Europoslanci prohlásili Rusko za stát podporující terorismus

Europoslanci schválili rezoluci, ve které označují Rusko za stát podporující terorismus kvůli záměrným útokům ruské armády na civilní cíle na Ukrajině. Pro rezoluci se vyslovilo téměř 500 ze 705 poslanců. Krátce nato se Evropský parlament dostal pod kybernetický útok, kvůli kterému například nefungují jeho stránky.

V rezoluci Evropský parlament označuje Rusko „za stát podporující terorismus a za stát, který používá teroristické prostředky“. Současně vyzývá unijní státy, aby přijaly podobnou deklaraci a aby omezily diplomatické vztahy s Ruskem na „nezbytné minimum“.

Europoslanci vyzývají k dalšímu posílení protiruských sankcí a zařazení Wagnerovy skupiny nebo čečenského 141. motorizovaného pluku, takzvaných kadyrovců, na unijní seznam teroristických organizací.

Podle EP by také členské státy měly zakázat oficiální či krajanské organizace, které fungují s podporou ruského státu. Evropský parlament vyzval rovněž k silnější podpoře Ukrajiny a ruské obyvatele k protestům proti válečným zločinům páchaným v sousední zemi.

Ukrajinský prezident Zelenskyj usnesení europoslanců uvítal. „Rusko musí být na všech úrovních izolováno a pohnáno k odpovědnosti, aby skončila jeho dlouhodobá politika terorismu na Ukrajině a po celém světě,“ napsal na Twitteru.

„Je to důležitá politická deklarace, kterou vyjadřujeme, že stojíme na straně Ukrajiny,“ uvedla česká europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), podle které jde především o symbolický čin, který v praxi „nic nezmění“.

Europoslanec Alexander Vondra (ODS) poukázal na to, že podobný krok udělala už minulý týden i česká Poslanecká sněmovna, která v usnesení označila současný ruský režim za teroristický. To podle něj ukazuje, že Česko má ohledně Ukrajiny vůdčí pozici v EU. Podle Vondry je důležité zařadit na seznam teroristických organizací Wagnerovu skupinu a další podobné organizace, protože „je Rusko používá, aby vyvinilo samo sebe z nejdrastičtějších útoků na civilisty“.

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) je důležitá výzva k vytvoření mechanismu, který by umožnil zabavit zmražený ruský majetek v EU a použít ho na náhradu za škody spáchané ruskou armádou na Ukrajině. „Musíme Rusku jasně říct, že každá zničená elektrárna má nějakou cenu a že tuto cenu nebudeme platit my nebo Američané, ale zaplatí to Rusové z těch zmrazených peněz,“ řekl Niedermayer. Dodal, že příprava takového mechanismu není jednoduchá.

Pro chování Ruska máme lepší pojmy než terorismus, hodnotí analytik

V odůvodnění rezoluce europoslanci tvrdí, že na Ukrajině bylo již zdokumentováno na 40 tisíc válečných zločinů. Ruská armáda podle europoslanců úmyslně útočí na civilní cíle a infrastrukturu, aby terorizovala ukrajinské obyvatelstvo a zlomila jeho odpor. Počínání Ruska vykazuje „groteskní lhostejnost k pravidlům a válečnému právu,“ stojí dále v rezoluci.

Schválený text poukazuje i na případy ruských útoků v zahraničí, například na výbuch muničních skladů ve Vrběticích na Moravě v roce 2014 či otrávení bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervově paralytickou látkou novičok v roce 2018.

Nahrávám video
Analytik Matúš Halás o prohlášení Evropského parlamentu
Zdroj: ČT24

Analytik Ústavu mezinárodních vztahů Matúš Halás se domnívá, že usnesení je v mnoha ohledech ostré až radikální a obsahuje i pochybný jazyk. Například už samotné označení Ruska za teroristický stát považuje Halás za nepřesné.

„Máme reálně lepší pojmy na popsání těchto případů (Buči, Mariupolu, Borodjanky a dalších, pozn. red.). Pojmy jako válečný zločin, porušování humanitárního práva,“ objasňuje analytik s tím, že tyto a další pojmy lépe než terorismus vystihují brutální jednání Ruska na ukrajinském území.

Kybernetický útok

„Evropský parlament čelí sofistikovanému kyberútoku. K odpovědnosti se přihlásila prokremelská skupina,“ napsala na Twitteru předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Útok potvrdil také kvestor pro informační technologie EP Marcel Kolaja. Podle něj se jedná o útok typu DDoS „vedený zvenku“. Dodal, že technici EP původ útoku zkoumají. Při podobném typu útoku bývají napadené internetové stránky zahlceny vysokým množstvím požadavků s cílem znemožnit jejich fungování. 

Metsolaová zároveň uvedla, že útok přišel poté, co „jsme prohlásili Rusko za stát podporující terorismus“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kubánské úřady hlásí propouštění více než dvou tisíc vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. První vězni se začali dostávat na svobodu v pátek odpoledne SELČ, napsala agentura AFP. Tiskové agentury krok zároveň dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Síly USA zachránily člena posádky letounu sestřeleného nad Íránem, píší média

Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější F-35. Stanice CBS News a CNN s odkazem na své zdroje v pátek kolem 18:00 SELČ uvedly, že se silám USA podařilo zachránit jednoho člena posádky. Letoun F-15E má obvykle na palubě pilota a operátora zbraňových systémů.
18:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko provedlo další velký denní nálet na Ukrajinu, oběti hlásí několik oblastí

Rusko proti Ukrajině podniklo další rozsáhlý vzdušný útok během denních hodin. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy k němu použilo skoro pět set dronů a řízených střel. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti, oběti hlásí i další regiony v centrální a východní části země. Zraněných jsou desítky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily. Situace na frontě je nicméně podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro napadenou zemi nejlepší za deset měsíců.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump žádá v návrhu rozpočtu růst výdajů na obranu téměř o polovinu

Americký prezident Donald Trump v návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 žádá snížení nevojenských volitelných výdajů o deset procent, a naopak významné navýšení výdajů na obranu. Podle rozpočtového dokumentu zveřejněného Bílým domem by obranný rozpočet měl činit 1,5 bilionu USD (31,9 bilionu korun), což by znamenalo meziroční nárůst o 42 procent. To by byl největší růst od druhé světové války, upozornila agentura AFP.
před 3 hhodinami

V řecké vládě končí ministři zapletení do skandálu s eurodotacemi

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v pátek obměnil kabinet a propustil tři členy vlády, kteří jsou zapleteni do skandálu kolem podvodů s evropskými zemědělskými dotacemi v zemi, napsala s odvoláním na mluvčího kabinetu agentura AFP. Řecká veřejnoprávní televize ERT a další média uvedla, že odcházejí ministr pro rozvoj venkova a výživu Kostas Tsiaras, ministr pro klimatickou krizi a civilní ochranu Ioannis Kefalogiannis a náměstek ministra zdravotnictví Dimitrios Vartzopulos.
před 4 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
před 4 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 6 hhodinami
Načítání...