Kompenzace za vysoké ceny tepla nebudou. Vláda kvůli úsporám zrušila plánovanou sedmnáctimiliardovou podporu pro teplárny, které měly peníze použít na snížení koncových cen. Zákazníci tak zatím šetří díky nezvykle teplému počasí. Na mnoha místech se radiátory rozehřály až tento týden. Podle profesního sdružení je to poprvé od šedesátých let, kdy se v září nemuselo topit nikde v republice.
Vláda zrušila loni schválenou podporu pro teplárny
„Počasí si s námi hraje. Naši zákazníci na nás apelovali, abychom už s vytápěním začali, protože večery a rána byly hodně chladné,“ podotýká mluvčí Elektrárny Opatovice Hana Počtová. Sezonu v úterý zahájili i v hlavním městě – skoro o tři týdny později než loni. Teplo ale do domácností ještě neproudí pořád.
„V momentě, kdy stoupnou teploty přes den nad patnáct stupňů Celsia, začínají řídicí a regulační systémy soustavu uzavírat a přestává se v průběhu dne topit. Večer při ochlazení se soustava otevře,“ uvedl manažer z Pražské teplárenské Pavel Maďar.
Řada tepláren v uplynulém období zdražovala. I proto vláda počítala se sedmnácti miliardami korun, které měly lidem s vysokými částkami pomoci. Dotační program vytvořilo ministerstvo průmyslu a obchodu koncem loňského roku. Po případném vypsání výzvy měly o finanční prostředky žádat přímo teplárny. Kompenzace by dostaly zpětně za loňský i letošní rok, a podporu pak přenesly na domácnosti.
„Koaliční strany se dohodly na tom, že pokud se má někde krátit, tak se má jednat primárně o neinvestiční dotační tituly. A protože nemám na tyto dotace krytí v rozpočtu, nezbývá mi nic jiného, než abych požádal vládu, aby se to původní usnesení z prosince loňského roku zrušilo,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).
To se nelíbí například řediteli Teplárenského sdružení Martinu Hájkovi. „Teplárny měly být v roli pošťáka, s tím, že by přeposílaly na své zákazníky peníze, které by dostaly jako balík od státu. (…) Je to neseriózní přístup, něco slíbit a potom se tvářit, že nic nebylo,“ podotkl Hájek.
Proti zrušení podpory je opozice. „Vláda činí proinflační krok a opět dostává rodiny do svízelné situace, navíc ty sociálně nejslabší, protože co si budeme nalhávat, týká se to hlavně lidí, kteří to využívají třeba v rámci panelového domu,“ uvedl místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Cenové nárůsty tepla by podle analytiků přijít neměly
Výraznější cenové nárůsty tepla by ale podle analytiků v sezoně přijít neměly. Třeba i proto, že se zklidnil trh s plynem, který část tepláren využívá.
Skoro polovina tepla v Česku pochází z hnědého a černého uhlí. Na zemní plyn připadá pětina, zbytek kryjí zdroje jako biomasa, štěpka nebo odpady. A právě některé plynové teplárny oznámily snížení cen – vstupní surovina je momentálně citelně levnější než v předchozím období. Míň zaplatí například odběratelé v Brně, Františkových Lázních, Břeclavi nebo Vyškově. Uhelní producenti nevylučují opačný vývoj.
Platba za obnovitelné zdroje se vrátí
Vláda také rozhodla o převedení části poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) zpět na zákazníky. Letos je plně hradil stát s cílem zmírnit zdražování energií.
Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé znovu hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné. Ceny energií jsou nyní na jedněch z nejnižších hodnot od vypuknutí rusko-ukrajinské války, a levněji je tak domácnostem zatím nabízejí i dodavatelé.
„V případě elektřiny (snižujeme cenu, pozn. red.) o dvacet procent a v případě plynu až o třicet,“ podotýká mluvčí PRE Karel Hanzelka.
Výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor však podotýká, že na druhé straně to lidé zaplatí jednak ve znovuzavedeném poplatku za OZE a jednak ve zvýšení platby za distribuci. „Takže náš celkový účet za elektřinu se příliš měnit nebude,“ dodává Gavor.
Hýbat se zálohami směrem dolů tak odborníci nedoporučují, vyplatí se ale podle nich ještě jednat o výhodnějších smlouvách. Smlouvy s pevnou částkou pak kvůli častým výkyvům doporučují uzavírat na rok, nejvýše dva.