Zásobníky plynu jsou plné z devadesáti šesti procent

Nahrávám video

Česko je připravené na zimu. Plynové zásobníky jsou podle ministerstva průmyslu a obchodu aktuálně naplněné zhruba z 96 procent, tedy ještě více, než byly loni ve stejném čase. To odpovídá 3,3 miliardy kubíků plynu. Ačkoliv by toto množství vydrželo při průměrné spotřebě asi na půl roku, v zimním období se využití výrazně zvyšuje. Plyn by tak vystačil jen na devadesát dnů, a to jak pro domácnosti, tak pro průmysl.

Například v plynovém zásobníku v Dambořicích skladují 440 milionů kubíků plynu, a to kilometr a půl pod zemí. Jde o téměř maximum objemu.

„Měli jsme maximum 96 procent, přičemž tady máme dva zásobníky,“ vysvětluje předseda představenstva MND Gas storage Pavel Marek. Druhý zásobník Uhřice je podle něj plný na 95 procent. Pod zemí je tam nyní naskladněno řádově 800 milionů kubických metrů plynu.

Přes zimu objem plynu v zásobnících klesá a přes léto, kdy je nižší spotřeba, se pak začíná doplňovat.

Poptávka v budoucnu poroste

Česko má k dispozici celkem osm zásobníků. Poptávka po komoditě by se měla v budoucnu zvyšovat. Plyn totiž bude hrát klíčovou roli při odchodu od uhlí, ať už pro vytápění, nebo pro výrobu elektřiny.

„My v případě plynu pozorujeme navyšování odběrných míst větších zákazníků,“ uvádí mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík. Společnost GasNet zase oznámila, že za letošní tři kvartály se počet přípojek pro velké zákazníky zvedl o čtyřicet procent.

Původ plynu se změnil

Podle ministerstva průmyslu a obchodu je také důležité, že Česko využívá terminály na zkapalněný zemní plyn. Aktuálně ten v nizozemském Eemshavenu, kde ale pronájem ČEZu v roce 2027 skončí.

Kapacitu pak částečně nahradí prostor v terminálu v německém městě Stade. Právě ze západního směru se teď plyn do Česka dostává a skrz tuzemskou infrastrukturu pak část pokračuje na východ.

„Když se podíváme na toky, tak do Česka proudí plyn pouze z Německa, neproudí už ze strany Slovenska, respektive z Ukrajiny. Co se týče složení, je ze zemí jako Amerika, Alžír, Katar,“ říká vrchní ředitel sekce energetiky a jaderných zdrojů na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla.

Podle něj se nyní tranzit nepatrně zvyšuje, což označuje za pozitivní. Infrastruktura na to podle něj je a výnosy z tranzitu zákazníkům zajišťují nižší ceny.

Ceny už klesají

Energie už zlevňují – pokles cen plynu i elektřiny v posledních týdnech oznamuje řada hráčů na trhu. Jedna megawatthodina plynu se tak dá pořídit pod tisíc korun bez DPH, elektřina bez daně asi za 2500 korun.

„Nadcházející sezona v tomhle bude dobrá, protože ceny už se výrazně uklidily. Pořád jsou ještě dostatečně volatilní proti době před krizí, ale neočekáváme žádné zásadní výkyvy,“ komentuje generální ředitel Yello Michal Kulig.

Právě obchodní část – tedy to, co si lidé nasmlouvali u dodavatele – se na celkové ceně plynu podílí zhruba 77 procenty, zbytek tvoří regulované část. Jiná je situace u elektřiny, kde obchodní složka tvoří přibližně 55 procent a 45 procent představuje regulovaná část, kde se přispívá třeba na distribuci a přenos nebo obnovitelné zdroje. A právě ta by se v příštím roce mohla změnit.

ANO chce změnu poplatků za obnovitelné zdroje

Hnutí ANO, které vyhrálo sněmovní volby, navrhuje, že by se poplatky za obnovitelné zdroje u elektřiny už příští rok převedly na stát a tím by se snížily platby za regulovanou složku. Poplatky za obnovitelné zdroje aktuálně tvoří asi osm procent ceny elektřiny pro domácnosti.

„Jedná se o částku dvaceti miliard korun, která je v tuto chvíli koncipována tak, že ji platí zákazníci. Jinými slovy, platí ji domácnosti a platí ji firmy. My jsme schopni to během desítek hodin zorganizovat tak, že bude převedena na stát,“ řekl první místopředseda ANO Karel Havlíček.

Naopak zdražit život může v budoucnu zavedení emisních povolenek pro domácnosti. Při ceně povolenky 45 eur by si průměrná domácnost připlatila 200 až 400 korun měsíčně. A až 600 měsíčně, pokud by povolenka stála 70 eur.

Veškeré výnosy z těchto povolenek zůstanou v Česku. V následujících letech se má jednat o 100 až 150 miliard. Jak se nařízení do účtů promítne, bude záležet i na případných úpravách ze strany Evropské komise. Pravděpodobná vládní koalice ANO, SPD a Motoristů chce ale tyto povolenky ideálně zrušit.

„Pokud nedostaneme garanci, že ETS 2 je zrušen, správně by dodavatelé už od ledna příštího roku měli do záloh na odběr plynu, jakožto fosilního paliva, promítat očekávané vyšší náklady. A my nevíme kolik, nevíme jakým způsobem,“ sdělil energetický konzultant ENA a ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 1 hhodinou

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 5 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 22 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.