Nastavení nižšího cenového stropu pro enegie by bylo nezodpovědné, uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Větší plošná podpora by podle něj příliš zasáhla státní rozpočet a přijatá opatření tak jsou podle něj „schůdným kompromisem“. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, kde o energetických otázkách diskutovali i europoslanec a bývalý viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer (TOP 09), předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
K opatřením vlády má výhrady opozice, ale také některé profesní organizace. Například podle hoteliérů nedodala dostatek informací k výši a principům zastropování. Podle ministra dopravy Kupky se ale kabinet aktuálně snaží najít „bezpečný vhled a jistotu pro velkou část české veřejnosti a podnikatele“.
„Jsou oblasti, kde je to mnohem komplikovanější, kde narážíme na to, že musíme zajistit spravedlivé, rovné podmínky také s našimi partnery v zahraničí. To samozřejmě limituje možnosti zavést strop pro úplně všechny,“ uvedl Kupka.
Strop ve výši šest korun za kilowatthodinu silové elektřiny a tři koruny v případě plynu se podle něj „měnit nebude, rozhodně ne nahoru“.
Europoslanec Niedermayer zdůraznil, že energetická opatření musí být v souladu s evropským právem. „Fungování společného trhu vyžaduje, aby firmy neposkytovaly nekoordinovanou, někdy příliš vysokou státní pomoc,“ řekl. Plošné nastavení cenového stropu má podle něj doprovázet další opatření, které bude cílit na nejzranitelnější skupiny.
Stejně důležité jsou podle něj ale úspory. „Cena je tak extrémně vysoká, protože máme příliš vysokou poptávku ve vztahu k nabídce. Pokud nesnížíme spotřebu energií, tak se z té situace nedostaneme,“ řekl.
Drábová připomněla, že Česko je ve specifické situaci také kvůli loňskému krachu firmy Bohemia Energy, kdy o dodavatele přišlo milion odběrových míst. „Pro všechny tyto lidi museli dodavatelé poslední instance nakoupit na burze na spotovém trhu. Nakupovali za ceny, které byly až přehnaně vysoké,“ řekla.
Špicar: Evropské podmínky by se měly změnit, aby umožnily strop i pro velké podniky
Vládní pomoc pro velké podniky má dosahovat 30 miliard korun, energeticky náročné firmy mají získat maximálně 200 milionů, ostatní nejvýše 45 milionů korun. Podle Špicara však podpora není dostatečná a měla by se změnit. „Velké firmy byly velmi zklamané, když zjistily, že byly vyloučené ze zastropování,“ řekl.
Svaz průmyslu a dopravy podle něj ale analyzoval opatření téměř všech členských zemí EU a zatím se zdá, že žádná země se plošný strop ceny energií přijmout nechystá. Svaz proto nejspíš bude po české vládě požadovat návrhy na změnu unijní legislativy. „Pokud to současný stav neumožňuje, musíme ho změnit,“ řekl Špicar.
Bezpodmínečně by pak podle něj měl kabinet změnit pravidla dočasného krizového rámce – prodloužit jeho platnost na celý příští rok a zvýhodnit některé parametry pomoci pro firmy.
Vláda si uvědomuje, že struktura českého průmyslu z velké části stojí na strojírenství a vysoce energeticky náročných oborech, uvedl Kupka. Kabinet však podle něj „jde na samou hranici možností“ společných evropských pravidel. Pokud by se jimi Česko neřídilo, vystavilo by tuzemské exportéry zásadním komplikacím v budoucnu. „Je to věc, která sama o sobě znamená další perspektivu české ekonomiky,“ řekl šéf resortu dopravy.
Ministři podle něj nehledí jen na řešení současné krize, ale i budoucí dopady na státní rozpočet. V případě zavedení cenového stropu i pro velké odběratele by byl dopad na státní kasu příliš velký. „V okamžiku, kdy bychom přijímali opatření, která stát povedou k bankrotu – kdo zaplatí bankrot? Občané a firmy,“ řekl Kupka.
Zasažení rozpočtu má podle něj přímý dopad na to, „jak se bude v zemi dařit investovat, jaké budeme mít finanční prostředky na zdravotnictví, na školství“. „Jsou to spojité nádoby,“ doplnil. „I ve složité situaci musíme hledat schůdný kompromis.“
Energetický trh bude muset projít proměnou
Současná krize podle Kupky také ukázala, že energetický trh nefunguje dobře a bude se muset reformovat. „Pokud zároveň chceme dekarbonizovat, snižovat emise, musíme nutně změnit fungování energetiky,“ řekl.
„Úplně nejsem fanda do toho tvrdit, že selhal trh a že se nám strašně nedaří,“ reagoval Niedermayer. Uvedl, že loňská čtyřicetiprocentní závislost EU na ruském plynu klesla na devět procent. Neuvažuje se už také o možnosti vypínání plynu pro část ekonomiky v zimě a regulační opatření podle něj budou „opravdu mírná“. „Kdyby selhal trh, tak to znamená, že když otočíme sporákem, tak tam nebude plyn. Že když dáme do zásuvky spotřebič, nebude fungovat. Tohle se nestalo,“ řekl.
S potřebou reformy energetického trhu nicméně souhlasí. Zásadní roli by měly hrát obnovitelné zdroje a přijmout by se měla také opatření, která zajistí stabilitu a cenovou efektivitu, doplnil.
Drábová: Aktuální ceny na burzách pouze vedou ke clickbaitovým titulkům
„Lepší pozdě než později,“ okomentovala potřebu reformy trhu s energiemi Drábová. Obchodování na lipské burze podle ní selhalo. „Když se díváme na spotové ceny elektřiny, tak mohou dosáhnout tisíc euro za megawatthodinu při zobchodovaných deseti megawatthodinách. To prosím podle mě není řádné fungování burzy,“ uvedla.
Sledovat spotové ceny elektřiny je podle ní dobré kvůli „clickbaitovým titulkům“, nic však nevypovídají o tom, jaké budou ceny elektřiny například příští podzim.
Nejméně se chystají šetřit nejohroženější. Nemají už prostor, shodli se hosté OVM
Podle průzkumu společnosti Kantar pro Českou televizi se chystá omezit spotřebu energií asi 80 procent českých domácností. Nejméně jsou k úsporám ochotní senioři a lidé se základním vzdělání a obvykle i nižšími příjmy. Paradoxně tedy domácnosti, které jsou zdražením energií nejvíce ohroženy. Podle Drábové to však není překvapivé. „Oni už nemají kde, to je jednoduché,“ řekla.
Také Kupku výsledky sociologického šetření nepřekvapily. Nejzranitelnější skupiny, které nemají příliš prostoru ke snižování spotřeby, má podpořit upravený příspěvek na bydlení. Vláda podle něj propaguje šetření i prostřednictvím výzev Zelená úsporám, posílením financování tepelných čerpadel nebo fotovoltaických panelů. Už letos podle něj spotřeba plynu klesla o dvacet procent.
Také podle Niedermayera je právě úspora energií jedním z pilířů, na které sází Evropská unie. „Úspora elektřiny o deset procent a zejména cílená úspora v době energetických špiček je opatření, na které Evropská komise nejvíce sází,“ řekl. Vláda by podle něj měla také zavést bezplatné poradenství zaměřené právě na nejohroženější skupiny.
Špicar uvedl, že firmy se již snaží přijímat investice, které povedou ke snížení spotřeby. Překážkou je podle něj však česká legislativa, a to zejména v působnosti stavebních úřadů. „Umožněte nám, abychom tímto směrem mohli jít,“ apeloval na vládu.
Podle Kupky vláda požadovaná opatření již chystá a do konce roku by mohla být hotová.
