V neděli začala platit další část šestého sankčního balíčku proti Rusku. Po surové ropě přestávají státy Evropské unie dovážet i produkty z ní. Cílem je ještě víc oslabit ekonomiku Ruska, které vede agresivní válku proti Ukrajině.
Z Ruska se do Evropy dováží například oleje, letecké palivo, benzin, topné oleje nebo třeba solventní nafta. Z ní se vyrábějí rozpouštědla, ředidla, ale také laky a nátěry. Zdaleka nejvíc se ale z Ruska dováží motorová nafta.
„Ta nám bude po embargu zřejmě nejcitelněji chybět. Nafta dominuje samozřejmě především v nákladní dopravě, je to vlastně taková krev pro ekonomiku,“ podotýká ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Nejvíc ruské nafty směřuje do Francie. Ta v roce 2021 dovezla téměř sedm milionů tun. To je víc než třetina veškeré ruské nafty v Evropské unii. Velkými odběrateli jsou ale i Německo nebo Polsko. Přímo do Česka se žádná ruská nafta nedováží.
Česká republika ale není soběstačná. Za rok spotřebuje víc než pět milionů tun nafty. Dovézt se přitom musí zhruba polovina. Klíčovým partnerem je Německo, odkud pochází většina dovezeného produktu. Důležitý je ale i dovoz ze Slovenska, kde se nafta vyrábí z ruské ropy. Na tento dovoz se embargo nevztahuje.
„Pro Česko neznamená tento zákaz bezprostředně takové ohrožení jako pro severozápadní Evropu. Nicméně cenové dopady se budou šířit po celé Evropě,“ varuje Gavor. I proto se v Evropě s předstihem zvyšovaly zásoby nafty. A hledají se i nové cesty. Víc nafty se nově dováží z Blízkého východu, Indie, Číny nebo Spojených států.
