Summit EU našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové dává politická shoda jasný rámec pro zákaz dovozu ropy a vychází vstříc požadavkům Maďarska, které tento krok dosud odmítalo podpořit. Česko dostane výjimku ze zákazu obchodování s produkty vyrobenými z ruské ropy. Lídři se rovněž shodli na odstřižení největší ruské banky Sberbank od systému SWIFT a na poskytnutí devíti miliard eur (221 miliard korun) Kyjevu v rámci okamžité pomoci.
„Máme v zásadě politickou shodu, jak se zbavit ruské ropy v jasném časovém rámci,“ prohlásila po jednání von der Leyenová. Šéf Evropské rady Charles Michel uvedl, že cílem je co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Unie podle něj svým rozhodnutím odsekává významnou část financování ruského válečného stroje. Embargo na ropu i ropné produkty by mělo platit od začátku příštího roku.
„Na Evropské radě jsme se shodli, že se chceme jako EU odstřihnout od ruské ropy,“ uvedl po jednání na Twitteru také český premiér Petr Fiala.
V úterý ráno dodal, že shoda na omezení ruské ropy je výborný výsledek pro EU i Česko. „Klíčové problémy se podařilo během večerního jednání odstranit…, protože všichni prokázali vůli dosáhnout jednotného postoje.“ Podle Fialy jednání ukázala, že EU je schopna dosahovat jednotného postoje proti „ruskému agresorovi“ a udržovat tento postoj.
Embargo bude podle něj zahrnovat výjimku bez „časového limitu“ pro ropu dováženou ropovody. Ze zákazu obchodování s produkty vyrobenými z ruské ropy dostane Česko osmnáctiměsíční výjimku, řekl Fiala.
„Víc než kdy jindy je důležité ukázat, že jsme schopni být silní, pevní a neústupní ve snaze bránit své hodnoty,“ uvedl po summitu EU Michel.
Postupné snížení dovozu až o 90 procent
Lídři se dohodli, že sedmadvacítka od příštího roku zakáže dovoz ruské ropy tankery. Podle unijních činitelů to bude znamenat snížení dovozu o dvě třetiny.
Skrze ropovody bude moci ruská ropa do EU proudit dál, ovšem Polsko a Německo ohlásily plán zastavit dodávky prostřednictvím severní větve ropovodu Družba, a proto se mluví dokonce o devadesátiprocentním snížení. „To řešení se zachováním ropovodu není špatné,“ komentoval závěr summitu maďarský premiér Viktor Orbán.
Jižní větev, která má být díky výjimce v provozu i po začátku platnosti embarga, přepravuje přibližně desetinu celkového ruského vývozu ropy do EU. Ropa touto cestou proudí do Maďarska, na Slovensko a do Česka.
Maďarsku se podle Michela dostalo v závěrech summitu ujištění, že v případě výpadku či zastavení ropovodů bude moci dovézt ruskou ropu jiným způsobem či že mu ji poskytnou další unijní státy. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó uvedl, že Chorvatsko je připraveno rozšířit kapacitu jadranského ropovodu, aby mohlo zásobovat Maďarsko a Slovensko ropou v případě přerušení dovozu ropovodem Družba z Ruska.
Výjimky na obchod s ropnými produkty
Výjimka pro ropovody je podle posledních návrhů spojená se zákazem přeprodávat a nakupovat produkty z ruské ropy. Česko kvůli závislosti na naftě ze zahraničí požadovalo v tomto bodě dočasný odklad a podle Fialy s tímto požadavkem uspělo.
„Česká republika (…) bude mít výjimku osmnáct měsíců, po kterou bude možné dovážet produkty,“ uvedl český premiér. Dodal, že české vládě by nevadilo zastropování těchto nákupů, protože hlavním cílem je zajistit „dostatek nafty pro naše podniky a občany“. Nepředpokládá prý, že by konečná podoba připravovaného sankčního balíčku obsahovala „časový limit“ ukončení dodávek ropovody.
Osmnáctiměsíční výjimku chce Česko podle Fialy využít k posílení kapacity ropovodu TAL, přes který z italského Terstu proudí ropa i na české území, a rovněž k zajištění dodávek nafty, která nebude pocházet z ruské ropy. Česko nyní naftu kvůli nedostatečným vlastním výrobním kapacitám musí dovážet.
Výjimka z embarga zajistí stabilní dodávky do České republiky a zároveň poskytuje dostatečný časový prostor pro zajištění alternativních cest a zdrojů ropy a souvisejících produktů, řekla Barbora Putzová ze společnosti Mero, která je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL.
EK bude embargo monitorovat
Fiala odmítl úvahy o tom, že by „nějaký stát na tom mohl vydělávat na úkor ostatních“. V závěrech summitu se mluví o tom, že Evropská komise bude monitorovat uplatňování ropného embarga ve snaze zajistit spravedlivé podmínky na unijním trhu. Fiala prohlásil, že všechny členské státy musí ctít závazek o ukončení závislosti na ruské ropě a že EK může stanovit, kdy už nejsou projednávané výjimky opodstatněné.
Kromě Česka také Slovensko podle diplomatů spoléhá na to, že se mu v konečné podobě sankcí podaří získat přislíbenou výjimku ze zákazu exportu produktů z ropy proudící do EU potrubím.
Zpravodaj ČT: Definitivně schválen balík není, je třeba dopracovat detaily
Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský upozornil, že balíček není definitivně schválený, ale že se pouze podařilo najít politickou shodu. Konkrétní znění ropného embarga tak stále není hotové a je třeba dořešit detaily.
„V tuto chvíli zatím není jasné, jakým způsobem bude členským státům – a bavíme se o západních členských státech – kompenzováno, kdyby ropa, která bude proudit ropovodem, byla levnější než ropa, kterou budou muset dovážet tankery z jiných částí světa,“ uvedl s tím, že balíček by mohl být schválen během několika dní, maximálně za jeden či dva týdny.
Přechod na obnovitelné zdroje
Summit se shodl i na tom, že EU by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům, energetickými úsporami a investicemi do infrastruktury. Vyzval k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezonou. Ve snaze regulovat dopad rostoucích cen elektřiny a plynu rovněž pověřil EK, aby prověřila možnosti zavedení cenových stropů, o kterých mluví hlavně jihoevropské země.
Konec nákupů ruského plynu ale zatím není na pořadu dne, mnoho států však na ukončení jeho odběru tlačí. „Musíme mít jasnou odpověď na to, jak se opravdu zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska,“ řekla von der Leyenová. Rusko je nejen nežádoucím, ale i nespolehlivým dodavatelem a EU se musí připravit na možná omezení ze strany Moskvy, dodala.
Šéfové států a vlád podpořili mimo jiné urychlené vydávání povolení pro obnovitelné projekty a investice do solárních, vodních větrných, vodíkových zdrojů či tepelných čerpadel. Komise v polovině května navrhla využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík až 300 miliard eur (7,4 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů.
Bartuška: Pro Rusko to není dobrá zpráva, těžké to však bude i pro nás
Schválení šestého sankčního balíčku je podle zvláštního velvyslance pro energetickou bezpečnost ČR Václava Bartušky důležitým krokem. „Všichni už jsme pochopili, že ta válka bude trvat podstatně déle, než jsme všichni mysleli – možná roky, minimálně měsíce. Ale konfrontace s Ruskem je tu na dlouho. Přemalováváme mapu plynovodu a ropovodu na příštích dvacet let,“ uvedl v Událostech, komentářích.
Bartuška upozornil, že embargo na ruskou ropu není pro Kreml dobrou zprávou, jenže těžké to podle něj bude i pro evropské státy. „EU dováží také mnoho nafty z Ruska, její dovoz se nyní omezí čili budeme hledat v jiných částech světa, což bude možná i cenový problém. Bude to pro nás všechny velmi nákladné,“ míní.
Ekonom Mojmír Hampl uvedl, že u ropy je mnohem snadnější doprava i případné hledání nových dodavatelů, než je tomu u plynu. „Pro Rusko to tím pádem znamená, že hůř hledá alternativy, jak tu v uvozovkách přebytečnou ropu teď prodat. Musí ji tak prodávat s nějakou slevou,“ uvedl v Událostech, komentářích. Řekl také, že za výjimku pro Česko je rád. „Přijde mi, že je to chytré řešení,“ doplnil.
Očekávat se nyní dá další růst cen pohonných hmot. V souvislosti s tím Hampl varoval před silnými netržními zásahy, jako jsou například cenové stropy. „Jak vidíme nyní v Maďarsku, vedou k tomu, před čím už jsem varoval, a to k přidělování, omezování možnosti tankování i přeshraniční tankovací turistiky. Tyto nástroje na první pohled vypadají atraktivně. Nezajistí to ceny, jaké byly před válkou. Buď budete přidělovat a bude nedostatek, nebo to budete kompenzovat z veřejných zdrojů, na což si bude muset stát půjčit,“ upozornil.
V souvislosti s globálním trhem ropy může v letních měsících hrozit nedostatek pohonných hmot v Evropě. „Rozhodně vstupujeme do nové situace v Evropě. Ukončení dovozu nafty z Ruska bude velkou změnou pro mnoho evropských zemí. Je to o té ochotě Evropy snášet bolest. To, co schválili evropští představitelé, je mimořádné,“ komentoval Bartuška.
Odpojení Sberbank od systému SWIFT
Charles Michel doplnil, že sankční balík obsahuje i další tvrdá opatření, včetně odpojení významné ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT. Banka v reakci uvedla, že nové sankce nebudou mít na její aktivity vliv. „Odstřižení od systému SWIFT nemění současnou situaci v oblasti mezinárodního vypořádávání plateb. Ruské operace nejsou na systému SWIFT závislé a banka je bude provádět ve standardním režimu,“ tvrdí Sberbank.
Dalšími body sankčního balíku jsou zákaz tří ruským státem vlastněných vysílacích společností a sankce namířené proti konkrétním osobám, odpovědným za válečné zločiny na Ukrajině.
Evropská komise navrhla v pořadí šestý soubor sankcí začátkem května, zejména kvůli maďarskému nesouhlasu s podmínkami ropného embarga se však na něm Unie přes naléhání Kyjeva téměř měsíc nedokázala shodnout.
„Myslím, že se skutečně láme chleba, je to velmi důležité právě proto, že v uplynulých týdnech se evropská jednání o dalších sankcích zastavila,“ komentoval shodu na sankčním balíku analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). „Tato dohoda je velmi důležitá, a to zejména kvůli tomu, že obnovuje evropskou jednotu v těchto věcech.“
Další finanční pomoc Ukrajině
Vedle sankcí se lídři dohodli také na další finanční pomoci Ukrajině, které podle Michela EU v nejbližší době poskytne devět miliard eur. Kyjev odhaduje, že na základní chod státu se mu kvůli ruské invazi nedostává přibližně pět miliard měsíčně. Evropský blok chce pro nejbližší tři měsíce poskytnout většinu potřebné částky, část by měly dodat i Spojené státy.
Lídři členských zemí Evropské unie budou v úterý, tedy druhý den mimořádného summitu, diskutovat o tom, jak Ukrajině pomoci vyvážet zemědělské produkty v době blokády jejích přístavů v Černém moři. Summit se podle návrhu závěrů chystá vyzvat k posílení exportu jinými cestami a vytvoření „koridorů solidarity“.
Prezidenti a premiéři sedmadvacítky chtějí také na základě čerstvé unijní analýzy jednat o společných obranných strategiích.
Někteří představitelé členských zemí začínají volat po dalším balíku sankcí. Liší se přitom v pohledu na to, zda by se v jeho rámci měl evropský blok odstřihnout od ruského plynu. Zatímco estonská premiérka Kaja Kallasová k tomu v úterý vyzvala, rakouský kancléř Karl Nehammer či belgický premiér Alexander De Croo se postavili proti. Podle českého premiéra Petra Fialy je nejprve nutné vyřešit financování projektů, které mají ruský plyn nahradit.
Kyjev považuje sankce za nedostatečné, Moskva mluví o nenávisti
Zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva uvedl, že nejnovější unijní sankce nejsou dostatečné. Dal najevo rovněž nespokojenost Ukrajiny s tempem dodávek zbraní. „Určitě s tím nejsme spokojeni,“ odpověděl na otázku po skončení svého projevu v Madridu. „Kdybychom byli, zahájili bychom osvobozování Mariupolu okamžitě a ruské vojáky vyhnali z Donbasu,“ dodal.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí ale unijní embargo přivítalo s tím, že „ruská válečná mašinérie nebude dostávat desítky miliard eur na boj proti Ukrajině“. Žovkva nicméně podotkl, že přijetí sankcí trvalo moc dlouho a opatření jsou k zastavení ruské agrese příliš děravá.
„Očekáváme, že do konce roku 2022 Rusko přijde až o devadesát procent vývozu ropy do Evropy,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Kyjev ale také výslovně kritizuje Maďarsko za to, že „právě kvůli jeho odporu bylo schvalování embarga příliš dlouhé a zůstaly v něm výjimky“.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý premiér a prezident Dmitrij Medvěděv prohlásil, že nové sankce poškodí obyčejné Rusy a že jejich motivem je „nenávist vůči Rusku, vůči Rusům a všem obyvatelům Ruska“. Tvrdí, že sankce nebudou mít vliv na nejvyšší politiky ani „fatální“ důsledky pro obchod, nýbrž že jejich cílem je přimět ruskou vládu zavést rozpočtové škrty a „přinutit stát přestat plnit sociální závazky jako například zvýšit platby v souladu s inflací“.
Rusko tvrdí, že najde kupce jinde
Stálý zástupce Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov v reakci na summit řekl, že země si najde pro svoji ropu jiné kupce. Ruská ropa se na celkovém dovozu ropy do EU podílí 36 procenty. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, za Spojenými státy a Saúdskou Arábií, a největším vývozcem ropy na světové trhy.
Výzkumník Oxfordského institutu pro energetická studia Adi Imsirovic řekl CNBC, že rozhodnutí EU otevírá cestu k tomu, aby EU a USA zvýšily tlak na další země dovážející ruskou energii, jako je Indie, aby zavedly podobná opatření na ruskou ropu. Dříve bylo obtížné žádat například Indii, aby snížila svůj dovoz, pokud to EU sama neudělala.
Indie je třetím největším dovozcem ropy na světě a zaznamenává od ruské invaze na Ukrajinu neustálý nárůst dovozu ropy z Ruska, vyplývá z údajů společnosti Refinitiv Eikon. Země odmítla kritiku svých pokračujících nákupů ruské energie a uvedla, že náhlé zastavení dovozu by v konečném důsledku poškodilo její spotřebitele. Reuters upozorňuje, že i Čína nyní zvyšuje nákupy ropy z Ruska. Jedním z důvodů jsou výrazné slevy, na něž bylo Rusko nuceno přistoupit.
