O stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech mají zájem Westinghouse, EDF i KHNP

Nahrávám video
Události: O stavbu jaderného bloku v Dukovanech mají zájem tři společnosti
Zdroj: ČT24

O zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se budou ucházet všechny tři společnosti. Finální nabídku firmě ČEZ odevzdá americká Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská KHNP. České televizi to potvrdily jednotlivé společnosti. Podle plánu by měl být nový jaderný blok dokončen do roku 2036. Projekt by tak mohl být největší investicí Česka v novodobé historii.

Uchazeči o stavbu bloku podali své první nabídky loni na podzim. ČEZ jejich detaily nezveřejnil. Na jaře vedl s uchazeči vyjasňovací jednání, na nichž chtěl vysvětlit některé podmínky tendru a první návrhy.

Následně ČEZ vyzval k podání finálních nabídek, původní termín stanovil nejprve na 15. září, posléze byl posunut na 2. října. Necelé dva týdny před vypršením tohoto termínu však ČEZ datum znovu odložil. Podle serveru Novinky.cz o to požádal Westinghouse. Po uzávěrce ČEZ nabídky vyhodnotí a zprávu předá vládě ke schválení.

„Nabídku na konci října podáme. Podáme ji tak, jak si myslíme, že je pro investora nejlepší. Přinášíme řešení, které už funguje a je ověřené,“ řekl šéf Westinghouse Česká republika Petr Brzezina.

EDF a KHNP úmysl nabídnout potvrdily už dříve

Ostatní dva uchazeči potvrdili úmysl podat nabídku v termínu už dříve. Francouzská firma EDF to oznámila již na začátku října a zahájila proces jejího předání. Kdy bude proces dokončen, společnost nespecifikovala.

Připravenost svého návrhu v minulých dnech potvrdila i jihokorejská KHNP. „Vzhledem k tomu, že KHNP byla na podání připravena v původním termínu 2. října, jsme plně připraveni podat nabídku v novém termínu,“ uvedl zástupce pražské kanceláře společnosti Minhwan Chang.

To, že se o zakázku chtějí ucházet tři společnosti, ocenil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). „Je pro mě zárukou, že vybereme pro Českou republiku to nejlepší z hlediska naší energetické budoucnosti, to nejlepší pro dostupnou energii za přijatelné ceny,“ okomentoval.

O vítězi rozhodne také zapojení českých firem a cena. Největší zakázka v historii Česka vyjde podle analytiků na více než původně předpokládaných 160 miliard korun. „Tu částku považuji za naprosto, ale naprosto podhodnocenou. Rozpětí ceny klidně i ve dvojnásobku,“ míní předseda předsednictva Asociace energetických manažerů Zdeněk Fousek.

Společnosti cenu nekomentovaly. Jasno o ní tak bude v prvním pololetí příštího roku, kdy by vláda měla rozhodnout o vítězi tendru.

ČEZ loni dostal rovněž nezávazné nabídky na opce na další blok v Dukovanech a stavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně. ČEZ i stát už dříve připustily, že k pokrytí spotřeby elektřiny v Česku bude nejspíš do budoucna potřeba dostavět další bloky jaderných elektráren.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů, jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 megawattů stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 55 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...