Potrvá, než evropský strop pro ceny plynu pocítí zákazníci, český limit je níže, říkají Niedermayer a Urban

Nahrávám video

Sto osmdesát eur za megawatthodinu je maximální cena, na které se dohodli evropští ministři pro energetiku. Souhlasilo i Německo, i když dlouho mělo připomínky kvůli obavám ze ztráty dodavatelů. Dohoda přichází v posledních dnech českého předsednictví a kabinet Petra Fialy (ODS) ji označuje za velký úspěch. „Velcí odpůrci zastropování byli ochotní najít kompromis,“ prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

„Kromě jedné země všechny členské státy podpořily finální návrh. Částka sto osmdesát euro, o které se tak dlouho jednalo, je spouštěcí mechanismus, na kterém celý instrument začne fungovat,“ shrnul ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN). Proti opatření se postavilo Maďarsko.

„Jsem ráda, že se nám podařilo dosáhnout co největší shody. Dohoda jasně signalizuje, že Evropa není ochotná platit za plyn libovolné ceny a je schopná postupovat jednotně, aby zajistila svou energetickou bezpečnost,“ doplnila eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

„Dnes se udělala dohoda nedohoda. Je to jakási pojistka pro totální průšvih, kdyby cena vyletěla vysoko. Evropská unie ale přece nemůže být spokojená s tím, že jsme si zastropovali cenu, která je desetinásobně vyšší, než je ve Spojených státech,“ okomentoval věc poslanec ANO Karel Havlíček.

Zastropování energií schválené českou vládou
Zdroj: ČT24

Potrvá, než změnu pocítí zákazníci, říká Niedermayer

„Aby opatření mělo pro české občany nějaký význam, tak by muselo být pod sto dvaceti eury za megawatthodinu, protože to je strop, který určila vláda,“ doplnil bývalý ministr průmyslu a obchodu Milan Urban.

Podle něj se aktuální cena plynu pohybuje okolo sto deseti euro za megawatthodinu, ale prodejci ji nepromítli do cen pro domácnosti. Hlavní sdělení z Bruselu je, že plyn levnější nebude, shrnul Urban.

Niedermayer upozorňuje, že zodpovědní obchodníci kupují plyn v předstihu a zákazníkům účtují průměrné ceny, nikoliv nejnižší či nejvyšší. „Pokud cena zůstane na stovce (eur za megawatthodinu), bude chvíli trvat, než ceny pro zákazníky klesnou,“ vysvětluje.

Europoslanec si myslí, že při příliš nízkém zastropování by mohlo být plynu málo, protože by ho za takovou cenu dovozci nechtěli nabízet. Cenu LNG podle něj ovlivňuje i nedostatek terminálů na území Evropské unie.

Podle Niedermayera Evropská komise cítí největší zodpovědnost za to, aby bylo plynu v Evropě dostatek. Některé země nemají o plyn nouzi, protože disponují vlastními terminály na LNG. Komise původně přišla s návrhem na zastropování ceny plynu na dvě stě pětasedmdesáti eurech za megawatthodinu.

„Myslel jsem si, že se shoda najde na částce pod dvěma sty eur, a to se nakonec povedlo. Velcí odpůrci zastropování jako Německo a Nizozemsko byli ochotní najít kompromis, i když Maďarsko pro zastropování nehlasovalo,“ doplnil Niedermayer.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ford znovu najal inženýry. Byli lepší než AI

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 1 hhodinou

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
před 23 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
včera v 10:22

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
včera v 06:30

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Evropský pohled