V druhé polovině července se vláda chystá projednat novelu státního rozpočtu pro letošní rok. Ta reaguje na nepříznivý vývoj hospodaření státu i na nejrůznější faktory, včetně války na Ukrajině, které tlačí na překonání původně stanoveného schodku pro letošek (280 miliard korun). Kabinet proto zvažuje například zavedení sektorové daně. Schodek by údajně neměl přesáhnout 330 miliard.
Vláda projedná změny v rozpočtu. Vyšší výběr daně z přidané hodnoty pomáhá, na růst výdajů to ale nestačí
Události: Vláda bude jednat o změnách letošního rozpočtu (zdroj: ČT24)
Vláda mluví o nutnosti novely už delší dobu a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už počátkem června připustil, že letošní hospodaření státu skončí s deficitem vyšším než 300 miliard korun.
Státní kase – na straně příjmů – podle údajů za polovinu roku pomáhá zejména vyšší výběr daně z přidané hodnoty, která se zvyšuje úměrně s rostoucími cenami. Další peníze by pak vláda mohla získat také zavedením sektorové daně. Daleko horší situace je ale na straně výdajů.
„Předpokládám, že finální rozhodnutí vláda přijme v průběhu července a pak ten návrh pošleme do Poslanecké sněmovny. Je evidentní, že zejména vinou ruské agrese na Ukrajině vznikly dodatečné výdaje,“ říká nyní Stanjura.
Kde najít zdroje pro výdaje státu
Novela musí započítat například zákonem dané zvedání důchodů vzhledem k výrazné inflaci (ta v květnu činila meziročně šestnáct procent), zvyšování existenčního a životního minima a další nečekané výdaje.
„Musíme investovat do naší energetické bezpečnosti, poprvé v novodobé historii jsme nakoupili plyn do strategických rezerv státu, a to jsou věci, se kterými ten původní rozpočet nepočítal,“ uvedl ministr financí.
Úpravy ale kritizuje jeho předchůdkyně. Zejména podobu podpory obyvatel. „Ta pomoc, která se zatím k občanům dostává, je nedostatečná, pomalá. I přesto jsme každou tu pomoc podpořili,“ řekla bývalá ministryně financí a nynější šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Jak vysoký bude nový schodek?
Schodek má v novele zůstat pod 330 miliardami, tvrdí Stanjura. To by bylo o padesát miliard méně než v původním návrhu rozpočtu plánovala bývalá vláda Andreje Babiše (ANO).
Někteří ministři však požadují další peníze, například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Spíš přicházíme s tím, že potřebujeme dofinancovat některé výdaje.“
Vláda tak stále častěji zmiňuje zavedení sektorové daně, alespoň na omezenou dobu. „Ti, co mají extrémně velké zisky díky tomu, co se děje ve světě a kolem nich, tak by měli nějakou formu solidarity projevit,“ uvedl v neděli pro Otázky Václava Moravce premiér Petr Fiala (ODS).
Prezident republiky Miloš Zeman sice ocenil nedávný nástin úsporného tarifu na energie, ale jinak podle něho vláda nedělá dostatek. „Je tady poněkud směšné snížení daně na naftu o 1,5 koruny, které bylo během týdne překompenzováno růstem cen nafty,“ řekl prezident v neděli v televizi CNN Prima News. Kabinet by podle něj měl pomáhat s inflací a rostoucími cenami energií kontinuálně, nemělo by jít o jednorázovou pomoc.
Úvahy o sektorové dani kritizuje část opozice. Podle ní by měla vláda získat víc peněz například výběrem mimořádné dividendy u elektrárenské společnosti ČEZ, kde je stát sedmdesátiprocentním vlastníkem.