Rusku bude dělat problémy, že přijde o důležité technologie a nebude se modernizovat, míní Niedermayer

31 minut
Události, komentáře: Jak probíhá ekonomická válka s Ruskem?
Zdroj: ČT24

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v Událostech, komentářích zmínil, že účinek některých sankcí na Rusko se bude projevovat postupně. Tamní ekonomika je podle něj naprosto odříznutá od západních ekonomik, země bude přicházet o důležité technologie a nebude se modernizovat. Bývalý slovenský místopředseda vlády a bývalý hlavní ekonomický poradce ukrajinského premiéra Ivan Mikloš uvedl, že je nyní velmi důležité dodávat Ukrajině zbraně, protože země již jasně prokázala, že je schopna se dál bránit.

Podle Niedermayera je dopad sankcí na Rusko obrovský, ale stále platí, že sebesilnější sankce nezastaví vojáky. „Rusko se řídí úplně jinou logikou. To, co dělá prezident Putin své populaci, je pro západní demokracii naprosto nepředstavitelné,“ sdělil s tím, že ekonomické strádání se v Rusku bude prohlubovat, mluví se o tom, že ho sankce vrátí až dvacet let nazpátek.

„Jedna ze zajímavých sankcí, která byla spuštěna, je odříznutí Ruska od dostupnosti podpory letadel. Díval jsem se na flotilu Aeroflotu, má řádově 180 letadel, z nichž méně než deset je ruské výroby. Těm letadlům dobíhá možnost údržby, není daleko doba, kdy většina letadel bude na zemi a bude rozkládána na náhradní díly,“ popsal europoslanec. Právě nedostupnost technologií a zastavení modernizace ekonomiky bude podle něj Rusku dělat obrovské problémy.

Mikloš si myslí, že všechny skutečné sankce bolí jak ty, na něž jsou uvaleny, tak ty, kteří je uvalují. Hlavním důvodem toho, že dopad sankcí na Rusko ještě není takový, jak se očekávalo, jsou prý jeho vyšší příjmy z vývozu plynu a ropy pro tento rok. Moskva podle něj stupňuje energetickou krizi, Západ se však velmi rychle odstřihává od jeho surovin. „Rusko nemůže v plné míře kompenzovat ztráty vývozem jinam, kapacita plynovodů do Asie a Číny je omezena, vyrobit nové trvá dlouhé roky,“ tvrdí.

Kompromis s Ruskem prý není možný

Ještě důležitější než přijímat sankce, které by podle Mikloše měly přesto přijít nové, je prý pomáhat Ukrajině dodávkami zbraní, protože země již jasně prokázala, že je schopna se bránit, že má vysokou morálku. Nasvědčuje tomu podle něj ukrajinská ofenziva i ruská částečná mobilizace, která je podle Mikloše přiznáním, že je prezident Vladimir Putin v koncích.

Niedermayer připomněl, že v roce 2021 byl podíl obchodu EU s Ruskem kolem šesti procent, zatímco podíl obchodu Ruska s EU kolem šestatřiceti procent, což je velký rozdíl. „Energie jsou obrovský problém, ale myslím, že s výjimkou maďarských politiku je shoda, že řešení není v hledání kompromisu s Ruskem na téma: kolik Ukrajinců může zabíjet výměnou za to, že nám bude posílat plyn,“ uvedl. Připustil však, že je pravda, že dokud bude „trubkami proudit plyn, tak ho Evropa bude odebírat“.

Podle Mikloše slova maďarského premiéra Viktora Orbána, že se kvůli sankcím Evropa střílí do vlastní nohy, nejsou překvapením. Orbán se už podle něj roky netají tím, že chce budovat v zemi takzvanou neliberální demokracii po vzoru států jako Rusko, Čína nebo Turecko. Destruuje podle něj hodnoty, na kterých stojí EU i západní cilizace.

Niedermayer doplnil, že vývoz Maďarska do Ruska je jeden z nižších – Maďarsko je tak sankcemi postiženo mnohem méně než jiné země, Orbánovy argumenty tak podle europoslance slouží hlavně k podpoře Putinova režimu. „Maďarsko má velké ekonomické problémy, ale to jsou problémy, které jsou spojené se způsobem vlády Viktora Orbána, ale nikoliv se sankcemi,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...