Doporučení EU šetřit plynem je logické. Je to příprava na situaci, kdy by Rusko neobnovilo dodávky suroviny, řekl v Událostech, komentářích ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a dodal, že stát má určité mechanismy, jak k plynovým úsporám přistoupit.
Evropská komise ve středu navrhla, aby země EU omezily kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu během nadcházející topné sezony spotřebu plynu o patnáct procent. Brusel by podle návrhu mohl po konzultaci s členskými zeměmi vyhlásit stav plynové nouze, který by vyžadoval povinná omezení spotřeby v celé EU. Aby pravidla vstoupila v platnost, musí je nejprve schválit členské země, které zatím dávaly najevo rozdílné postoje.
Síkela podotkl, že jde o logické rozhodnutí, protože „nejméně bolestivá cesta je nastartovat program úspor tak, aby dopady na domácnosti a ekonomiky byly co nejmenší.“
Od doporučení k nařízení
Dodal, že stát má určité mechanismy, kterými může občany pobídnout k šetření. Pokud by se podle něj jednalo o dočasný výpadek dodávek a Česko by vědělo, že dojde k jejich obnovení, šlo by pouze o určité doporučení. V případě, že by však došlo k zastavení dodávek, přišlo by na řadu nařízení.
„Začal by platit princip solidarity, což znamená, že se nedostatek plynu bude vykrývat,“ podotkl a dodal, že domácnosti jsou chránění klienti, kterým by se dodávky neměly přerušit, nicméně je podle něj si potřeba uvědomit, že jednotliví členové domácností jsou zaměstnanci různých firem a ty je nutné udržet v chodu.
Zmínil, že lze nařídit opatření, které se má primárně týkat nechráněných klientů. „Například, když vypneme paroplynové elektrárny a nebudeme vyrábět elektřinu z plynu, ušetříme deset procent roční spotřeby, což už je výrazný krok,“ nastínil a zdůraznil, že „dostatek energií pro ekonomiku je zkrátka v zájmu každého z nás.“
Přetápění si nemůžeme dovolit, zdůraznil Síkela
V souvislosti s prohlášením německého ministra hospodářství Roberta Habecka, který uvedl, že už nyní se sprchuje kratší dobu a méně topí, Síkela podotkl, že osobní příklad je ten nejlepší. „Nemůžete od lidí očekávat chování, které nebudete očekávat sám od sebe. (…) Je to jedna z cest a musíme zohlednit i to, že je dobrým českým zvykem trošku přetápět obydlí i veřejné prostory a další zařízení. To je něco, co si nemůžeme dovolit,“ uvedl.
Česku by měl pomoci i připravovaný terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Ten byl měl být podle Síkely technicky zprovozněn na přelomu září a října a Česko by jej mělo užívat od prvního dne provozu. Zásobník by měl prodloužit tuzemskou spotřebu plynu o jeden a půl až dva měsíce.
Podle Síkely jsou nyní zásobníky plynu plné ze 78 procent a hodnota se stále zvyšuje. „Osmdesát procent překročíme během několika dní,“ podotkl. Kvůli vysokým cenám energií vláda připravila úsporný energetický tarif, který má pomoci domácnostem s vysokými cenami energií.
„Pro tuto chvíli to stačí, ale samozřejmě pokud by došlo k dalším turbulencím a cenovým nárůstům, tak se k tomu budeme muset vrátit,“ dodal s tím, že čím rychleji se Česko odpoutá od energetické závislosti na Rusku, tím rychleji se budou ceny stabilizovat.
Havránek: Je důležité postupovat s rozvahou
Poslanec ODS Jiří Havránek zopakoval, že vláda nenechá nikoho padnout, ale je důležité postupovat s rozvahou i s ohledem na sociální smír a stav státního rozpočtu. „Snižování spotřeby bude bohužel na místě, nepadají nám tu bomby, ale v ekonomické válce jednoznačně jsme,“ zdůraznil.
Podle poslankyně SPD Karly Maříkové čeká občany největší rozčarování až na podzim, protože nyní si důsledky stále neuvědomují. „Krize je následkem politiky Bruselu ale také vlády Petra Fialy,“ tvrdí s tím, že souhlasí s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který zmínil, že sankce jsou střelením se do vlastní nohy. Členské země ekonomická opatření proti Rusku zavedly jako odvetná opatření kvůli Putinově válce na Ukrajině.
Maříková podotkla, že se sankce Česku vrátí jako bumerang. „Já nejsem zastáncem toho, abychom byli závislí na jednom státu, ale musíme si uvědomit, že to nejde ze dne na den, stojí to nějaké peníze,“ uvedla s tím, že pokud je Česko ze sta procent závislé na Rusku, tak by nemělo dělat politiku, která daný stát vede k tomu, že Česko odstřihne. „Opatření nesmí být na úkor kvality života českých občanů,“ míní.
Havránek konstatoval, že proti sobě stojí prozíravost a morálka. „Byl napaden suverénní stát na hranicích EU a je naprosto správné, jak postupujeme v rámci celé ukrajinské krize,“ podotkl s tím, že Česko se dokázalo postarat o uprchlíky a dobře si podle něj stojí i v diplomacii, kdy se daří shánět další zdroje plynu. „Je to důkazem toho, že vláda v tomto nespí,“ doplnil.
Pomoc by měla cílit na nejohroženější, říká Horská
Ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská v souvislosti s úsporným tarifem zmínila, že je důležité si uvědomit, co si Česko může dovolit a jakou má kapacitu. „Když se podíváme na Deštník proti drahotě, tak celkový objem podpory, který vláda chystá a poskytla, dosahuje více než jednoho procenta HDP,“ upozornila s tím, že jde o další pomoc ekonomice v době, kdy má Česko dvojcifernou inflaci, což může dále roztáčet spirálu.
„Jsme v situaci velmi přehřáté ekonomiky a vláda si nemůže dovolit přilévat olej do ohně,“ podotkla Horská a dodala, že pomoc by tak podle ní měla cílit na nejpotřebnější a nejohroženější skupiny. Česko si podle ní nemůže dovolit pomoc jako například státy, které mají nízkou zadluženost a nízkou inflaci.
S tím souhlasí i rektor Vysoké školy ekonomické Petr Dvořák. Opatření podle něj musí být cílená, aby pomohla tam, kde mají a aby na druhé straně neměla nadměrný dopad na státní rozpočet. „Čím bude pomoc rozsáhlejší, tím výrazněji se to bude promítat do deficitu státního rozpočtu, na který bude mít vliv řada dalších faktorů, což je pro Česko ve střednědobém horizontu poměrně velký problém,“ podotkl.
