Musíme se chovat odpovědně, jako by dodávky plynu obnoveny nebyly, prohlásil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj příští dny ukáždou, zda a v jaké kapacitě se plynovod Nordstream 1 z Ruska vrátí k provozu. Není podle něj však důvod k panice, nicméně Česko musí počítat s horšími scénáři a musí být připraveno. Dodal, že vláda zajistila ve spolupráci s ČEZ dodávky zkapalněného plynu od září z Nizozemska, plní zásobníky na rekordní úroveň a jedná s dalšími dodavateli z Ázerbájdžánu nebo Kataru.
„Chtěli bychom občany a firmy požádat, aby v úsporách energií pokračovali. Není důvod k panice, musíme být ale obezřetní a připraveni. Jsme na zimní měsíce připraveni. A kdo je připraven, není překvapen,“ uvedl Fiala.
Úspory podle něj možné jsou. „Ve srovnání s loňským rokem je spotřeba plynu už nyní o dvacet procent nižší a pokud se budeme chovat hospodárně, tak tyto úspory nepochybně zvládneme,“ podotkl.
Evropská komise ve středu navrhla, aby unijní země kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu v nadcházející topné sezoně omezily spotřebu plynu o patnáct procent. Úspory se mají týkat období od konce letošního srpna do konce března příštího roku. Počítat se budou z průměrné spotřeby jednotlivých zemí v tomto období za posledních pět let. Omezit používání plynu by měli podle komise všichni spotřebitelé, od domácností přes úřady či firmy po elektrárny.
V této souvislosti ve středu vláda projednala návod ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) pro státní správu, jak snížit spotřebu plynu a elektřiny ve veřejných budovách v souvislosti se současnou energetickou krizí. Další návody resort chystá pro firmy a domácnosti, informoval v tiskové zprávě.
Do hledání cen pro nezávislost na dodávkách plynu z Ruska se Česko podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ČR pouští sice pod tlakem, ale do budoucna jí zůstane. „Zároveň je to výzvou k tomu, abychom se zcela přirozeně bez nějakého ideologického zápalu, ale v logice věci, snažili využívat obnovitelné zdroje energie,“ řekl.
Tarifní balíček
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09) uvedla, že současná vláda udělala pro nezávislost Česka na ruském plynu za několik měsíců více než vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) za mnoho let. Minulí ministři podle ní promarnili několik příležitostí k vymanění se z této závislosti a ČR na Rusko ještě více přivázali.
Zopakovala, že vláda v souvislosti s rostoucími cenami energií připravila pro občany úsporný neboli válečný tarifní balíček, který by jim měl pomoci. „Nechceme nechat lidi padnout,“ prohlásila a apelovala, aby se lidé nezdráhali si o pomoc říci. „Abychom nevnímali státní pomoc jako cokoliv, co by mělo přinášet opovržení nebo nějakou hanbu,“ uvedla.
Podle Rakušana vláda vnímá, co lidi v Česku tíží, a proto je tarifní balíček administrativně jednoduchý a bude fungovat bez chození na úřady. „Prostřednictvím tohoto tarifu bude moci vláda rozdělit až 27 miliard korun, přičemž na jednu domácnost bude moci být podpora až šestnáct tisíc korun,“ podotkl s tím, že sleva je fixní, tudíž pro ty, kteří již teď spoří a neplýtvají energiemi, bude sleva výraznější.
Vláda se také rozhodla odpustit firmám i fyzickým osobám poplatky za obnovitelné zdroje energie. „To může výrazně pomoci těm, kteří mají z podstaty svého podnikání tu spotřebu vyšší,“ podotkl.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) doplnil, že lidé mají možnost zateplit si bydlení či pořídit tepelné čerpadlo a mohou na to získat dotace. V souvislosti s válkou na Ukrajině prohlásil, že v Česku našlo zaměstnání 92 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. „I přesto, že na našem pracovním trhu začalo v posledních měsících pracovat 92 tisíc příchozích z Ukrajiny, tak nezaměstnanost nám stále klesá,“ řekl Jurečka. Před nedávnem zmínil, že zaměstnaní příchozí už začali přispívat svými odvody do sociálního a zdravotního systému. Už dřív šéf resortu uvedl, že příchozí obsazují hlavně místa, která byla dlouho volná.
EU připravila pomoc na dofinancování projektů
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) na tiskové konferenci zmínil, že Evropská komise na základě dopisu 12 ministrů včetně Bartoše koncem června připravila legislativní návrh nazvaný FAST CARE, tedy rychlá pomoc. V Česku by tak nemuselo být ohroženo financování už započatých projektů zhruba za 1,3 miliardy eur, v přepočtu asi 32 miliard korun.
Projekty byly ohroženy právě kvůli problémům spojených s koronavirovou pandemií a následně válkou na Ukrajině. „Umožní v Česku dofinancovat spoustu projektů – škol, školek, čističek,“ podotkl s tím, že peníze budou potřeba všude tam, kde se vyskytly problémy například kvůli vyšším cenám materiálu, inflaci či krizi.
FAST CARE částečně mění legislativní rámec pro čerpání peněz evropských fondů z politiky soudržnosti. To zahrnuje mimo jiné opatření, která poskytují větší flexibilitu při fázování projektů z jednoho programového období do druhého. Díky tomu by mělo být možné zohlednit i neočekávané potřeby, které v souvislosti s vypuknutím krize vznikly, jako například rostoucí ceny materiálů a energií i nedostatek pracovních sil.
V zájmu urychlení postupu schvalování se členské státy EU sdružené v Radě EU rozhodly text návrhu Evropské komise neměnit. „Rychlé schválení mandátu rady pro vyjednávání vysílá silný signál solidarity. Díky tomu se budou moct regiony, obce a města lépe vypořádat s dopady ruské agrese na Ukrajině,“ uvedl Bartoš.
Protokoly o vstupu Švédska a Finska do NATO
Pekarová Adamová také na tiskové konferenci uvedla, že Poslanecká sněmovna se bude koncem srpna zabývat protokoly o vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO). Vláda ve středu postoupení dokumentů do parlamentu schválila. Skandinávské země se pro vstup do aliance rozhodly v návaznosti na ruskou invazi na Ukrajinu.
Protokoly o přistoupení Finska a Švédska, podepsali zástupci třiceti členských zemí NATO na začátku července, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Aby se země skutečně členy NATO staly, musejí přístupové dokumenty všechny alianční státy ratifikovat, což může trvat několik měsíců. Otázky v tomto směru vzbuzuje přístup Turecka, které si vymínilo splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické.
