Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a generální ředitel polostátní energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš jednali o terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. Stát si v tamních terminálech prostřednictvím ČEZ pronajal kapacitu. Zajištěná kapacita v LNG terminálech má až o třetinu snížit takřka stoprocentní českou závislost na ruském plynu. Zásobníky plynu v Česku jsou nyní plné zhruba ze 77 procent, plyn v nich by pokryl spotřebu zhruba do ledna. S využitím plynu z LNG terminálu by tak Česká republika vydržela zřejmě až do března.
„Evropské země jsou na ruském plynu velmi závislé a Česká republika je jednou z těch úplně nejzávislejších zemí. (…) Diktátor Putin o této naší slabině dobře ví a snaží se jí maximálně využívat,“ uvedl Síkela na tiskové konferenci na adresu ruského prezidenta. Připomněl, že státy EU každoročně dovážely z Ruska 154 miliard metrů krychlových zemního plynu. Do Česka až 98 procent spotřebovaného plynu proudilo z Ruska, uvedl ministr.
Roční spotřeba plynu v Česku činí asi 9,4 miliardy metrů krychlových plynu, plovoucí LNG terminály u nizozemského města Eemshaven podle ministra zajistí asi třetinu. Prostřednictvím ČEZ se podle Síkely podařilo zajistit také přepravní trasy. Terminál má být zprovozněn přibližně v polovině září, využívat se má začít bez prodlev.
Na skladovací prostor stát dosáhl v soutěži prostřednictvím společnosti ČEZ. Podle šéfa skupiny Beneše bude jeho pronájem stát vyšší desítky milionů eur ročně, blíže ale cenu nechtěl komentovat s tím, že jde o obchodní tajemství.
Díky nizozemským terminálům by měla být česká spotřeba aktuálně zajištěná zhruba do března
Terminál v nizozemském Eemshavenu se bude skládat ze dvou plovoucích skladovacích jednotek zpětného zplynování. Vedle ČEZ ho budou využívat i další firmy, například Shell. Plyn je zkapalňován po vytěžení, aby mohl být díky až šestsetkrát menšímu objemu snadněji dopravován pomocí tankerů. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše představují tři miliardy metrů krychlových plynu třicet tankerů.
Zásobníky v Česku jsou podle Síkely nyní naplněné zhruba ze sedmasedmdesáti procent, zajistí spotřebu asi do ledna. Plyn z nizozemských LNG terminálů by měl pokrýt až další dva měsíce. Česko mí podle ministra zajištěné asi dvě třetiny plynu pro topnou sezonu. Počítá se také s tím, že bude fungovat takzvaná evropská solidarita.
Stát nyní musí získat LNG, které zatím nemá zajištěné. Roční spotřeba LNG podle ministra ale dosahuje jen asi zhruba čtyřdenní produkce plynu v Kataru, nákup by neměl být problematický, uvedl Síkela. „Jednáme o krátkodobých spotových kontraktech, jak dostat první lodě po 15. září, kdy tento terminál bude spuštěn, do tohoto přístavu,“ doplnil Beneš.
Ministr také upozornil, že potřeba bude řešit nejen nadcházející, ale i další následující topnou sezonu. Zásobníky se totiž po zimě budou muset znovu naplnit. Nyní se nadále plní plynem, který přichází z Ruska.
„Evropa se aktuálně snaží zvýšit možnosti dovozu plynu ze států mimo Rusko. Budují se tak nové LNG terminály, které budou schopny přijímat plyn ze zámoří. O LNG je teď logicky velký zájem a Česko, které nemá moře, si pro potřeby energetické bezpečnosti a zajištění dodávek plynu pro své občany a podniky potřebuje zabezpečit kapacitu v některém z přímořských států. A to se nám nyní ve spolupráci se skupinou ČEZ povedlo,“ uvedl Síkela.
Nákup plynu problém nebude, tvrdí Síkela s Benešem
Podle místopředsedy Poslanecké sněmovny a bývalého ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) jde o správný postup. „To je krok, který spěje k posílení bezpečnosti a v dané chvíli (…) se domnívám, že je to v zásadě jediný možný krok,“ uvedl ve vysílání ČT24.
Odkud bude pocházet plyn, kterým se budou nizozemské zásobníky plnit, zatím není jasné. Síkela a Beneš se shodli na tom, že problém spočívá v zajištění logistiky, nikoliv v nedostatku plynu samotného, nákup by tak podle nich neměly provázet problémy. ČEZ nyní jedná s různými dodavateli LNG tak, aby zajistil co nejvíce zkapalněného zemního plynu na nadcházející topnou sezonu.
Havlíček souhlasil, že složitější je v současnosti vytipování správných terminálů a jejich pronájem. Samotný nákup by ale nepodceňoval. „Záleží také na ceně. Uvědomme si, že všechna tato opatření jsou ku bezpečnosti, to znamená, aby nedošel plyn. Na druhou stranu nejsou to levná opatření a zkapalněný plyn sám o sobě je drahým plynem,“ řekl.
„Je třeba zvážit i to, odkud to nakoupíme a za kolik to bude,“ dodal.
Podle poradce v oblasti energetiky Pavla Stehlíka bude spotřeba záviset na průběhu zimy. „Například v těch nejhorších zimách jsme ze zásobníků vyčerpávali zhruba miliardu kubíků denně v chladné zimě. Takže se musíme všichni modlit za to, aby zima byla teplá,“ uvedl.
Evropská komise spuštění plynovodu Nord Stream 1 neočekává
Síkela na tiskové konferenci uvedl, že se pro zajištění dodávek počítá také s evropskou solidaritou. Situace s dodávkami však bude složitá v celé EU. Na konci tohoto týdne se například ukáže, zda Gazprom obnoví dodávky plynovodem Nord Stream 1 po skončení plánované odstávky.
Evropská komise znovuspuštění plynovodu neočekává, prohlásil eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Právě i kvůli takovému scénáři představí Evropská komise ve středu podrobný plán, jak by se unijní země měly vypořádat s možným nedostatkem ruského zemního plynu.
„Je potřeba uplatňovat několik principů. (…) A to je snaha o úspory a současně je to solidarita mezi evropskými zeměmi. A budou-li oba ty principy uplatněny, tak jsem přesvědčen, že si s tou situací společně můžeme poradit,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).
Ruské embargo by dopadlo i na Českou republiku, varoval měnový fond
Právě na důležitost solidarity mezi evropskými zeměmi upozornil Mezinárodní měnový fond (MMF). V úterý varoval, že ve východní Evropě včetně Česka dojde k vážné recesi, pokud Rusko zavede embargo na dodávky plynu a ostatní země se s ní nepodělí o své zásoby. Na svém webu o tom píše list Financial Times. Recese by podle měnového fondu dolehla i na Itálii.
MMF předpověděl, že pokud jednotlivé státy nebudou sdílet LNG a ceny nebudou uměle drženy dole, tak jakákoli snaha Moskvy ohledně zastavení dodávek plynu do Evropy vyvolá v příštím roce v České republice, Maďarsku, na Slovensku a v Itálii hospodářský pokles o více než pět procent.
Ruská plynárenská společnost Gazprom přitom už německým firmám Uniper a RWE sdělila, že z důvodu zásahu vyšší moci nebude schopna plnit své závazky. Přes Německo proudí část ruského plynu i do České republiky.
