Evropská komise navrhuje zastropovat zisky výrobců elektřiny z neplynových zdrojů, které jsou nebývalé v souvislosti s rekordním růstem cen. Oznámila to ve středu předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž krizové opatření přinese členským zemím Evropské unie 140 miliard eur (přes 3,43 bilionu korun), které mohou využít na podporu spotřebitelů ohrožených drahými energiemi. Na pomoci se budou podílet i poplatky získané od producentů fosilních paliv, dodala.
Komise chce vzít část zisků výrobcům elektřiny. Očekává biliony korun pro spotřebitele
Poselství Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie (zdroj: ČT24)
Evropská komise v rámci krizového balíčku zároveň ve středu navrhla, aby členské státy EU měly povinnost omezit spotřebu elektřiny v nejvytíženějších hodinách o pět procent. Celkovou poptávku po elektřině doporučila komise snížit do konce března příštího roku o desetinu. O celé sadě návrhů budou jednat unijní ministři energetiky 30. září na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím.
Von der Leyenová ve svém projevu také zmínila, že Evropská unie musí za současné energetické krize usilovat o „změnu paradigmatu“, nikoli pouze o rychlou náplast na palčivé problémy. Vyzdvihovala při tom potenciál vodíku a ohlásila vytvoření nové „banky“, která má pomoci vybudovat trh s tímto zdrojem. Také znovu mluvila o tom, že aktuální trh s elektřinou, kde se cena určuje podle nejdražšího způsobu výroby potřebného k uspokojení poptávky, není spravedlivý ke spotřebitelům. Šéfka EK proto slibuje „hlubokou a komplexní reformu“.
Brífink EK k energetické krizi (zdroj: ČT24)
Komise přichází s návrhy pět dní po mimořádném jednání ministrů energetiky, kteří unijní exekutivu vyzvali k rychlé přípravě konkrétních kroků k omezení dopadu vysokých cen na obyvatele a firmy. V jejich rámci chce EK podle dosud neoficiálních informací uniklých do médií stanovit nejvyšší prodejní cenu elektřiny vyráběné ze solárních, větrných, jaderných, hnědouhelných zdrojů či biomasy na 180 eur za megawatthodinu. Veškerý zisk nad tuto cenu budou moci využít státy na svá podpůrná opatření. Podle podrobnějších propočtů Komise zveřejněných několik hodin po projevu von der Leyenové má jít o 117 miliard eur.
Dalšími 25 miliardami eur by členským zemím měla pomoci i možnost odebrat 33 procent nadměrných zdanitelných zisků z letošního roku ropným firmám a producentům dalších fosilních paliv. Týkat se to má letošních zisků, které o dvacet procent převýší průměrné zisky z posledních tří let.
„Trh s Moskvou už nefunguje“
Von der Leyenová ve středu zopakovala, že zásadní podíl na bezprecedentním zdražování mají ruské manipulace s dodávkami plynu. Rusko podle pozorovatelů snižováním objemu dodávaného plynu či úplným zastavováním dodávek reaguje na postoj evropských zemí k jeho agresi vůči sousední Ukrajině a jejich jasnou podporu bránícímu se Kyjevu. Moskva opakovaná omezení dodávek obvykle zdůvodňuje technickými problémy.
„Raději plyn spálí, než by ho dodávali. (…) Tenhle trh už nefunguje,“ podotkla šéfka Komise. EU podle ní sice již výrazně omezila svou závislost na ruském plynu a naplnila 84 procent kapacity svých zásobníků, v zájmu stabilizace cen však musí podniknout další kroky.
Vedle těch zmíněných chce Komise v říjnu změnit dočasně uvolněná pravidla pro státní podporu firmám. Díky tomu budou moci členské země poskytnout záruky, aby mohly firmy nabízející elektřinu na termínových trzích získat dostatek likvidity, což má rozhýbat ochromený trh. EK chce také vytvořit novou referenční cenu plynu, neboť dosavadní klíčový termínový kontrakt na plyn ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility je podle ní zastaralý.
Naproti tomu mezi dlouhodobými plány je oddělení ceny plynu a elektřiny, na jejíž zdražení má v současnosti právě plyn klíčový vliv. „Proto podnikneme hlubokou a celkovou reformu trhu s elektřinou,“ slíbila von der Leyenová. Lidé i firmy by podle ní měli více těžit z nízkých výrobních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů, do nichž se EU chystá dále investovat a snižovat podíl plynu na její výrobě.
Zastropování cen plynu dováženého z Ruska, s nímž nesouhlasí část středoevropských zemí včetně Česka, v aktuálním plánu komise chybí. Podle eurokomisařky pro energetiku Kadri Simsonové s ním však unijní exekutiva v budoucnu počítá, nejprve je však třeba předejít dopadům tohoto kroku na zmíněné státy. Moskva vyhlásila, že v případě zavedení cenového limitu přestane plyn do EU dodávat úplně.
Události ČT: Evropská komise proti vysokým cenám elektřiny (zdroj: ČT24)
Zelený vodík
„Vodík může v Evropě znovu rozdat karty,“ prohlásila předsedkyně EK. Počátky energetické transformace už jsou podle ní patrné, například na severu Německa, kde jezdí vlaky poháněné „zeleným vodíkem“. „Musíme svou vodíkovou ekonomiku posunout z něčeho okrajového do velkého měřítka,“ pokračovala.
Evropská komise podle ní za tímto účelem zřídí „Evropskou vodíkovou banku“, která pomůže vybudovat budoucí trh s vodíkem. Nový orgán prý bude moci investovat tři miliardy eur (přes 70 miliard korun) a bude těžit především z prostředků z unijního fondu pro inovace. „Musíme vytvořit tvůrce trhu s vodíkem, ve snaze zacelit mezeru v investicích a propojit budoucí dodávky s poptávkou,“ řekla von der Leyenová.
„Ne jen rychlá záplata, ale změna paradigmatu, skok do budoucnosti,“ popsala způsob, jak by podle ní měla EU přistupovat k současné energetické krizi přiživované Ruskem a výpadkem jeho dodávek plynu. Vývoj, který souvisí s ruskou agresí vůči Ukrajině a jasnou evropskou podporou bránícího se Kyjeva, vyhnal cenu suroviny na rekordní hodnoty, a přispívá tak také k vysokým velkoobchodním cenám elektřiny.
„Na léto roku 2022 se bude vzpomínat jako na zlomový bod,“ pokračovala při středečním projevu, když přecházela k otázce klimatických změn. Poslední týdny a měsíce podle ní ukázaly, jak důležité jsou dlouhodobé plány EU ohledně dekarbonizace ekonomiky, ovšem také potřebu rychlých opatření tváří v tvář častějším a ničivějším živelním pohromám.
„A proto dnes oznamuji, že během následujícího roku zdvojnásobíme své hasičské kapacity. EU zakoupí deset lehkých obojživelných letadel a tři dodatečné helikoptéry na rozšíření naší letky,“ řekla von der Leyenová.
Budoucnost patří lithiu
Otázku adaptace na změnu klimatu a transformace energetiky při tom opakovaně spojovala s digitalizací. Tuto „dvojí transformaci“ podle ní budou pohánět suroviny, jako je lithium a takzvané kovy vzácných zemin, tedy skupina měkkých kovů s výbornými magnetickými vlastnostmi, které už dnes nahrazují ropu a plyn v srdci unijní ekonomiky.
Von der Leyenová v projevu znovu varovala, že EU se nesmí po závislosti na ruských fosilních palivech stát závislá na Číně, která dominuje trhu s uvedenými materiály. Pomoci podle ní může obchodní politika EU a nové dohody s Mexikem nebo Novým Zélandem, ale také připravovaný zákon o „klíčových surovinách“.
„Budeme identifikovat strategické projekty napříč dodavatelským řetězcem, od těžby po rafinaci, od zpracovávání po recyklaci. A budeme budovat strategické rezervy tam, kde jsou ohrožené dodávky. (…) Víme, že tento přístup může fungovat,“ řekla předsedkyně unijní exekutivy.
Sto milionů na obnovu ukrajinských škol
Předsedkyně Evropské komise ve svém projevu také prohlásila, že Evropská unie bude dál solidárně pomáhat Ukrajině v její obraně proti ruskému agresorovi a nepoleví v sankcích vůči Rusku. „Dnes má odvaha jméno, a tím je Ukrajina,“ řekla von der Leyenová s odkazem na úspěšnou ukrajinskou obranu a aktuální protiofenzivu. Vyzdvihla také roli prezidentovy manželky, která po boku svého chotě přes obavy o jejich bezpečnost neopustila Kyjev a „dodává odvahu celému národu“. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní s invazí neuspěje a Ukrajina podporovaná Unií nakonec zvítězí.
„Jedním z ponaučení, které si bereme z této války, je to, že jsme měli naslouchat těm, kdo Putina znají,“ připustila německá šéfka Evropské komise. EU podle ní měla víc vnímat vyjádření svých přátel na Ukrajině, v Moldavsku, Gruzii i varování běloruské opozice, ale také naslouchat hlasům ze samotné Unie. Von der Leyenová v této souvislosti zmínila Polsko, pobaltské státy a další státy EU z celé střední a východní Evropy.
Unijní exekutiva bude podle své šéfky nyní mimo jiné pracovat na začlenění Ukrajiny do jednotného evropského trhu. EU také poskytne 100 milionů eur (téměř 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol a Ukrajina se stane součástí volné roamingové zóny Unie.
Von der Leyenová také zdůraznila, že bezprecedentní sankce zavedené vůči Rusku fungují a přispěly podle ní k problémům ruského finančního a bankovního sektoru, energetiky či letecké dopravy.
„Toto je cena za Putinovu cestu smrti a ničení. A chci zcela jasně říci, že sankce tu zůstanou. Nyní je čas, abychom ukázali rozhodnost, ne ústupky,“ prohlásila von der Leyenová. Státy EU, v jejichž čele v současnosti stojí Česko, se dosud k sankcím stavějí jednotně. Jejich další rozšíření požadované zejména balkánskými zeměmi či Polskem, které má zahrnovat zejména ukončení dovozu ruského plynu, však nemá jednomyslnou podporu. Maďarsko, jehož premiér Viktor Orbán je vnímán jako Putinův spojenec, zatím s požadavky na zrušení některých protiruských postihů neuspělo.