Německá vláda připustila, že by mohla odložit vypnutí tří posledních jaderných elektráren na svém území. Učinila by tak ale pouze v krajním případě, pokud by byla ohrožena energetická bezpečnost země. Tento krok by mohl ovlivnit ceny energií v celé Evropě.
Němci si otvírají zadní vrátka. Už nevylučují, že odloží konec jaderných elektráren
7 minut
Německo a jaderná energetika
Obavy z nedostatku energií nutí německou vládu přehodnocovat dřívější rozhodnutí. Kancléř Olaf Scholz připustil, že by země mohla odložit vypnutí posledních jaderných bloků. Ty nyní zajišťují asi dvanáct procent německé spotřeby elektřiny. Krok kabinet plánoval na konec roku.
„Jde o dočasné nouzové opatření, které nebude učiněno na úkor našich klimatických cílů. Totéž platí pro investice do plynárenské infrastruktury,“ řekl kancléř.
Poprvé v historii připustili tuto variantu také vládnoucí Zelení. Dosud přitom prodloužení životnosti jaderných elektráren kategoricky odmítali. A přestože dál vyzývají, aby boj proti klimatickým změnám nezpomaloval kvůli jiným krizím, zvažují ústupky.
„Pokud bychom viděli něco jiného, než co ukazují dosavadní čísla, tedy že můžeme čekat nedostatek elektřiny, poté vrátíme všechna opatření zpět do hry. Za současného stavu to ale nemá smysl,“ řekla spolupředsedkyně strany Ricarda Langová.
Experti příliš nevěří, že Němci prodlouží jádru životnost
Podle odborníků by takový krok ze strany Německa mohl přinést nižší ceny pro domácnosti po celé Evropě, tedy i pro ty české. Aktuálně se jedna megawatthodina na pražské burze prodává za víc než 338 eur, to je zhruba čtyřikrát dráž než před rokem.
„Každých tisíc megawattů při současné energetické krizi je vítaných. Pochopitelně nelze čekat, že pouze rozhodnutí o protažení provozu o několik let vyřeší energetickou krizi. Ale úleva by to byla. A každá úleva a každý pokles cen na evropském energetickém trhu se promítá do našich peněženek,“ uvedl energetický konzultant ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Osobně to však zatím považuje spíše za méně pravděpodobnou možnost. A to s ohledem na to, že Němci toto ideologické rozhodnutí – odchod od jaderné energetiky – v minulosti přijali a snaží se v něm být důslední.
Se svým německým protějškem je kvůli energetické bezpečnosti neustále v kontaktu i český ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN). „Já bych to bral jako to poslední velmi krizové opatření, kdyby bylo potřeba nahradit výpadky výroby elektřiny například z plynu a jiných zdrojů,“ řekl. Není však přesvědčen o tom, že to je cesta, kterou by Němci chtěli jít.
Drábová upozornila na případné potíže provozovatelů jaderných elektráren
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová upozornila, že udržení tří posledních bloků v provozu by nebylo vůbec jednoduché. Rozhodnutí německé vlády je jedna věc, ale připravenost provozovatelů těchto jaderných elektráren je věc jiná. Zvláště, když s podobným obratem nepočítali.
Drábová zmínila například to, že už neobjednali palivo pro tyto elektrárny, což by nyní museli nelehko a narychlo řešit. Začali už také propouštět personál.
Německá vláda chystá zátěžové testy, které by měly ukázat, jak na tom země od letošního listopadu do března příštího roku energeticky bude. Zda tedy dokáže s různými zdroji dovozu energií situaci zvládnout, či ne.
Drábová odhaduje v poměru 60 ku 40, že Němci přistoupí k prodloužení životnosti jaderných elekráren. Zároveň předpokládá, že by to opravdu bylo krátkodobé řešení, protože pro dlouhodobější variantu by se musela měnit německá legislativa.
