Vláda příští týden spustí tendr na výstavbu nového bloku v Dukovanech. Bez čínských a ruských firem

Vláda dá v příštím týdnu prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu pokyn k zahájení tendru na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Konečného výběru se nebudou moci zúčastnit čínské a ruské firmy. Premiér Petr Fiala (ODS) to v neděli řekl České televizi.

Vláda podle Fialy udělala všechna rozhodnutí, která jsou potřeba k tomu, aby polostátní energetická společnost ČEZ mohla začít pracovat na tendru. „Je potřeba to všechno udělat rychle, začít všechny procesy tak, abychom do konce roku 2024 už měli vybraného dodavatele, který bude Dukovany stavět,“ řekl v neděli premiér.

Bezpečnostní charakteristiky a záruky na výběrové řízení dodavatele stavby nového bloku projednala koncem února Bezpečnostní rada státu. S tím, aby ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) podnikl kroky potřebné k vyhlášení tendru, vláda souhlasila 2. března.

Síkela tehdy uvedl, že současné bloky elektrárny Dukovany je třeba odpojit nejpozději v roce 2045. Současně s vypsáním tendru Česko podle Síkely zahájí proces notifikace veřejné podpory projektu u Evropské komise. Schválení by mělo trvat zhruba dva a půl roku.

Rusko a Čína mimo hru

Prezident Miloš Zeman loni v září podepsal takzvaný nízkouhlíkový zákon. Ten mimo jiné prostřednictvím bezpečnostních záruk počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína, které byly mezi zájemci o přihlášení se do tendru, mezi tyto státy nepatří.

Mezi uchazeče na stavbu nového bloku v Dukovanech tak patří francouzská společnost EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse.

Předseda vlády již dříve uvedl, že vyhodnocení tendru by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. S vydáním stavebního povolení se počítá v roce 2029. Zkušební provoz je podle něj nutné spustit v roce 2036.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně tisíc megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot

Vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním jednání schválila návrh zákona, který umožní operativně regulovat marže a ceny paliv nařízením vlády, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Už dříve sdělila, že kabinet ve sněmovně plánuje návrh zákona projednat ve stavu legislativní nouze. Ministři schválili i vládní nařízení, podle kterého životní minimum vzroste od října, nikoliv od května.
03:56Aktualizovánopřed 25 mminutami

Vláda na úterý snížila cenové stropy pro pohonné hmoty

Maximální ceny paliv, které určuje stát, v úterý klesnou. Litr nafty bude nejvýše za 44,36 koruny, což je o 1,56 koruny méně než v pondělí. Litr benzinu pak budou čerpací stanice moci prodávat maximálně za 41,67 koruny, tedy o 28 haléřů méně než v pondělí. Vyplývá to z cenového věstníku, který ministerstvo odpoledne zveřejnilo. Nejvyšší ceny by měl úřad zveřejňovat minimálně do konce dubna.
před 35 mminutami

Globální odbyt Škody Auto v prvním čtvrtletí vzrostl o čtrnáct procent

Celosvětový odbyt automobilky Škoda Auto se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšil o čtrnáct procent na 271 900 vozů, oznámil její mateřský koncern Volkswagen. Odbyt celého koncernu však v prvním kvartálu klesl o čtyři procenta na zhruba 2,05 milionu vozů. Důvodem byla zejména slabší poptávka v Číně a Severní Americe.
před 2 hhodinami

Maďarský forint po Orbánově porážce vystoupil na čtyřleté maximum

Maďarský forint se v pondělí vůči euru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než čtyři roky, výrazně posilují rovněž maďarské akcie. V nedělních parlamentních volbách opoziční strana Tisza porazila vládní stranu Fidesz dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána. Vítězství opozice by mohlo Maďarsku obnovit přístup k miliardám eur z fondů Evropské unie, který zablokovaly spory s Orbánem, píše agentura Reuters.
11:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny ropy před americkou blokádou Íránu rostou o více než sedm procent

Ceny ropy rostou o více než sedm procent a vracejí se nad sto dolarů za barel. Americké námořnictvo se chystá k blokádě lodí plujících do Íránu a z Íránu přes Hormuzský průliv. To by mohlo omezit vývoz íránské ropy poté, co se Washingtonu a Teheránu o víkendu nepodařilo dosáhnout dohody o ukončení války. Výrazně roste i cena plynu pro evropský trh.
08:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Schillerová chce pružnější regulaci cen paliv, Jurečka před stropy varuje

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě nevyloučila další zásahy státu do regulace cen pohonných hmot. Na pondělním zasedání vlády hodlá předložit zákon, který by umožnil rychleji reagovat na další vývoj. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) slíbil racionální přístup. Též ocenil monitorování marží, varoval ale před cenovými stropy a vyzval ke kontrole celého dodavatelského řetězce.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoJe brzy sčítat škody, zaznělo v ekonomické debatě o Íránu

Až několik měsíců může podle expertů trvat návrat cen do normálu po zdražování kvůli konfliktu na Blízkém východě. Uzavřením Hormuzského průlivu skokově zdražila ropa a pohonné hmoty, k nim se přidaly i energie či hnojiva. Podle ekonomky a bývalé české zástupkyně u Světové banky Jany Matesové je nepochybné, že škody budou, je však brzy na to je sčítat. Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček v Událostech, komentářích z ekonomiky upozornil na to, že se nevytvářely zálohy k trasám, kudy proudily vzácné suroviny. Až nyní se dle něj hovoří třeba o posílení ropovodů. Před velkým dopadem krize na zaměstnance i na celou ekonomiku varoval prezident Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, zmínil také možné zvýšení inflace v případě delšího trvání konfliktu. Pořadem provázely Vanda Kofroňová a Kristina Nováková.
včera v 12:43
Načítání...