Energetická společnost ČEZ zahájila tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan. Dostala souhlas od ministerstva průmyslu. Blok by měl stát do roku 2036. Jedná se o největší investici v novodobých dějinách České republiky, zdůraznil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Mezi uchazeče na stavbu nového bloku patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse.
„Dostavba Dukovan je klíčový projekt, je důležitý z hlediska energetické soběstačnosti a energetické bezpečnosti České republiky,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS) po čtvrteční návštěvě jaderné elektrárny v Dukovanech.
Podle Fialy právě v době, kdy Rusko útočí na Ukrajinu a „útočí energeticky“ i na Evropu, se ukazuje správně vybraný energetický mix a energetická bezpečnost jako klíčové. Řekl, že se jeho vládě diplomatickým úsilím podařilo napomoci tomu, že jádro bude moci být nadále součástí energetického mixu České republiky a bude to podporovaný a akceptovaný zdroj.
„Podařilo se nám to ve spolupráci s dalšími zeměmi prosadit jak do takzvané taxonomie, tak při posledním jednání Evropské rady také do formulace, že každá země má možnost si volit svůj energetický mix sama,“ vysvětlil Fiala.
Pověření společnosti ČEZ, aby tendr na stavbu nového jaderného bloku Dukovan zahájila, předal generálnímu řediteli ČEZ Danielu Benešovi ministr průsmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Stát bude podle něj průběžně kontrolovat rizikovost všech tří uchazečů i jejich subdodavatelů.
„To, že jsem předal tento dopis, neznamená, že se stát vzdává kontroly nad tímto projektem, jedná se o největší investici v novodobých dějinách samostatné České republiky a stát je ten, kdo to bude řídit a kontrolovat,“ ujistil Síkela.
Fiala připomněl cíl stavět také v Temelíně
Vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Začít stavět se má v roce 2029, zkušební provoz by měl být spuštěn v roce 2036. Síkela uvedl, že účast českých podniků na stavbě reaktoru může dosáhnout až 65 procent, což znamená pro české firmy zakázky za vyšší desítky miliard korun.
„Do té doby se snad podaří pokročit i v dalších projektech, jako je třeba výstavba dalších bloků v naší druhé jaderné elektrárně v Temelíně,“ poznamenal k tomu premiér Fiala.
Fiala také připomněl, že tendru se měly zájem zúčastnit také čínské a ruské firmy. „O jejich vyloučení jsme usilovali už z opozičních poslaneckých lavic, bylo nám jasné, že účast Ruska by byla významným bezpečnostním rizikem,“ popsal Fiala.
Tendru se podle takzvaného lex Dukovany nemohou zúčastnit firmy, které nepřistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996, což je právě například Rusko a Čína.
Podle vlády bude reaktor stát 160 miliard korun
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš řekl, že zahájení tendru spočívá ve zpřístupnění zadávací dokumentace uchazečům, mezi které patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse. Podle Beneše je zadávací dokumentace uchazečům zveřejněna právě nyní.
První nabídky od tří uchazečů dostane ČEZ do 30. listopadu letošního roku. ČEZ poté bude s uchazeči jednat a dostane druhé, vylepšené nabídky. S konečným pořadím uchazečů předstoupí ČEZ před stát v prosinci 2023, uvedl Beneš s tím, že smlouva bude podepsána do konce roku 2024.
Podle části opozice by to ale mělo být dříve. „Díky tomu by se ta výstavba mohla zpozdit o půl roku až rok. My jsme připravili celý jízdní řád, takže se to dá zvládnout na přelomu let 2023 a 2024,“ tvrdí bývalý ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Podle premiéra Fialy předchozí vlády rozhodnutí o tendru odkládaly, a proto má projekt několikaleté zpoždění.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že prvotní fáze tendru bude financována ze strany ČEZ, stát do projektu finančně vstoupí těsně před zahájením stavby. Podle Síkely bude o pořadí uchazečů rozhodovat cena, ale i co nejvyšší účast české vědy a podniků. Z až pětašedesátiprocentní účastí českých podniků na stavbě nového bloku bude podle něj profitovat také stát.
Zástupci vlády i ČEZ si stojí za tím, že nový reaktor má stát zhruba 160 miliard korun v cenách z roku 2020. Přesná cena ale bude známa až po ukončení soutěže.
„Konečnou cenu bude opravdu možno stanovit až obdržíme nabídky od těch tří uchazečů, protože oni nejsou limitovaní,“ vysvětluje Síkela. Podle ministra průmyslu o vítězi rozhodne nejen cena, ale i co nejvyšší účast českých vědců a podniků při výstavbě.
Součástí nabídek bude také možná nezávazná opce na stavbu třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Temelín a šestého bloku v Dukovanech. Podle Beneše ale nezávazné nabídky na stavbu dalších bloků nebudou mít vliv na současné výběrové řízení. „Budeme hodnotit jeden blok,“ uvedl Beneš.
Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawatt (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech.
Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku. Loni dodaly Dukovany a Temelín do přenosové soustavy 30,73 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o tři procenta více. Téměř tak vyrovnaly dosud rekordní rok 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 TWh energie.
Někteří odborníci rozhodnutí o dostavbě kritizují
Edvard Sequens, energetický konzultant ekologické organizace Calla, se domnívá, že cena dostavby určitě překročí avizovaných 160 miliard. „Všechny relevantní projekty, které jsou stavěny v Evropě a v celém světě, ukazují na cenu nejméně 220 miliard v přepočtu na aktuální kurz. A reaktor nebude v provozu před rokem 2040. Nestavíme tady tak rychle jako některé čínské projekty,“ uvedl.
Také ekologická organizace Hnutí Duha už dříve uvedla, že očekávání ohledně ceny projektu a doby zprovoznění bloku jsou nereálná. Vládě také vytkla, že rozhodla o spuštění tendru bez analýz ekonomické a bezpečnostní výhodnosti rozvoje jaderných elektráren, jak ji před volbami slibovala koalice Pirátů a hnutí STAN.
„Tendr vzbuzuje příliš velká očekávání o řešení české energetické soběstačnosti nebo nezávislosti. Ale jsou před ním ještě hodně velké otazníky. Za prvé ještě Evropská komise nenotifikovala veřejnou podporu, kterou stát dal ČEZu přes Lex Dukovany. To je jedna z možných překážek,“ uvedl Sequens.
„Druhá je, že dva ze tří uchazečů, které jsme oslovili do tendru, nemají hotový reaktor pro Dukovany, kde je omezení 1200 megawatt,“ dodal. Sequens podotkl, že takový reaktor má z uchazečů jen severoamerická společnost Westinghouse, nikoliv však francouzská společnost EDF a jihokorejská firma KHNP. „Půjdeme-li do prototypu, zvyšují se výrazně rizika zdražování, zpožďování projektu,“ dodal Sequens.
Někteří odborníci zdůrazňují, že dostavba může zvýšit zadlužení státu. „Zatímco jinde poskytují státy spíše záruky za financování, a vlastní stavby jaderných elektráren financuje spíše soukromý sektor, v Česku si podle všeho bude na stavbu půjčovat sám stát,“ tvrdí ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Řekl, že stavba znamená velké investiční riziko, které na sebe bere subjekt, který nemusí být jeho nejlepším vyhodnocovatelem, tedy stát. „Vysoké ceny energií motivují také investice do nových metod výroby elektřiny, včetně například menších, modulárních jaderných elektráren,“ uvedl Bartoň. „Splnitelnost termínů je vždy významně ovlivněna politickou vůlí. Pokud ji bude mít vláda nejen současná, ale i ty budoucí, jsou termíny v principu splnitelné. Ale čím rychleji mají být splnitelné, tím to logicky bude stát více. Atomové elektrárny jsou jako olympijské hry, skoro nikdy je ještě nikdo nepostavil za plánovaný rozpočet.“
Protest organizace Transparency International
Organizace Transparency International zaslala ve čtvrtek otevřený dopis na ministerstvo průmyslu a obchodu kvůli tendru na stavbu nového bloku v Dukovanech. Organizace kritizuje mimo jiné špatné informování veřejnosti, například podle ní zatím nebylo uspokojivě vysvětleno, jak bude projekt financován a především kolik bude vlastně stát. Organizace to uvedla na Twitteru.
„Situace byla dříve vypjatá především z důvodu aktivních snah o zapojení dodavatelů z bezpečnostně-politicky rizikových zemí, ale ani po vyloučení ruských a čínských firem z účasti na tendru se nezlepšilo informování veřejnosti o tom, co projekt obnáší. Geopolitická rizika přitom nebyla a nejsou jediným faktorem, který výhodnost nebo dokonce smysluplnost investice ovlivňuje,“ uvedla organizace v otevřeném dopisu.
Zkušenosti ze zahraničí podle Transparency International ukazují, že v současné době je velkým problémem nové jaderné bloky postavit včas a za předem smluvenou cenu. Dochází k mnohaletým průtahům a skutečné náklady výrazně převyšují původní předpoklady. „Předchozí vládou udávaná cena 162 miliard korun byla nejen v tomto světle, ale i podle odborníků výrazně podhodnocena. Každá udávaná cena bude pochopitelně v této fázi nanejvýš kvalifikovaným odhadem, ale jistě ji lze alespoň rámcově určit tak, aby to odpovídalo současným očekáváním,“ napsala organizace.
„Má-li být tendr na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany vyhlášen, považujeme za naprosto nezbytné, aby bylo veřejnosti nejprve zodpovězeno na otázky, jakým způsobem bude projekt financován a kolik bude maximální očekávaný náklad veřejných rozpočtů. Zároveň by měly být rozptýleny pochybnosti o tom, zda je postup vlády, potažmo investora ČEZ, a. s., v souladu s evropským a českým právem, aby nedošlo k další odborné diskreditaci české vlády při snaze prosadit stavbu nového jaderného bloku a s tím souvisejícím mnohamiliardovým ztrátám veřejných prostředků,“ uvedla také Transparency International.
