Lidé loni v prvním pololetí platili za elektřinu v nejčastějším pásmu odběru 7607 korun za megawatthodinu (MWh), za plyn 2969 korun za MWh. Vyplývá to z nové metodiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), která počítá se skutečně realizovanými cenami, nikoli s nabídkovými. Na tiskové konferenci ČSÚ zároveň premiér Petr Fiala (ODS) oznámil, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo.
Předseda ČSÚ Marek Rojíček oznámil, že podle nové metodiky byly loni ve druhém pololetí ceny elektřiny i plynu v Česku pod průměrem Evropské unie, zatímco podle původní metodiky Česko patřilo mezi nejdražší země. Rojíček zdůraznil, že novou metodiku schválil Eurostat.
Nabídkové a realizované ceny se podle Rojíčka v minulosti příliš nelišily, rozdíly mezi nimi ale začaly narůstat loni v důsledku napětí na energetickém trhu po ruské agresi na Ukrajinu. Nabídkové ceny obou komodit poté rychle vzrostly, průměrné ceny placené spotřebiteli ale byly nižší, mimo jiné díky dlouhodobým kontraktům s fixovanou cenou.
„Pokud nedochází k zásadním změnám na trhu, tak nabídkové ceny přibližně kopírují i ceny reálné. V turbulentní době, kdy je situace na energetickém trhu dynamická, se však rozdíl mezi nabídkovými a skutečně hrazenými cenami prohloubil,“ řekl Rojíček.
Podle propočtů ČSÚ byly ve druhém pololetí 2021 nabídkové ceny elektřiny 4790 korun za MWh, zatímco skutečně placené ceny 5255 korun za MWh. Ve druhém pololetí 2022 nabídkové ceny vzrostly na 9412 korun za MWh, zatímco realizované ceny byly 6488 korun za MWh. Při zohlednění úsporného tarifu, kterým vláda v posledních třech měsících roku kompenzovala domácnostem drahé energie, byla skutečně placená cena 4214 korun za MWh.
„U cen plynu byl rozdíl mezi metodikami ještě dramatičtější,“ pokračoval Rojíček. Ve druhém pololetí 2021 byly nabídkové ceny 1410 korun za MWh, realizované ceny 1499 korun za MWh. Ve druhém pololetí 2022 byly nabídkové ceny 4662 korun za MWh, skutečně placené 2610 korun za MWh.
V datech Eurostatu se Česko posunulo z prvního místa, které značilo největší meziroční nárůst cen zemního plynu ve druhé polovině loňského roku, na osmé. Konkrétně mezi Nizozemsko a Dánsko.
„Opravdu to asi lépe zachycuje realitu a zřejmě to i odpovídá praxi většiny států. Ostatně to, co ČSÚ dělal v minulých letech, nebylo vyloženě špatně. Zachycovalo to jiný pohled,“ konstatoval ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Nová metodika mění i mezinárodní srovnání cen energií
Nová metodika podle předsedy ČSÚ mění i mezinárodní srovnání cen energií. Zatímco podle nabídkových cen elektřiny bylo Česko ve druhém pololetí 2022 třetí nejdražší zemí EU s cenou 0,38 eur za kilowatthodinu (kWh), podle nové metodiky byla cena 0,26 eur za kWh. Evropský průměr byl 0,28 eur za kWh.
U plynu bylo Česko podle úvodní metodiky čtvrté nejdražší s průměrnou cenou 0,19 eur za kWh, podle nové metodiky se dostalo těsně pod evropský průměr 0,11 eur za kWh. V meziročním tempu zdražování sice Česko i podle nové metodiky patřilo v EU k nadprůměru, nepatřily mu ale přední příčky.
ČSÚ bude nadále publikovat i průměrné nabídkové ceny energií, za primární data ale bude do budoucna označovat realizované ceny, které také bude poskytovat Eurostatu pro mezinárodní srovnání.
Podle Rojíčka chce evropský statistický úřad po členských zemích Evropské unie právě data, která odpovídají skutečně realizovaným platbám za energie.
Premiér Petr Fiala (ODS) novou metodiku ČSÚ uvítal. Podle něj poskytne přesnější data, takže bude možné přijímat kvalifikovanější rozhodnutí. Podle něj také už nadále nebude moct opozice uplatňovat argument, že má Česko jedny z nejdražších energií v EU.
Rojíček také oznámil, že nová metodika sledování cen energií nebude mít vliv na statistiku spotřebitelských cen. ČSÚ podle něj získá kvalitnější datovou základnu, současně ale platí, že už dříve se při výpočtu inflace zohledňovaly skutečně placené ceny, a ne nabídkové ceny obchodníků.
Stát by podle Hospodářské komory měl usilovat o to, aby ceny elektřiny byly podobné cenám v okolních zemích. V budoucnosti hrozí dlouhodobě vysoké ceny energií a také to, že země se stane energeticky závislou na jiných státech a zahraničních dodavatelích. „Poptávka po energiích bude stoupat, ale ČR zatím nemá náhradu ani za uhelné elektrárny, ani za některé plynové a obnovitelné zdroje, kterým zanedlouho končí životnost,“ řekl ČTK mluvčí komory Miroslav Diro.
Fiala: Rozhodnutí o platbě za obnovitelné zdroje v příštím roce zatím nepadlo
Fiala dále uvedl, že rozhodnutí o tom, jestli bude stát i v příštím roce platit vícenáklady spojené s výkupem elektřiny z obnovitelných zdrojů, zatím nepadlo. Podle něj je potřeba vracet se k normálnímu stavu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo, aby platbu příští rok stejně jako letos odváděl stát, takže by ji lidé a firmy neměli obsaženou v cenách elektřiny. Proti je ministerstvo financí.
„Poplatek za obnovitelné zdroje je odpuštěn do konce letošního roku. Žádné další rozhodnutí v této věci nepadlo,“ vysvětlil Fiala. „My se musíme pomalu vracet k normálnímu stavu, jaký tu byl. Zvlášť když vidíme, že ceny energie klesají. My chceme, aby tento trend pokračoval, ale současně musíme myslet také na to, že ne všechno lze hradit ze státního rozpočtu, který má své výrazné limity,“ dodal.
Kvůli růstu cen na velkoobchodních burzách česká vláda pro letošní rok stanovila cenové stropy na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny s DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. Na začátku roku dodavatelé zpravidla nabízeli tyto ceny, během roku, po zlevnění energií na burze, ale postupně začali přicházet s levnějšími produkty.
Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo, aby náklady za obnovitelné zdroje příští rok stejně jako letos nesl stát. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) to je asi 36 miliard korun. Podle ministerstva financí je ale návrh pro deficitní státní rozpočet příliš nákladný. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v srpnu uvedl, že v příštím roce by se měl vrátit systém z předchozích let, kdy byly platby rozděleny mezi stát a odběratele.
Vláda musí objem peněz určený na financování podporovaných zdrojů energie schválit do 30. září, aby následně mohl ERÚ stanovit výši poplatku, který budou v následujícím roce zákazníci hradit.
