Jižní větví Družby neteče ropa, týká se to i Česka

Nahrávám video
Události: Částí ropovodu Družba neteče ropa
Zdroj: ČT24

Jižní část ropovodu Družba nepracuje. Potrubí je podle zdrojů agentury Reuters odstavené od začátku srpna. Zastavení tranzitu potvrdila bratislavská rafinerie Slovnaft i slovenský přepravce ropy Transpetrol. Ropovod přivádí ruskou surovinu do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Důvodem přerušení je podle Reuters problém s platbou tranzitních poplatků mezi Ukrajinou a Ruskem. Tranzitu ropy v severní části Družby se spor netýká.

Ruský provozovatel ropovodu Transněfť uvedl, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal ukrajinskému provozovateli Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet.

Společnost Gazprombank, která má platby na starosti, podle Reuters uvedla, že peníze se vrátily kvůli restrikcím ze strany Evropské unie. Ukrajina od 4. srpna tranzit ropy zastavila.

Dohoda společností Transněfť a Ukrtransnafta o tranzitu ruské ropy přes ukrajinské území podle agentury Bloomberg vyžaduje, aby byly tranzitní poplatky uhrazeny s předstihem a v plné výši. Firma Transněfť uvedla, že se snaží získat povolení pro realizaci transakce a že rovněž zkoumá alternativní možnosti, jak poplatky uhradit. 

Slovnaft a její mateřská společnost MOL už iniciovaly s ukrajinskou a ruskou stranou jednání o tom, že by zmíněné poplatky zaplatily v zájmu obnovení dodávek ropy. V případě kladného vyjádření ukrajinské a ruské strany by podle vyjádření Slovnaftu mohly být dodávky ropy obnoveny do několika dnů.

„Ruské společnosti Transněfť byla bankou vrácena platba za přepravu ropy ukrajinským územím. Z uvedeného důvodu ukrajinská společnost Ukrtransnafta pozastavila přepravu ropy ropovodem Družba, z čehož vyplývá, že momentálně je přeprava ropy ropovodem Družba přes území Slovenské republiky pozastavena,“ napsala ředitelka kanceláře šéfa Transpetrolu Linda Vaškovičová. Zmíněným ropovodem obvykle proudí také ropa do České republiky.

Výrobní proces v rafinerii aktuálně podle vyjádření Slovnaftu funguje bez přerušení a zásobovaní trhu je plynulé. „Bratislavská rafinerie v úzké spolupráci s národním přepravcem, společností Transpetrol, jakož i v součinnosti s Ministerstvem hospodářství Slovenské republiky využívá ke zpracování všechny dostupné rezervy v systému,“ informoval mluvčí Slovnaftu Anton Molnár. Rafinerie na začátku srpna uvedla, že po dvou měsících plánovaných odstávek naběhla na plný provoz.

Slovenský ministr hospodářství Richard Sulík se k situaci ohledně dodávek ropy vyjádří ve středu. V červnu Sulík řekl, že země naplnila zásobníky ropy a ropných produktů na technické maximum a že pohotovostní zásoby státu, Transpetrolu a Slovnaftu by vystačily na 126 dnů u ropy a blíže neupřesněný počet dnů u nafty a benzinu.

Obnovení dodávek má být v řádu dní

Společnost Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, dodala, že k obnovení dodávek ropy ropovodem Družba do České republiky by mělo dojít v průběhu několika dní. Zásobování ropou rafinerie v Litvínově je však plně zajištěné z operativních zásob umístěných na centrálním tankovišti v Nelahozevsi, jejichž objem je dostatečný do chvíle, než se znovuobnoví provoz ropovodu Družba. Aktivace nouzových zásob ropy ze Správy státních hmotných rezerv (SSHR) zatím není zvažována, dodala firma. 

„Znamená to velice nepříjemnou situaci, nicméně naštěstí ne přímo akutní hrozbu, protože máme strategické zásoby ropy,“ uvedl výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Podle SSHR má Česko zásoby zhruba na devadesát dní. „Situaci kolem dodávek ropy sledujeme a jsme v pravidelném kontaktu s vedením Unipetrolu i s vedením Mero. Zásoby ropy pro chod rafinérie v Litvínově máme na zhruba devadesát dní a v případě potřeby jsme připraveni je uvolnit,“ uvedl na Twitteru předseda SSHR Pavel Švagr. Potvrdil, že Unipetrol v tuto chvíli čerpá ze svých zásob.

Podle firmy Mero lze v současné situaci využít k zásobování ropou tuzemských rafinérií ropovod TAL a nově vydané provozní povolení k navýšení celkové kapacity ropovodu TAL, které umožňuje již jeho maximální výkon. „Získání provozního povolení bylo oznámeno po jednání premiéra Petra Fialy s předsedou vlády Svobodného státu Bavorsko Markusem Söderem při příležitosti jeho návštěvy v ČR v polovině července 2022,“ uvedlo dále Mero.

Kvůli zastavení dodávek ropy přes ropovod Družba je Česko podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) v kontaktu se všemi relevantními aktéry, se kterými hledá cestu, jak situaci vyřešit. „Další dny ukážou, jestli se jedná o další eskalaci energetické války ze strany Ruska nebo o technický problém v platbách,“ uvedl na Twitteru ministr.  U společnosti Mero jsou podle něj uskladněny operativní zásoby ropy, které umožní výpadek dodávek pokrýt minimálně do druhé poloviny srpna. „Disponujeme také strategickými zásobami, které nám vystačí téměř na 90 dnů. Aktivovat je se nyní nechystáme,“dodal Síkela.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň informovalo, že k výpadku dodávek ropy přes ropovod Družba došlo už v roce 2019. „Trval přibližně měsíc a koneční spotřebitelé to nepocítili,“ uvedlo ministerstvo.

Nahrávám video
UK: Energetická válka s Ruskem
Zdroj: ČT24

Situace není tak vážná, shodli se europoslanci

Také podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) není v případě ropy situace tak vážná jako v případě dodávek plynu. „Světový trh je mnohem větší, závislost na dovozu ropy je mnohem menší,“ podotkl v pořadu Události, komentáře europoslanec. Dodal, že v případě, že by Rusko dodávky neobnovilo, dotkne se to konkrétních firem, ale nebude to mít zásadní dopad na dodávky a ceny.

Zdůraznil rovněž, že sankce Rusko ekonomicky „sráží na kolena.“ „Jsou nejrozsáhlejší, jaké historie zažila. A jsou účinné – i sami ruští představitelé říkali, že sankce vrátí Rusko o dvacet let zpět, což je podle mě optimistický odhad a pro nás na Západě je to nepředstavitelné,“ dodal. Zmínil, že jej však překvapuje komunikace Kremlu. „Nemá odvahu říct, že dodávky zastaví, protože se tak rozhodl.“ 

Zmínil, že Česko by mělo i tak šetřit a hledat cesty, jak nahrazovat fosilní paliva a diverzifikovat dodávky.

Také europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO), který byl dalším hostem pořadu, zmínil, že situace s ropou je odlišná od té s plynem. „Dodávky ropy jsou více diverzifikovány,“ podotkl a dodal, že se tím omezuje manévrovací pole pro Rusko. Na druhou stranu uvedl, že ony drobné a „nechtěné“ incidenty mohou přispět k tomu, že ceny mohou kolísat. „Dnešní (úterní – pozn. red.) incident vyvolal podobný nárůst ceny.“

Otázkou podle něj také zůstává, co když se za týden či dva stane podobný incident znovu. „Z toho ohledu by měly všechny země hledat opatření, jak diverzifikovat a jak budovat odolnost ekonomiky,“ poznamenal s tím, že Česko by mělo tlačit na bavorské partnery, aby navýšili kapacity ropovodu z Ingolstadtu a případně hledat další možnosti.

Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky.

Rusko prostřednictvím jižní větve ropovodu Družba obvykle dodává zhruba 250 tisíc barelů ropy denně. Hlavními odběrateli této ropy jsou česká společnost Unipetrol, kterou ovládá polská skupina PKN Orlen, a maďarská petrochemická skupina MOL, jež vlastní slovenskou firmu Slovnaft. Hlavními dodavateli jsou ruské firmy Lukoil, Rosněfť a Tatněfť. 

Embargo

Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba.

Embargo je součástí sankcí, které západní země zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.

V důsledku války se zkomplikovala také situace kolem dodávek ruského plynu do Evropské unie. Rusko dodávky plynu do řady členských zemí EU omezilo, svůj postup zdůvodňuje mimo jiné problémy kolem turbín plynovodu Nord Stream 1.

Ceny ropy na světových trzích po zprávě o přerušení tranzitu rostou, severomořská ropa Brent si připisuje více než procento a blíží se k 98 dolarům za barel. V březnu se cena Brentu kvůli obavám z dopadů války na Ukrajině na dodávky suroviny vyšplhala až na 139 dolarů za barel, tedy do blízkosti rekordního maxima. Minulý týden sestoupila až na 92,78 dolarů, čímž se vrátila na úroveň z doby před 24. únorem, kdy Rusko zahájilo útok na Ukrajinu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 2 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...