Rusku bude dělat problémy, že přijde o důležité technologie a nebude se modernizovat, míní Niedermayer

Nahrávám video
Události, komentáře: Jak probíhá ekonomická válka s Ruskem?
Zdroj: ČT24

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) v Událostech, komentářích zmínil, že účinek některých sankcí na Rusko se bude projevovat postupně. Tamní ekonomika je podle něj naprosto odříznutá od západních ekonomik, země bude přicházet o důležité technologie a nebude se modernizovat. Bývalý slovenský místopředseda vlády a bývalý hlavní ekonomický poradce ukrajinského premiéra Ivan Mikloš uvedl, že je nyní velmi důležité dodávat Ukrajině zbraně, protože země již jasně prokázala, že je schopna se dál bránit.

Podle Niedermayera je dopad sankcí na Rusko obrovský, ale stále platí, že sebesilnější sankce nezastaví vojáky. „Rusko se řídí úplně jinou logikou. To, co dělá prezident Putin své populaci, je pro západní demokracii naprosto nepředstavitelné,“ sdělil s tím, že ekonomické strádání se v Rusku bude prohlubovat, mluví se o tom, že ho sankce vrátí až dvacet let nazpátek.

„Jedna ze zajímavých sankcí, která byla spuštěna, je odříznutí Ruska od dostupnosti podpory letadel. Díval jsem se na flotilu Aeroflotu, má řádově 180 letadel, z nichž méně než deset je ruské výroby. Těm letadlům dobíhá možnost údržby, není daleko doba, kdy většina letadel bude na zemi a bude rozkládána na náhradní díly,“ popsal europoslanec. Právě nedostupnost technologií a zastavení modernizace ekonomiky bude podle něj Rusku dělat obrovské problémy.

Mikloš si myslí, že všechny skutečné sankce bolí jak ty, na něž jsou uvaleny, tak ty, kteří je uvalují. Hlavním důvodem toho, že dopad sankcí na Rusko ještě není takový, jak se očekávalo, jsou prý jeho vyšší příjmy z vývozu plynu a ropy pro tento rok. Moskva podle něj stupňuje energetickou krizi, Západ se však velmi rychle odstřihává od jeho surovin. „Rusko nemůže v plné míře kompenzovat ztráty vývozem jinam, kapacita plynovodů do Asie a Číny je omezena, vyrobit nové trvá dlouhé roky,“ tvrdí.

Kompromis s Ruskem prý není možný

Ještě důležitější než přijímat sankce, které by podle Mikloše měly přesto přijít nové, je prý pomáhat Ukrajině dodávkami zbraní, protože země již jasně prokázala, že je schopna se bránit, že má vysokou morálku. Nasvědčuje tomu podle něj ukrajinská ofenziva i ruská částečná mobilizace, která je podle Mikloše přiznáním, že je prezident Vladimir Putin v koncích.

Niedermayer připomněl, že v roce 2021 byl podíl obchodu EU s Ruskem kolem šesti procent, zatímco podíl obchodu Ruska s EU kolem šestatřiceti procent, což je velký rozdíl. „Energie jsou obrovský problém, ale myslím, že s výjimkou maďarských politiku je shoda, že řešení není v hledání kompromisu s Ruskem na téma: kolik Ukrajinců může zabíjet výměnou za to, že nám bude posílat plyn,“ uvedl. Připustil však, že je pravda, že dokud bude „trubkami proudit plyn, tak ho Evropa bude odebírat“.

Podle Mikloše slova maďarského premiéra Viktora Orbána, že se kvůli sankcím Evropa střílí do vlastní nohy, nejsou překvapením. Orbán se už podle něj roky netají tím, že chce budovat v zemi takzvanou neliberální demokracii po vzoru států jako Rusko, Čína nebo Turecko. Destruuje podle něj hodnoty, na kterých stojí EU i západní cilizace.

Niedermayer doplnil, že vývoz Maďarska do Ruska je jeden z nižších – Maďarsko je tak sankcemi postiženo mnohem méně než jiné země, Orbánovy argumenty tak podle europoslance slouží hlavně k podpoře Putinova režimu. „Maďarsko má velké ekonomické problémy, ale to jsou problémy, které jsou spojené se způsobem vlády Viktora Orbána, ale nikoliv se sankcemi,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusy unavují množící se omezení. Přibývá těch, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 3 mminutami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 21 mminutami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Třináct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou metropoli Oděsu, oznámil ráno šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu. Mezi zraněnými jsou dvě děti.
před 1 hhodinou

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 10 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 10 hhodinami

Dohoda Londýna s Paříží má migrantům zkomplikovat riskantní cesty po moři

Londýn a Paříž se dohodly na nové tříleté smlouvě, na jejímž základě by se na Britské ostrovy mělo z Francie dostávat na malých lodích bez dokladů méně migrantů. Británie přidá peníze, Francie posílí hlídky na pobřeží. Jen loňský rok se přes Lamanšský průliv dostalo nelegálně do Spojeného království víc než 41 tisíc lidí.
před 14 hhodinami

Zelenskyj 40 let od havárie v Černobylu obvinil Rusko z jaderného terorismu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli, u příležitosti čtyřicátého výročí jaderné exploze v Černobylu, obvinil Rusko z jaderného terorismu, informovala agentura AFP. Zelenskyj také uvedl, že ruské drony pravidelně létají nad odstavenou černobylskou elektrárnou a že jeden z nich loni narazil do ochranného pláště jednoho z reaktorů. Moskva loni v únoru zodpovědnost za tento incident odmítla.
před 22 hhodinami
Načítání...