Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
Ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) zároveň tvrdí, že zapojení tuzemských firem pravděpodobně překoná šedesát procent, což je přibližně dvojnásobek dosud zasmluvněného objemu.
„To je už věc, na které se nedokážeme s touto vládou shodnout. Já tvrdím, že to není třicet procent. Co lze považovat za to, co se skutečně bude dodávat, je přibližně dvacet procent. Jedná se o turbínu, jde o strojovnu,“ říká Havlíček, podle nějž je dalších deset procent předpřipravených a dalších třicet v „nedohlednu“. Zároveň pak prý netvrdí, že se česká účast na projektu nedá zvyšovat.
Důležitá je podle něj také podoba této účasti. „Jestli to nebude jenom levná práce, jestli to nebudou jen produkty s nízkou marží. Uvědomme si, že tady máme unikátní příležitost vybudovat skutečně excelentní infrastrukturu založenou na jaderné energetice,“ upozornil Havlíček v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou.
Skopeček s Havlíčkovým úhlem pohledu nesouhlasí. „I kdyby bylo teď 50 procent, tak opozice řekne, že to je málo a má to být více. Jsem rád za to, že na začátku projektu je de facto jistých už těch třicet procent,“ nechal se slyšet Skopeček, podle nějž se ale na tomto čísle „nesmíme zastavit“. „Jsem přesvědčen, že 60 procent máme šanci udělat,“ dodal.
Zklamání z Korejců?
Skopeček nicméně prohlašuje, že podíl tuzemských firem Jihokorejcům „nemůžeme nadiktovat”“ „Oni vyhráli výběrové řízení s poměrně zajímavou cenou ve srovnání s konkurenty a také s jasným závazkem dodržet termín. Nemůžeme jim diktovat jednotlivé dodavatele. Musíme motivovat české firmy, aby se co nejvíce hlásily do jednotlivých výběrových řízení,“ míní.
„Pokud bychom chtěli nějaký větší podíl na samém začátku, tak by bylo zřejmé, že projekt by byl pro Česko dražší a že termín by nebyl jistý,“ podotýká také Skopeček.
Šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj mluví o zklamání z Korejců, vadí mu, že Korejci s tuzemským průmyslem údajně nejednají, případně oslovují české firmy přes prostředníky a nikoliv napřímo.
„KHNP velmi dobře vědělo, že když dává nabídku na dvě stě miliard – a ta byla opravdu dobrá – tak je tam požadavek na 60 procent účasti českého průmyslu. Není možné, aby z toho dnes jakýmkoliv způsobem couvali ve smyslu toho: My bychom to zajistili možná levněji někde z Číny,“ sdělil Havlíček.
„Pan místopředseda tady staví vzdušné zámky, že 60 procent mohlo být nasmluvněno natvrdo na začátku kontraktu. To prostě není možné,“ oponoval Skopeček. „Máme nějaká pravidla hospodářské soutěže, máme konkurenci firem, které se toho budou účastnit. A představa, že budeme mít 60 procent zasmluvněno na začátku, je prostě iluzorní,“ doplnil.
„Já nehovořil o tom, že to má být 60 procent před podpisem smlouvy. Hovořil jsem o tom, že to mohlo být alespoň 50, jinde to bylo čtyřicet,“ reagoval Havlíček. „Pokud tam budou produkty bez jakékoliv marže a bude tam levná pracovní síla, tak to je v podstatě nezajímavé. Čili důležitější je to, co tam bude. Tak, jako se udělala turbína a strojovna,“ prohlásil Havlíček.
Velká příležitost
Oba politici se nicméně shodli, že jaderná energie je důležitým krokem k energetické soběstačnosti Česka a že dostavba Dukovan představuje pro tuzemsko velkou příležitost.
„Vzhledem k tomu, že dochází k renesanci jaderné energetiky i v Evropě, tak je to příležitost zase získat kvalifikaci při výstavbě a provozu jaderných zařízení a být v Česku centrem rozvoje jaderné energetiky pro celou Evropu,“ nastínil Skopeček.
„Důležitá je jedna věc. Že se tady hlavní političtí aktéři dokázali shodnout a sjednotit na tom, že jádro je naprosto zásadním pilířem budoucnosti naší energetiky, že je to nízkoemisní nebo bezemisní zdroj a že to je stabilní zdroj,“ ocenil Havlíček.
Momentálně se jádro podílí na výrobě ze čtyřiceti procent a energetici se shodují, že s útlumem uhlí význam atomových zdrojů rychle poroste. Loni tyto dodaly reaktory do sítě skoro 30 TWh elektřiny, zhruba polovina z toho připadá na Temelín, zbytek na Dukovany. Za stavbu dvou bloků elektrárny zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard.
