Energetickou chudobou byla před aktuální krizí ohrožena přibližně desetina domácností. Podle europoslance a bývalého viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera (TOP 09) se ale teď celkově situace ještě zhorší. „Zejména v případě zemního plynu se celosvětová krize, která vede k jeho velmi vysokým cenám, promítne do účtu domácností. A u nás tu situaci ještě zhorší to, že stát selhal,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce.
Kdybychom měli větší podíl obnovitelných zdrojů, energetická krize by byla menší, míní europoslanec Niedermayer
Otázky Václava Moravce: Energetická krize (zdroj: ČT24)
Podle Niedermayera stát selhal proto, že někteří obchodníci s energiemi ruší své kontrakty se zákazníky – to povede k tomu, že mnoho desítek tisíc domácností si bude muset vyjednat nové, ale za velmi vysoké ceny. To však bude mít dopad na celou společnost.
V polovině měsíce ukončila činnost energetická skupina Bohemia Energy a jejích zhruba devět set tisíc odběratelů si právě musí hledat nového dodavatele energií a hrozí jim vysoké zálohy. Ukončení činnosti oznámily také další firmy.
Niedermayer dodal, že je mezi domácnostmi značný rozdíl. Souvisí s tím, že ty, které mají alespoň střední či vyšší příjmy, měly v minulých letech spoustu příležitostí jak si snížit riziko, aby se taková krize velmi bolestivě nepromítla do jejich peněženek. „Například tím, že snížily energetickou náročnost svých bytů a domů nebo si samy vyrábějí část energie či instalovaly velmi efektivní vytápěcí modely třeba typu tepelných čerpadel,“ vysvětluje.
Za to na ty nejchudší, kteří většinou nemají žádnou hotovost navíc, aby takové projekty realizovaly, stát podle něho úplně zapomněl. „Pro ně není důležité jen něco, co je pro ně výhodné, ale také jim nabídnout peníze, za které to udělají. Třeba ve formě úvěru,“ přiblížil.
To, že by však výrazným způsobem zmíněnou erergetickou chudobu tuzemských domácností rozšířil unijní Green Deal, kdy se odhaduje, že kvůli tomu do ní může spadnout třetina obyvatel EU, což by konkrétně v případě Česka znamenalo 3,5 milionů lidí, odmítá. Považuje to za spekulativní názor.
„Protože když se podíváte na to, jakým způsobem je nyní nejlevnější vyrábět třeba elektrickou energii, zjistíte, že nejlevnější jsou velké větrníky nebo rozsáhlé solární elektrárny,“ tvrdí s tím, že kdybychom měli větší podíl obnovitelných zdrojů, tak by energetická krize byla menší.
Odhadům, že by tedy třetina obyvatel EU kvůli Green Dealu spadla do energetické chudoby, nevěří. Zároveň ale je ještě dobré si podle něho uvědomit to, že tato dohoda je zatím jen politický závazek, který přijali premiéři členských zemí, včetně českého, a schválili ho poslanci Evropského parlamentu– zatím se však nepromítl do jediné platné legislativy. „Čili spojovat jakkoliv realizaci zeleného údělu s aktuální krizí na trhu s energiemi je hodně divoká spekulace,“ dodal.
Cena roste
Zatímco ještě loni na začátku listopadu se cena elektřiny pohybovala kolem čtyřiceti eur za megawatthodinu, letos na začátku roku byla již o deset eur dražší. Cena prudce stoupla na podzim, začátkem října se vyšplhala na 163 eur za megawatthodinu, ve středu po prohlášení ruského prezidenta, který nařídil Gazpromu zvýšit dodávky plynu do Evropy, klesla o zhruba padesát euro za megawatthodinu.
A co se plynu týká, tak i jeho cena od května letošního roku roste. Vrcholu dosáhla na začátku října a ve středu, po zmíněném prohlášení Vladimira Putina, klesla. Jen pro srovnání, v letech 2008 až 2009 byla cena plynu dvakrát vyšší než je v současnosti.
V aktuální situaci, kdy si tedy musí lidé hledat nového dodavatele energií a hrozí jim tak vysoké zálohy, by proto měli podle výkonného ředitele Aliance pro energetickou soběstačnost a programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka, který byl také hostem Otázek Václava Moravce, především odejít od dodavatele poslední instance.
„A co nejdříve, protože právě ten musí posílat vysoké částky, které klientům bývalých dodavatelů, jako je Bohemia Energy nebo Kolibřík Energie, chodí,“ sdělil. Jde o zálohy například ve výši jednadvaceti tisíc korun měsíčně za plyn, o něco méně pak u elektřiny.
„Pokud se klient rozhodne uzavřít smlouvu na jeden rok, pak to může být určitá jistota, která mu sníží zálohové platby zejména za období zimy, kdy některé domácnosti budou muset platit vysoké částky kvůli vytápění zemním plynem,“ dodal.
Za situaci může v případě plynu i závislost Evropy na Rusku, uvedl Sedlák
Celá situace vychází podle Sedláka i ze závislosti Evropy na Rusku v případě dovozu zemního plynu. „Pokud se vrátíme k tomu, co by měly dělat vlády tak, aby se do budoucna podobným situacím vyhnuly, tak je to mix jednotlivých řešení na lokální úrovni. Například energetická renovace budov chrání i ty nízkopříjmové domácnosti. Pokud jim stát pomůže zateplit jejich dům, vyměnit okna, investovat do topení, které je nezávislé na fosilních palivech, stejně tak využití místních obnovitelných zdrojů, jako fotovoltaika, tepelná čerpadla, tak to jsou jistoty do budoucna,“ konkretizoval.
Podle něho však tomu zatím plány české vlády neodpovídají. „Do roku 2030 má Česko jeden z nejnižších závazků v navyšování podílu obnovitelných zdrojů v elektroenergetice mezi členskými státy Evropy. A ve chvíli, kdy by nezměnilo politiku, kterou tady čtyři roky dělala odcházející vláda, tak nám bude hrozit riziko vysokých účtů i do budoucna,“ uvedl Sedlák.
Rusko teď chce, aby se cena zemního plynu v Evropě, která je jeho největším odběratelem, v dluhodobém horizontu snížila přibližně o šedesát procent, protože jinak by nebyl Gazprom příliš konkurenceschpný. Druhý faktor je také to, že ve hře je i plynovod Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Plynovod je nyní připraven zahájit provoz, musí ale získat certifikaci od německé spolkové agentury pro sítě.
Podle Niedermayera jde hlavně o právní požadavky, protože v EU je stanovené, jakým způsobem může vypadat vlastnictví takové infrastrukutry, která by neměla být využíváná k politickým cílům. On sám však nepovažuje tento plynovod za největší proměnnou v aktuální situaci. „Velký nárůst ceny zemního plynu odstartovalo po celém světě oživení ekonomik po pandemii. A velkou roli hrála i vyšší poptávka v Asii a také počasí, které vedlo k vyšší spotřebě elektřiny. Nyní se děje i to, že zemní plyn je důležitý v přípravě na zimu, ale i k výrobě elektřiny,“ doplňuje důvody.
Dodal, že střední Evropa čelí riziku, že Kreml bude používat plyn jako silný politický nástroj. „My jsme se tomu začali účinně bránit po minulé ukrajinské krizi, kdy proběhly velké investice do infrastruktury, která umožňuje obousměrný tok plynu. Postavili jsme terminály na zkapalněný zemní plyn,“ přiblížil. Aktuální krize se však podle něho prohloubila s tím, že v Evropě nejsou dostatečně naplněné zásobníky zemního plynu na zimu.
„Čísla ukazují, že plynu je tam méně než v minulých letech a to je selhání. Intervenuji v tom již Evropskou komisi a rád bych navrhl svým kolegům, aby z toho udělali veřejnou debatu,“ konstatuje Niedermayer. „Máme od ukrajinské krize velmi doboru legislativu, která snížila dramatickým způsobem vydíratelnost části Evropy Ruskem v oblasti zemního plynu. Ale teď je otázka, zda v případě těch zásobníků členské země na něco nezapomněly,“ dodal.
Sedlák také uvedl, že případný nový energetiký zákon vyřešit aktuální situaci v Česku nepomůže. Jednat dříve měl podle něho buď regulátor, nebo ministerstvo průmyslu. Jde o časové hledisko – už v létě bylo podle něho jasné, že se ceny elektřiny nebudou vyvíjet dobrým směrem. A tehdy už je MPO a ERÚ mohly sledovat a oslovovat dodavatele energií, jestli jsou dostatečně zásobeni, co se týče dluhodobých kontraktů, aby dostáli svým smlouvám, které se tvářily jako fixní, vysvělil Sedlák. Řešit je potřeba i to, jak cíleně těmto lidem pomoci. Odpuštění DPH a poplatků za obnovitelné zdroje energie za řešení nepokládá.
Lidé si zaslouží velkou adresnou pomoc, zdůraznil Niedermayer
Doplnil také to, že se měla již vytvořit meziresortní pracovní skupina, která by získala data, na základě kterých by se pak daly namodelovat přesná opatření. „Ani my, analytici v energetice, bez potřebných dat nedokážeme říci, jakou cestou bychom měli jít,“ zdůraznil Sedlák. A doplnil, že pomoc budou vedle domácností potřebovat i podnikatelé a firmy.
Adresnou pomocí lidem, kterých se nyní problém týká, by to řešil i Niedermayer. „Stát se měl prostřednictvím ERÚ spojit s obchodníky a měl se dostat k informacím, kterým lidem se dramaticky zvýší platba za energie. Mimo jiné se jim zvýší od ledna. V listopadu a prosinci řešit pomoc odpuštěním DPH, kdy je od ledna bude čekat zvýšení cen, vypadá aburdně,“ dodal.
Rychlý růst cen energií se stal i tématem posledního sumitu EU a podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je potřeba více obnovitelných zdrojů. „Když se podíváte na výrobní cenu obnovitelných zdrojů, tak u solárních se výrazně snížila, je desetkrát levnější než před deseti lety. Větrná energie je velmi nestálá, ale je o padesát procent levnější než před deseti lety. Takže to je cesta. Jsou bez uhlíků a vyráběné doma, takže v tom je hodně nezávislosti,“ uvedla.
Další věcí, na kterou upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, je to, že Česko realizuje ve svých opatřeních státu jen malé úspory ve snížení energetické náročnosti. Například ministerstva pro místní rozvoj a životního prostředí v něm v letech 2015 až 2020 rozdělila prostřednictvím programů jen třetinu z plánovaných financí. Peníze prostě nedokázala využít.
„My teď pokračujeme cestou, která končí ve slepé uličce. Potřebujeme nastartovat velmi rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů a energetiku přizpůsobovat tomu, aby se daly používat. Do toho musíme jít s úsporami, musíme řešit energii v dopravě – využívání spalovacích motorů přináší například problém z hlediska jejich velké energetické náročnosti,“ dodal Niedermayer.