Rakousko si nyní chce zahrát roli mostu či zprostředkovatele, my jsme však v situaci, kdy bychom s prezidentem Putinem mluvit neměli, prohlásila eurokomisařka Věra Jourová (ANO) v Událostech, komentářích v souvislosti s cestou kancléře Karla Nehammera za Vladimirem Putinem. S tím souhlasí i europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který poznamenal, že v tuto chvíli není správný čas na jednání. Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) mohla tato návštěva dávat smysl, pokud by měla podporu z Kyjeva.
S Putinem bychom mluvit neměli, shodli se Jourová, Niedermayer a Vondra
26 minut
Události, komentáře: EU zavádí další balík sankcí
Podle Jourové neplatí diplomatické pravidlo, že i ve vypjatých situacích spolu musí strany konfliktu mluvit. „Putin má na rukou krev nevinných lidí, dětí a žen. To, co na Ukrajině rozpoutal, je strašné,“ řekla. Dodala, že výsledek jednání, o kterém Nehammer prohlásil, že z něj „nemá optimistický dojem“, nikoho nepřekvapil.
Také podle Niedermayera je izolace Putina nezbytná. Zmínil, že tématem setkání rakouského kancléře a ruského prezidenta mohlo být něco, o čem veřejnost neví. „Návštěva mohla dávat smysl pouze tehdy, pokud by šlo o něco, co by chtěli Ukrajinci,“ míní s tím, že právě oni by měli mít v této souvislosti hlavní slovo. „Ale vůbec si nedovedu představit, jaký plán by tam měl být,“ dodal. Rakousko podle něj v vtomto konfliktu nemůže být neutrální. „Doufám, že je zcela pevně na straně spojenců a nepochybuji o tom,“ řekl.
S tím souhlasí i Vondra, který v souvislosti s rakouskou snahou připomněl rok 1968, kdy Rakousko otevřelo Československu hranici. „Dnešní návštěva kancléře je přesně v tom duchu rakouských snah, ale jsem k tomu skeptický a nemyslím si, že je čas s Putinem jednat,“ řekl Vondra s tím, že vše proběhlo takřka bez přípravy a bylo jasné, jak to dopadne.
Bezprecedentní sankce
Evropská unie v pátek schválila pátý balík protiruských sankcí, které výrazně omezí lodní a silniční nákladní dopravu z Ruska. Poslanci se shodli, že jsou bezprecedentní. „Nepamatuji si takhle tvrdé sankce,“ prohlásil Vondra s tím, že je vidět velký rozdíl oproti období po anexi Krymu. „Není to jen nějaké mravní alibi. (…) Teď to Putina skutečně bolí,“ prohlásil a dodal, že stále ale vidí nedostatky.
„Největší atomovka aplikována nebyla,“ poznamenal v souvislosti s činností jedné ze tří největších bank – Gazprom bank, která nebyla odstavena, jelikož přijímá platby za plyn.
Jourová v této souvislosti zdůraznila, že není snadné spustit ani jeden z balíků sankcí. „Musíme brát v úvahu zpětný ráz. Nemá smysl dát sankce, které budou bolet víc Evropu než Rusko,“ poznamenala s tím, že s každým dalším balíkem se Kreml dostává do stále větších ekonomických problémů a izolace.
Niedermayer poznamenal, že žádná ekonomická sankce není schopná zastavit tanky a poslat vojáky zpět, ale tlak je enormní. „Země se vrací o desítky let zpět, akorát to teď lidem ještě nedochází,“ uvedl a dodal, že Rusko je v nejhorší situaci za posledních třicet let. „Části ruských politiků dochází dech a uvědomují si, kam tu zemi dostali,“ míní.
Poslanci debatovali rovněž o posílení východního křídla NATO. Vondra zdůraznil, že Česko je podobně jako Polsko, Slovensko a Rumunsko či Baltské státy frontovou zemí. Nyní je podle něj unikátní chvíle dotáhnout vojenskou přítomnost spojenců do konce a významně přispět k posílení východního křídla. S tím souhlasí i Jourová. „Jsme nárazníkovou zónou a musíme udělat maximum pro posílení obranyschopnosti země,“ uzavřela.
