Inflace začne klesat v červenci, výrazný pokles ale přijde až příští rok, očekávají ekonomičtí experti

Nahrávám video
OVM na téma inflace
Zdroj: ČT24

V červnu inflace ještě poroste, v červenci by měla klesnout, i když číslo zůstane dvojciferné. Na tomto odhadu se v Otázkách Václava Moravce shodli ekonomičtí experti. Na jednociferná čísla se inflace zřejmě dostane až příští rok. V boji proti růstu inflace pomůže zvyšování úrokových sazeb, ale vláda by také měla zpomalovat růst mezd. Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby se v Česku platilo eurem.

Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Šéf Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek očekává, že v květnu a červnu číslo nadále poroste, pokles přijde až v červenci. „Pokud nenastane další nárůst klíčových komodit, tak to vypadá, že přes úroveň 15 procent můžeme přelézt v květnu, červnu, ale pak nastane pokles dolů, stále ve dvouciferných číslech,“ souhlasí člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.

Dodal, že v druhé polovině roku bude postupně v hodnotách inflace působit statistický efekt, kdy se budou porovnávat hodnoty loňského roku, kdy už inflace rostla. „Nejvýraznější zpomalení přijde až v příštím roce,“ řekl. Inflace by se podle něj mohla pohybovat kolem pěti procent, na konci roku nebo začátkem roku 2024 by mohla dosáhnout zhruba dvou procent.
Holub připomněl, že nebýt války na Ukrajině, spotřebitelské ceny by už byly nižší.

Europoslanec za TOP 09 a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer podotýká, že v současném zdražování vedle vysoké ceny plynu, elektřiny či benzinu sehrává zásadní roli i vysoká poptávka. Nákladové faktory se tak projevují do cen i tam, kde přímo nepůsobí. „Firmy uvidí, že poptávka je velká, a budou si moci dovolit zdražit,“ shrnuje.

Úrokové sazby zvýšit, mzdy ne

Sobíšek cestu snižování poptávky vidí mimo jiné v omezení zrychlení růstu mezd. „Do velké míry záleží, jestli vláda připustí nátlak z odborů a dojde k dvojcifernému zvýšení mezd ve veřejném sektoru, ale důležité také je, jak se zachovají podniky samotné. Jestli budou mít na to, aby k tempu, jakým jim rostou nákladové položky, ještě zvyšovaly mzdy,“ uvedl. Tento týden se ministři se zástupci odborů nedomluvili, další jednání mají naplánované na 7. června.

Poptávku v ekonomice ochlazují i vysoké úrokové sazby. Ty jsou v současnosti nejvyšší od října 1999, v květnu ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 5,75 procenta. „Úroková sazba je nyní blízko hranice, kdy ji ještě můžeme považovat za efektivní,“ míní Sobíšek. I podle něho je třeba v boji s inflací spoléhat souběžně na další kanály, třeba kroky vlády.

„Nesmíme zapomínat, že velkou část inflace jsme si vyrobili našimi minulými špatnými rozhodnutími,“ je přesvědčen Niedermayer. Za jednu z příčin považuje nevhodně využitý pracovní trh, který není uzpůsoben například na kratší úvazky rodičů s malými dětmi.

Druhý problém vidí v „astronomické inflaci“ na trhu nemovitostí v důsledku dlouhého povolování staveb a následné velké poptávce. Jako třetí potíž zmínil, že stát nereguluje obchodníky s energiemi a po ukončení činnosti skupiny Bohemia Energy začaly ceny energií prudce stoupat.

Eurozóna není na pořadu dne

Situace by nemusela být výrazně lepší, ani kdyby Česko bylo součástí eurozóny. „Euro nevytvoří ráj prosperity, má své výhody a nevýhody. Není to téma, na které bychom se měli v hospodářské politice upnout,“ řekl Holub. Doplnil, že na zajištění kurzu koruny je ročně využito kolem 0,2 až 0,4 procenta úrovně hrubého domácího produktu (HDP), což nepovažuje za závratné hodnoty. Připomněl, že nyní ČR nesplňuje podmínky k přijetí eura kvůli vysokému schodku rozpočtu a inflaci.

Deficit rozpočtu za letošní rok skončí podle Sobíška jistě nad 300 miliardami korun. Důležitější podle něj ale bude rozpočet pro příští rok, kde nevidí snahu vlády podpořit ho v příjmové části vyššími daněmi. „Mohlo by to být časově omezené (řešení). Bez toho budeme mít nadále schodky rozpočtu vysoké,“ míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 4 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 6 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 9 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...