EK vyzvala Slovensko, ať zruší dvojí ceny nafty. Fico Komisi zkritizoval

Evropská komise vyzvala Slovensko, aby přestalo uplatňovat vládní nařízení o prodeji nafty, jehož součástí je i zavedení dvojích cen. Bratislavě pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva, uvedl v pondělí slovenský premiér Robert Fico (Smer). Podle něj chce Komise tímto krokem ovlivnit politickou situaci na Slovensku. Fico EK kritizoval rovněž za to, že dle něj nedokázala prosadit kontrolu ropovodu Družba na Ukrajině, kterým v lednu přestala proudit surovina na Slovensko a do Maďarska.

Slovensko zavedlo 19. března na dobu třiceti dnů omezení při prodeji nafty a minulý týden tamní vláda pro vozidla se zahraniční poznávací značkou zavedla vyšší cenu tohoto paliva. EK následně upozornila Bratislavu, že rozhodnutí o dvojích cenách nafty u čerpacích stanic je diskriminační a odporuje evropskému právu.

„Považuji dopis za absolutně nenáležitý, za nekorektní vůči Slovenské republice,“ prohlásil Fico, který dopis od Komise označil také za vyděračský. Podle něj by případné řízení EK vůči zemi mohlo vyústit v uložení pokuty Bratislavě unijním soudem.

Fico nevyloučil, že platnost nařízení o regulaci prodeje nafty a o dvojích cenách Bratislava prodlouží. Tvrdil, že jeho zájmem je chránit občany země před dopady vysokých cen paliv.

Regulaci zavedlo Slovensko při vyhlášeném stavu ropné nouze po přerušení dodávek ropy ropovodem Družba. Ficova vláda v únoru také poskytla bratislavské rafinerii Slovnaft ropu ze státních rezerv.

Slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková doplnila, že Slovnaft z vyčleněných rezerv v objemu 250 tisíc tun využil asi 105 tisíc tun a zapůjčenou surovinu již začal vracet státu. Podle Sakové hodlá Bratislava dvojí ceny nafty obhajovat právě tím, že Slovnaft čerpal ropu ze státních zásob. Rafinerie, která patří do maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL, dříve objednala ropu s dodáním ropovodem Adria, který začíná v Chorvatsku.

Komise dala podle Fica přednost Ukrajině

Bratislava a Budapešť tvrdí, že Ukrajina, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi, z politických důvodů otálí s obnovením dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Podle Kyjeva ropovod poškodil ruský útok.

Fico má zato, že EK se ve věci obnovení dodávek ropy přes Ukrajinu dostatečně nezasadila za zájmy Slovenska, a kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „Evropská komise se rozhodla dát přednost zájmům Ukrajiny, nečlenské země, před zájmy členské země, Slovenské republiky. Odmítám tento politicky milenecký vztah Ursuly von der Leyenové a prezidenta (Volodymyra) Zelenského, který poškozuje Slovenskou republiku,“ podotkl slovenský předseda vlády. Podle něj má unijní exekutiva nástroje ke zjištění stavu ropovodu Družba, ale úmyslně je nevyužila. Do inspekčního týmu chce předseda vlády dosadit zástupce Slovenska, Maďarska, případně Česka.

Slovensko, stejně jako Maďarsko, obhajují i v době pokračující ruské invaze na Ukrajině dovoz energií z Ruska. Například Česko na dovozu ruské ropy závislé již není.

Po začátku války na Blízkém východě z konce února prudce stouply ceny ropy na světových trzích. Na Slovensku pohonné hmoty následně zdražily mnohem méně než v některých jiných evropských zemích a země se tak v evropském bloku zařadila ke státům s nejlevnějšími palivy. Ještě v únoru byl přitom benzin a nafta u čerpacích stanic na Slovensku dražší než například v tuzemsku.

Polsko zavádí maximální ceny paliv

Na vysoké ceny paliv reagovala i polská vláda. Rozhodla se zavést maximální ceny pohonných hmot, platit budou od úterka. Za překročení bude hrozit milionová pokuta, napsal polský server Business Insider. 

Maximální cena litru bezolovnatého benzinu s oktanovým číslem 95 má spolu s daní z přidané hodnoty (DPH) činit 6,16 zlotého (35,23 korun), u benzinu 98 6,76 zlotého (38,66 korun) a za litr nafty 7,60 zlotého (43,47 korun), napsal portál s odvoláním na vyhlášku ministerstva energetiky.

Za prodej nad maximální ceny bude hrozit pokuta až milion zlotých (5,72 milionu korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoii a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 1 hhodinou

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 2 hhodinami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.