Dodávky zemního plynu potrubím Nord Stream 1 do Německa vystoupily na 40 procent kapacity plynovodu, což je stejná úroveň jako před začátkem údržby zařízení. Nord Stream 1 je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie a kvůli údržbě byl deset dní odstaven. Sporná turbína zřejmě uvázla v Německu. Maďarský ministr zahraničí jednal v Moskvě o nových dodávkách zemního plynu. Berlín zveřejnil představu, jak by se měly firmy a domácnosti chovat v zimě.
Fyzický tok plynovodem v době mezi 09:00 a 10:00 SELČ činil 29,3 milionu kilowatthodin za hodinu, uvedla agentura Reuters. Šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller ale na Twitteru varoval, že zvýšení toku zpět na 40 procent kapacity není signálem zmírnění napětí. Nejistoty podle něj přetrvávají.
Většinovým akcionářem konsorcia Nord Stream AG je ruský plynárenský gigant Gazprom, který zatím na žádost o komentář nereagoval. Podle mluvčího rakouské společnosti OMV Gazprom naznačil, že ve čtvrtek firmě dodá zhruba padesát procent dohodnutého objemu dodávek, což by bylo stejně jako před odstávkou.
Rusko trvá na tom, že je spolehlivým dodavatelem energií a odmítá obvinění Západu, že využívá energii k vydírání Evropy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek v telefonátu s novináři uvedl, že důvodem problémů s dodávkami plynu jsou omezení, která zavedli Evropané a kvůli kterým není možné realizovat potřebný servis. Odmítl i tvrzení o vydírání. Zdůraznil, že Rusko zůstává důležitou a nepostradatelnou součástí evropské energetické bezpečnosti a zopakoval, že Gazprom vždy plnil své závazky vůči klientům a bude je plnit i nadále.
Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011. Vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Z Německa jsou na Nord Stream 1 navázány plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.
Mimo provoz byl od 11. července. Zejména Německo vyjadřovalo obavy, že kvůli napjaté situaci mezi Ruskem a Západem vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu by se dodávky nemusely obnovit.
Plné zásobníky do listopadu
Podle zpravodaje ČT v Berlíně Pavla Poláka zatím německá spolková vláda žádné oficiální stanovisko ke zprovoznění nevydala. „V Berlíně je nicméně cítit jistá úleva. A to hlavně kvůli tomu, že německou prioritou číslo jedna, kterou si dala i spolková vláda, je do listopadu naplnit zásobníky plynu z devadesáti procent. A vědí, že to se bez ruského plynu zkrátka neobejde,“ přiblížil.
Dodal ale, že spolková vláda si nedělá žádné iluze o tom, že zprovoznění je trvalé. „Ostatně ruský prezident Vladimir Putin varoval, že objem dodávaného plynu do Německa se může v průběhu příštích dnů i týdnů zmenšit,“ připomněl Polák Putinovo úterní prohlášení, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát, nicméně kapacita Nord Streamu 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit.
Berlín podle zpravodaje vnímá jakékoliv omezování plynu ze strany Ruska jako mocenský nátlak, „který Kreml už použil. Do Německa proudí o šedesát procent plynu méně, než bylo nasmlouváno,“ řekl s tím, že Německo aktuálně hledá jiné zdroje.
Sporná turbína zřejmě uvázla v Německu
Gazprom v polovině června snížil objem dodávek asi na čtyřicet procent kapacity. Odůvodnil to technickými problémy souvisejícími se zařízením, které partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu. Zařízení se ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu nemohlo z Kanady vrátit. Němečtí představitelé toto vysvětlení odmítli, Siemens Energy je naopak potvrdil. Kanada pak rozhodla o výjimce ze sankcí, která umožnila zařízení vrátit do Evropy.
Chybějící turbína, která podle Moskvy vedla k omezení kapacity plynovodu Nord Stream 1, uvázla nyní při transportu v Německu, protože Rusko zatím neposkytlo povolení pro její přepravu zpátky do země. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje obeznámené se situací.
Rusko tvrdí, že od německé společnosti Siemens Energy, která měla opravu turbíny na starosti, stále nedostala dokumentaci potřebnou k opětovné instalaci tohoto zařízení. Jeden ze zdrojů Reuters upozornil, že Moskva naopak neposkytla dokumenty potřebné k dovozu turbíny do Ruska, včetně podrobností o tom, kam by měla být přesně dopravena a přes kterou celní stanici. „Za normálních okolností je pro nás údržba turbín rutinní operací,“ uvedla společnost Siemens Energy. „Přirozeně chceme dopravit tuto turbínu na místo jejího provozu co nejrychleji. Čas, který to zabere, však není výlučně v naší moci,“ dodala.
Odborník na elektroenergetiku a plynárenství a ředitel strategie společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer upozornil, že to, že byly ve čtvrtek obnoveny dodávky plynu, ještě neznamená, že nebudou za týden nebo čtrnáct dní přerušeny. „Tak, jak to bude Rusku vyhovovat,“ podotkl. Dodal, že Moskva má v rukou přinejmenším pro nadcházející topnou sezonu velmi silnou zbraň.
Otázkou je podle něj také objem dodávek. „Nenechme se zmást tím, jak je to dnes nebo jak to bude zítra. Podstatné je, jak to bude následující tři čtyři měsíce,“ zdůraznil. Připomněl, že kroky Ruska také významně ovlivňují ceny plynu.
Za důležité Macenauer považuje zajištění dodávky neruského plynu do Evropské unie. „Především formou LNG,“ poznamenal.
Více času na naplnění zásobníků
Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) napsal na Twitteru, že čtvrteční obnovení dodávek znamená více času na naplnění zásobníků před zimou. Česko se podle něj musejí nadále připravovat na zimu a pokračovat ve zbavování se energetické závislosti na Rusku.
„Energie, kterou nyní ušetříme, nás před ní zásadně posílí. Pro Putina totiž dodávky plynu nejsou jen obchodem, ale především způsobem, jak Evropu a Evropany poškodit a zlomit naši podporu Ukrajiny. A podle toho bude postupovat,“ dodal Síkela.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v sobotu přijede do Moskvy jednat o nových dodávkách zemního plynu. Podle agentury AFP to oznámila strana Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Maďarsko se na dodávkách plynu s Ruskem dohodlo už dříve, teď platí za plyn méně než jiné země Evropské unie. „Vláda se rozhodla v zájmu zajištění bezpečnosti dodávek energie v Maďarsku nakoupit dalších 700 milionů metrů krychlových zemního plynu navíc k množství, které už bylo stanoveno v dlouhodobých smlouvách,“ uvedl Fidesz.
Maďarsko minulý týden vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu.
V Evropě panuje napětí kolem dodávek plynu z Ruska. Maďarsko podle ratingové agentury Fitch společně s Českou republikou a Slovenskem tvoří trojici zemí, které jsou v rámci střední a východní Evropy nejvíce ohroženy případným náhlým zastavením dodávek ruského plynu do Evropské unie v souvislosti s válkou na Ukrajině. Mezinárodní měnový fond vypočetl, že případné zastavení dodávek plynu do Evropy vyvolá v příštím roce v České republice, Maďarsku, na Slovensku a v Itálii hospodářský pokles o více než pět procent.
Rusko se na dodávkách plynu do Maďarska podílí zhruba z 85 procent, na dodávkách ropy z 65 procent. Maďarsko navíc pokrývá dovozem z Ruska také část své spotřeby elektřiny.
Německo se nadále obává zimy
Německý ministr hospodářství Robert Habeck ve čtvrtek oznámil další soubor opatření na úsporu energií a plány směřující k energetickému zabezpečení země. Berlín podle něj zvýší požadované množství plynu v zásobnících a zároveň aktivuje rezervu hnědého uhlí. Další opatření by se měla týkat úspor ve veřejných budovách i v domácnostech.
Předepsaná naplněnost plynových zásobníků bude podle Habecka od 1. září stanovena na 75 procent, k 1. říjnu místo dosavadních 80 na 85 procent a 1. listopadu budou muset být naplněny z 95 procent, přičemž doposud to bylo 90 procent.
Kromě toho má být od 1. října aktivována rezerva hnědého uhlí, což už nyní platí u elektráren na černé uhlí. Habeck rovněž hovořil o nařízení o úsporách zemního plynu, který by bylo možné případně vyjmout z trhu. Ve spolupráci s ministerstvem dopravy má Habeckův rezort vypracovat nařízení, které by v železniční dopravě upřednostnilo využívání jiných zdrojů energie.
Jak se mají chovat firmy a domácnosti
Ministerstvo hospodářství dále sdělilo, že by bylo rozumné nadále nevytápět místnosti, v nichž se lidí pravidelně nezdržují, jako jsou chodby, velké haly, dvorany nebo technické prostory, pokud to neznemožňují bezpečnostně-technické předpisy. Pro veřejná zařízení a kancelářské budovy mají být vyhlášena příslušná nařízení. Kromě toho se mají odehrát jednání se sociálními partnery o dalších možnostech úspor na pracovištích a provozech.
Energie mají uspořit i obytné budovy; nájemníci mají dostat větší prostor k úsporám. Doposud existují částečně smluvní závazky ohledně udržování minimální teploty v pronajímaných místnostech, připomíná německé ministerstvo hospodářství. „To znamená, že když tyto nájemkyně a nájemníci chtějí topit méně, porušují tím nájemní smlouvy. Proto mají být tyto smluvní závazky – v těsné součinnosti s příslušnými rezorty a spolkovou vládou – přechodně zrušeny, aby nájemkyně a nájemníci, kteří chtějí uspořit energie a stáhnout topení, tak mohli učinit,“ vysvětlilo ministerstvo.
