Inflace začne klesat v červenci, výrazný pokles ale přijde až příští rok, očekávají ekonomičtí experti

56 minut
OVM na téma inflace
Zdroj: ČT24

V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.

Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Šéf Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek očekává, že v květnu a červnu číslo nadále poroste, pokles přijde až v červenci. „Pokud nenastane další nárůst klíčových komodit, tak to vypadá, že přes úroveň 15 procent můžeme přelézt v květnu, červnu, ale pak nastane pokles dolů, stále ve dvouciferných číslech,“ souhlasí člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.

Dodal, že v druhé polovině roku bude postupně v hodnotách inflace působit statistický efekt, kdy se budou porovnávat hodnoty loňského roku, kdy už inflace rostla. „Nejvýraznější zpomalení přijde až v příštím roce,“ řekl. Inflace by se podle něj mohla pohybovat kolem pěti procent, na konci roku nebo začátkem roku 2024 by mohla dosáhnout zhruba dvou procent.
Holub připomněl, že nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší.

Europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer podotýká, že v současném zdražování vedle vysoké ceny plynu, elektřiny či benzinu sehrává zásadní roli i vysoká poptávka. Nákladové faktory se tak projevují do cen i tam, kde přímo nepůsobí. „Firmy uvidí, že poptávka je velká, a budou si moci dovolit zdražit,“ shrnuje.

Úrokové sazby zvýšit, mzdy ne

Sobíšek cestu snižování poptávky vidí mimo jiné v omezení zrychlení růstu mezd. „Do velké míry záleží, jestli vláda připustí nátlak z odborů a dojde k dvojcifernému zvýšení mezd ve veřejném sektoru, ale důležité také je, jak se zachovají podniky samotné. Jestli budou mít na to, aby k tempu, jakým jim rostou nákladové položky, ještě zvyšovaly mzdy,“ uvedl. Tento týden se ministři se zástupci odborů nedomluvili, další jednání mají naplánované na 7. června.

Poptávku v ekonomice ochlazují i vysoké úrokové sazby. Ty jsou v současnosti nejvyšší od října 1999, v květnu ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 5,75 procenta. „Úroková sazba je nyní blízko hranice, kdy ji ještě můžeme považovat za efektivní,“ míní Sobíšek. I podle něho je třeba v boji s inflací spoléhat souběžně na další kanály, třeba kroky vlády.

„Nesmíme zapomínat, že velkou část inflace jsme si vyrobili našimi minulými špatnými rozhodnutími,“ je přesvědčen Niedermayer. Za jednu z příčin považuje nevhodně využitý pracovní trh, který není uzpůsoben například na kratší úvazky rodičů s malými dětmi.

Druhý problém vidí v „astronomické inflaci“ na trhu nemovitostí v důsledku dlouhého povolování staveb a následné velké poptávce. Jako třetí potíž zmínil, že stát nereguluje obchodníky s energiemi a po ukončení činnosti skupiny Bohemia Energy začaly ceny energií prudce stoupat.

Eurozóna není na pořadu dne

Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby Česko bylo součástí eurozóny. „Euro nevytvoří ráj prosperity, má své výhody a nevýhody. Není to téma, na které bychom se měli v hospodářské politice upnout,“ řekl Holub. Doplnil, že na zajištění kurzu koruny je ročně využito kolem 0,2 až 0,4 procenta úrovně hrubého domácího produktu (HDP), což nepovažuje za závratné hodnoty. Připomněl, že nyní ČR nesplňuje podmínky k přijetí eura kvůli vysokému schodku rozpočtu a inflaci.

Deficit rozpočtu za letošní rok skončí podle Sobíška jistě nad 300 miliardami korun. Důležitější podle něj ale bude rozpočet pro příští rok, kde nevidí snahu vlády podpořit ho v příjmové části vyššími daněmi. „Mohlo by to být časově omezené (řešení). Bez toho budeme mít nadále schodky rozpočtu vysoké,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 7 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
včera v 13:28

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
včera v 06:30

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včera v 06:15

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...