Zásobníky plynu jsou plné z devadesáti šesti procent

Nahrávám video

Česko je připravené na zimu. Plynové zásobníky jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu aktuálně naplněné zhruba z 96 procent, tedy ještě více, než byly loni ve stejném čase. To odpovídá 3,3 miliardy kubíků plynu. Ačkoliv by toto množství vydrželo při průměrné spotřebě asi na půl roku, v zimním období se využití výrazně zvyšuje. Plyn by tak vystačil jen na devadesát dnů, a to jak pro domácnosti, tak pro průmysl.

Například v plynovém zásobníku v Dambořicích skladují 440 milionů kubíků plynu, a to kilometr a půl pod zemí. Jde o téměř maximum objemu.

„Měli jsme maximum 96 procent, přičemž tady máme dva zásobníky,“ vysvětluje předseda představenstva MND Gas storage Pavel Marek. Druhý zásobník Uhřice je podle něj plný na 95 procent. Pod zemí je tam nyní naskladněno řádově 800 milionů kubických metrů plynu.

Přes zimu objem plynu v zásobnících klesá a přes léto, kdy je nižší spotřeba, se pak začíná doplňovat.

Poptávka v budoucnu poroste

Česko má k dispozici celkem osm zásobníků. Poptávka po komoditě by se měla v budoucnu zvyšovat. Plyn totiž bude hrát klíčovou roli při odchodu od uhlí, ať už pro vytápění, nebo pro výrobu elektřiny.

„My v případě plynu pozorujeme navyšování odběrných míst větších zákazníků,“ uvádí mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Společnost GasNet zase oznámila, že za letošní tři kvartály se počet přípojek pro velké zákazníky zvedl o čtyřicet procent.

Původ plynu se změnil

Podle ministerstva průmyslu a obchodu je také důležité, že Česko využívá terminály na zkapalněný zemní plyn. Aktuálně ten v nizozemském Eemshavenu, kde ale pronájem ČEZu v roce 2027 skončí.

Kapacitu pak částečně nahradí prostor v terminálu v německém městě Stade. Právě ze západního směru se teď plyn do Česka dostává a skrz tuzemskou infrastrukturu pak část pokračuje na východ.

„Když se podíváme na toky, tak do Česka proudí plyn pouze z Německa, neproudí už ze strany Slovenska, respektive z Ukrajiny. Co se týče složení, je ze zemí jako Amerika, Alžír, Katar,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla.

Podle něj se nyní tranzit nepatrně zvyšuje, což označuje za pozitivní. Infrastruktura na to podle něj je a výnosy z tranzitu zákazníkům zajišťují nižší ceny.

Ceny už klesají

Energie už zlevňují – pokles cen plynu i elektřiny v posledních týdnech oznamuje řada hráčů na trhu. Jedna megawatthodina plynu se tak dá pořídit pod tisíc korun bez DPH, elektřina bez daně asi za 2500 korun.

„Nadcházející sezona v tomhle bude dobrá, protože ceny už se výrazně uklidily. Pořád jsou ještě dostatečně volatilní proti době před krizí, ale neočekáváme žádné zásadní výkyvy,“ komentuje generální ředitel Yello Michal Kulig.

Právě obchodní část – tedy to, co si lidé nasmlouvali u dodavatele – se na celkové ceně plynu podílí zhruba 77 procenty, zbytek tvoří regulované část. Jiná je situace u elektřiny, kde obchodní složka tvoří přibližně 55 procent a 45 procent představuje regulovaná část, kde se přispívá třeba na distribuci a přenos nebo obnovitelné zdroje. A právě ta by se v příštím roce mohla změnit.

ANO chce změnu poplatků za obnovitelné zdroje

Hnutí ANO, které vyhrálo sněmovní volby, navrhuje, že by se poplatky za obnovitelné zdroje u elektřiny už příští rok převedly na stát a tím by se snížily platby za regulovanou složku. Poplatky za obnovitelné zdroje aktuálně tvoří asi osm procent ceny elektřiny pro domácnosti.

„Jedná se o částku dvaceti miliard korun, která je v tuto chvíli koncipována tak, že ji platí zákazníci. Jinými slovy, platí ji domácnosti a platí ji firmy. My jsme schopni to během desítek hodin zorganizovat tak, že bude převedena na stát,“ řekl první místopředseda ANO Karel Havlíček.

Naopak zdražit život může v budoucnu zavedení emisních povolenek pro domácnosti. Při ceně povolenky 45 eur by si průměrná domácnost připlatila 200 až 400 korun měsíčně. A až 600 měsíčně, pokud by povolenka stála 70 eur.

Veškeré výnosy z těchto povolenek zůstanou v Česku. V následujících letech se má jednat o 100 až 150 miliard. Jak se nařízení do účtů promítne, bude záležet i na případných úpravách ze strany Evropské komise. Pravděpodobná vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce ale tyto povolenky ideálně zrušit.

„Pokud nedostaneme garanci, že ETS 2 je zrušen, správně by dodavatelé už od ledna příštího roku měli do záloh na odběr plynu, jakožto fosilního paliva, promítat očekávané vyšší náklady. A my nevíme kolik, nevíme jakým způsobem,“ sdělil energetický konzultant ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Plán na snížení podpor v nezaměstnanosti rozklížil vládu

Ve vládě pokračuje spor o podpory v nezaměstnanosti. Zatímco hnutí ANO a Motoristé podporují pokles podpor na loňskou úroveň, SPD je zásadně proti. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) tak nemá pro svůj návrh ve sněmovně dost hlasů. Kritizuje ho i opozice.
8. 10. 2026‌‌

V kuřecím masu z Lidlu byly bakterie způsobující salmonelózu, zjistila SZPI

V kuřecím masu z Lidlu našla Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) bakterie způsobující onemocnění salmonelóza, uvedl ve čtvrtek v tiskové zprávě mluvčí SZPI Marek Bartík. Letos jde již o několikátý případ, kdy je v chlazeném masu v některém z řetězců drůbeží maso s těmito bakteriemi, jež mohou mít pro člověka velmi nepříjemné zdravotní následky. Nemocí se například nakazily stovky žáků a vyučujících ve školní jídelně v Praze – Újezdu nad Lesy.
8. 10. 2026‌‌

Ferrit zůstane za prodej strojů do Ruska bez trestu. Žalobce upustil od stíhání

Státní zástupce podmíněně upustil od trestního stíhání strojírenské společnosti Ferrit, kterou policie obvinila kvůli dodávkám důlních strojů do Ruska. Podle vyšetřovatelů se sedm strojů dostalo do země přes prostředníky v dalších státech, přestože jejich vývoz podléhal sankčním omezením. Čtyři manažeři Ferritu včetně jednatele Petra Mohelníka uzavřeli dohody o vině a trestu, o jejichž schválení bude ještě rozhodovat soud. Státní zástupce s nimi sjednal peněžité tresty od 150 do 500 tisíc korun. Stíhání dalších dvou lidí žalobce zastavil.
8. 10. 2026‌‌

Místo Churchilla čmelák. Britské bankovky změní tvář

Na nových bankovkách vydávaných britskou centrální bankou se v příštích letech objeví sova, čmelák, papuchalk a ježek. Nahradí tak britské historické osobnosti, jako například politika Winstona Churchilla. Oznámila to Bank of England (BoE).
8. 10. 2026‌‌

Češi chtějí bydlet ve vlastním. Dostupnost je ale nejhorší v EU

Pořídit si vlastní bydlení je v Česku nejtěžší z celé EU. Podle indexu prosperity a finančního zdraví je na něj potřeba více než třináct hrubých ročních platů. Celkové podmínky se ale v tuzemsku ve srovnání s Unií paradoxně zlepšují. I přesto však necelá polovina lidí vydá na domácnost přes třicet procent čistých příjmů a jeden z deseti dokonce přes polovinu. Složitá situace se obzvlášť dotýká mladých, ukazují čísla, která zveřejnily Česká spořitelna a portál Evropa v datech.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.