKD schválilo, že těžba černého uhlí na Karvinsku se oproti plánu prodlouží do druhého kvartálu 2023. Podle původních plánů měla skončit letos.

„Dali jsme do vládního prohlášení určitou ambici, která ale byla řečena předtím, než vypukla válka na Ukrajině,“ uvedl Jurečka po návštěvě elektrárny Prunéřov II. „Jsme si vědomi toho, že uhlí může teď hrát velmi důležitou roli, abychom zajistili základní fungování,“ dodal ministr s tím, že závislost na plynu z Ruska podle něj vláda vnímá jako bezpečnostní riziko.

Kabinet se podle něj chce zaměřit na podporu obnovitelných zdrojů, státní pomoc s instalací fotovoltaických panelů či tepelných čerpadel.

Otázka limitů těžby uhlí je ale podle něj definitivně vyřešená. „Nemyslím si, že by tady mělo dojít ještě k nějakému dalšímu prolamování těžebních limitů. Myslím, že Sobotkova vláda udělala poslední rozhodnutí. Toto je konečné rozhodnutí. To, co je v těch současných zásobách, je dostatečný prostor pro zvládnutí transformace v příštích letech,“ řekl ministr.

Ekologické limity těžby uhlí byly stanoveny v roce 1991, v roce 2015 je potvrdila tehdejší vláda premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Premiér Petr Fiala (ODS) o víkendu oznámil, že vláda chce v nejbližších týdnech představit komplexní pětiletý projekt na zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Má podle něj napravit léta neřešenou závislost na fosilních palivech z Ruska a v horizontu pěti let republiku úplně vyvléci z ruské energetické smyčky. Ceny energií výrazně vzrostly po napadení Ukrajiny Ruskem.

Těžba černého uhlí na Karvinsku se prodlužuje

Právě o zajištění energetické bezpečnosti Česka v souvislosti s válkou mluvili v pondělí i zástupci OKD a ministerstva financí. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, bude ale pokračovat do druhého kvartálu roku 2023. Vedení OKD zároveň zpracuje analýzu dalšího možného prodloužení těžby do roku 2025.

„Požádali jsme jako ministerstvo financí představenstvo a dozorčí radu, aby zpracovaly analýzu možného pokračování těžby v dalších letech do roku 2025,“ řekl náměstek ministra financí Roman Binder.

Mluvčí OKD Naďa Chattová uvedla, že letos plánuje OKD vytěžit zhruba 1,3 milionu tun uhlí, v první polovině příštího roku pak dalších 450 tisíc tun. Přípravy důlních pracovišť pro rok 2023 začaly v těchto dnech.

„Energetické uhlí máme prodáno na celý rok 2022, u koksovatelného jsou smlouvy o prodeji uzavřeny pro první polovinu letošního roku. V tuto chvíli jedou naplno tři poruby, postupně během letošního roku jich bude v provozu až pět. V roce 2023 plánujeme celkem čtyři poruby,“ uvedl předseda představenstva OKD Roman Sikora.

Nejvíc uhlí, které nyní OKD vytěží, zůstává v Česku, další míří k odběratelům z okolních zemí. „V případě možného dalšího prodloužení těžby by OKD muselo s přípravami začít nejpozději letos v červenci,“ uvedla Chattová.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžbu postupně ukončuje, protože se dlouhodobě nevyplácela. Firma těží už jen v Dole ČSM. V OKD pracuje přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...