Rusku bude dělat problémy, že přijde o důležité technologie a nebude se modernizovat, míní Niedermayer

Nahrávám video
Události, komentáře: Jak probíhá ekonomická válka s Ruskem?
Zdroj: ČT24

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v Událostech, komentářích zmínil, že účinek některých sankcí na Rusko se bude projevovat postupně. Tamní ekonomika je podle něj naprosto odříznutá od západních ekonomik, země bude přicházet o důležité technologie a nebude se modernizovat. Bývalý slovenský místopředseda vlády a bývalý hlavní ekonomický poradce ukrajinského premiéra Ivan Mikloš uvedl, že je nyní velmi důležité dodávat Ukrajině zbraně, protože země již jasně prokázala, že je schopna se dál bránit.

Podle Niedermayera je dopad sankcí na Rusko obrovský, ale stále platí, že sebesilnější sankce nezastaví vojáky. „Rusko se řídí úplně jinou logikou. To, co dělá prezident Putin své populaci, je pro západní demokracii naprosto nepředstavitelné,“ sdělil s tím, že ekonomické strádání se v Rusku bude prohlubovat, mluví se o tom, že ho sankce vrátí až dvacet let nazpátek.

„Jedna ze zajímavých sankcí, která byla spuštěna, je odříznutí Ruska od dostupnosti podpory letadel. Díval jsem se na flotilu Aeroflotu, má řádově 180 letadel, z nichž méně než deset je ruské výroby. Těm letadlům dobíhá možnost údržby, není daleko doba, kdy většina letadel bude na zemi a bude rozkládána na náhradní díly,“ popsal europoslanec. Právě nedostupnost technologií a zastavení modernizace ekonomiky bude podle něj Rusku dělat obrovské problémy.

Mikloš si myslí, že všechny skutečné sankce bolí jak ty, na něž jsou uvaleny, tak ty, kteří je uvalují. Hlavním důvodem toho, že dopad sankcí na Rusko ještě není takový, jak se očekávalo, jsou prý jeho vyšší příjmy z vývozu plynu a ropy pro tento rok. Moskva podle něj stupňuje energetickou krizi, Západ se však velmi rychle odstřihává od jeho surovin. „Rusko nemůže v plné míře kompenzovat ztráty vývozem jinam, kapacita plynovodů do Asie a Číny je omezena, vyrobit nové trvá dlouhé roky,“ tvrdí.

Kompromis s Ruskem prý není možný

Ještě důležitější než přijímat sankce, které by podle Mikloše měly přesto přijít nové, je prý pomáhat Ukrajině dodávkami zbraní, protože země již jasně prokázala, že je schopna se bránit, že má vysokou morálku. Nasvědčuje tomu podle něj ukrajinská ofenziva i ruská částečná mobilizace, která je podle Mikloše přiznáním, že je prezident Vladimir Putin v koncích.

Niedermayer připomněl, že v roce 2021 byl podíl obchodu EU s Ruskem kolem šesti procent, zatímco podíl obchodu Ruska s EU kolem šestatřiceti procent, což je velký rozdíl. „Energie jsou obrovský problém, ale myslím, že s výjimkou maďarských politiku je shoda, že řešení není v hledání kompromisu s Ruskem na téma: kolik Ukrajinců může zabíjet výměnou za to, že nám bude posílat plyn,“ uvedl. Připustil však, že je pravda, že dokud bude „trubkami proudit plyn, tak ho Evropa bude odebírat“.

Podle Mikloše slova maďarského premiéra Viktora Orbána, že se kvůli sankcím Evropa střílí do vlastní nohy, nejsou překvapením. Orbán se už podle něj roky netají tím, že chce budovat v zemi takzvanou neliberální demokracii po vzoru států jako Rusko, Čína nebo Turecko. Destruuje podle něj hodnoty, na kterých stojí EU i západní cilizace.

Niedermayer doplnil, že vývoz Maďarska do Ruska je jeden z nižších – Maďarsko je tak sankcemi postiženo mnohem méně než jiné země, Orbánovy argumenty tak podle europoslance slouží hlavně k podpoře Putinova režimu. „Maďarsko má velké ekonomické problémy, ale to jsou problémy, které jsou spojené se způsobem vlády Viktora Orbána, ale nikoliv se sankcemi,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoKakaové boby nejdou na odbyt, dopady pociťují farmáři v západní Africe

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.
před 2 hhodinami

Část Libanonců volá po odzbrojení Hizballáhu. Pro jiné je to jediný ochránce

Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
před 4 hhodinami

Zelenskyj nabídl spojencům až polovinu ukrajinské produkce záchytných dronů

Ukrajina dokáže denně vyrábět dva tisíce záchytných dronů na ochranu před útoky a polovinu z nich může dodat spojencům na posílení jejich obrany. Řekl to v úterý v britském parlamentu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj vyslala 201 expertů na protivzdušnou obranu na Blízký východ, tedy do regionu, který sužují íránské vzdušné protiútoky v reakci na americko-izraelskou ofenzivu z posledních týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Národního protiteroristického centra USA rezignuje kvůli válce v Íránu

Na protest proti válce v Íránu rezignuje na svou funkci šéf amerického Národního protiteroristického střediska (NCTC) Joe Kent. Oznámil to podle agentury AP na sociálních sítích. Írán podle Kenta nepředstavoval pro Spojené státy bezprostřední hrozbu a Washington válku začal kvůli tlaku Izraele a jeho vlivné lobby v USA.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump kvůli Íránu odkládá návštěvu Si Ťin-pchinga

Americký prezident Donald Trump kvůli válce s Íránem o několik týdnů odkládá dlouho plánovanou návštěvu Číny. Ve Washingtonu při setkání s irským premiérem Micheálem Martinem řekl, že očekává, že se uskuteční za pět až šest týdnů. Původně byla velmi sledovaná zahraniční cesta ohlášená na 31. března až 2. dubna.
před 6 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 7 hhodinami
Načítání...