V Bruselu mimořádně zasedli ministři energetiky zemí Evropské unie. Jak dopředu avizoval český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, státy EU se na zastropování ceny ruského plynu neshodly. Podle Síkely by to na cenu elektřiny nemělo podstatný vliv. Sedmadvacítka navrhuje mimo jiného využít nečekané zisky producentů energie z levnějších zdrojů na pomoc spotřebitelům. Zástupci vlád Evropskou komisi pověřili také přípravou dalších opatření, včetně celounijních úspor energie. V pořadu Události, komentáře Síkela řekl, že Komise připraví novou legislativu během víkendu.
EU se na zastropování ceny ruského plynu neshodla. Nečekané zisky mají pomoci spotřebitelům
Události: EU se na zastropování cen ruského plynu nedohodla (zdroj: ČT24)
Ministři se na podnět českého předsednictví sešli v době, kdy kvůli vysokým cenám elektřiny ovlivňovaným i nestabilitou dodávek ruského plynu hrozí protivládní protesty v řadě evropských zemí.
Podle Síkely se státy jednomyslně shodly na tom, že je potřeba okamžitě připravit krizová opatření, která by pomohla ohroženým spotřebitelům a firmám. „Diskuse o zásazích do trhu s energetikou se tady vedly měsíce a možná roky a nyní se poprvé velká část členských států shodla na tom, jaké ty zásahy chce a jakým způsobem,“ řekl český ministr.
Evropská komise by v příštím týdnu měla připravit podrobnosti plánu, podle něhož budou firmy vyrábějící elektřinu z levnějších zdrojů než z plynu přispívat ohroženým domácnostem a firmám částí svých nebývale vysokých zisků na hrazení účtů za energie. Solidární příspěvek by se měl týkat i producentů fosilních paliv.
Ministři se shodli také na možnosti zavést strop na ceny plynu, podle Síkely ale zatím není jasné, jaké části trhu by se toto opatření týkalo a jak přesně bude nastavené. „Musíme být opatrní, abychom neohrozili zabezpečení našich dodávek,“ uvedla po jednání komisařka pro energetiku Kadri Simsonová s odkazem na nové kontrakty na nákup zkapalněného zemního plynu, které by omezení cen mohly překazit.
Síkela: Evropa je spojená vůči agresi
Záměrem Komise bylo zastropovat pouze ceny plynu mířícího do EU z Ruska. Podle Síkely však tento plán nezískal podporu velkého množství států, neboť při omezení dodávek nehraje ruský plyn již tak velkou roli při tvorbě cen energií. Zvláště středoevropské země včetně Německa, Maďarska či Česka měly obavy z toho, že by Moskva mohla v případě omezení ceny plyn vypnout úplně.
Dalším z kroků, který získal podporu ministrů, bylo udělování záruk na zálohy, které musejí energetické firmy skládat při nabídce dlouhodobých smluv o prodeji elektřiny. Podle Síkely je reálné, že toto opatření rozhýbá trh s elektřinou a sníží její ceny. K tomu by měl přispět i plán povinných úspor elektřiny v nejvytíženějších hodinách, který by měl snížit podíl drahého plynu na její výrobě.
České předsednictví je podle ministra připraveno svolat ještě v září další mimořádnou ministerskou schůzku k debatě o podrobných návrzích, které Evropská komise předloží příští týden.
„My jsme tuto energetickou válku nezačali. Očekávání bylo, že se podaří narušit demokratické společenství, ale nepodařilo se to. Evropa je spojená vůči této agresi. Podařilo se nám dohodnout se na doplnění skladovacích zařízení energií až na úroveň 83 procent, a to velmi zrychleně. Také máme mechanismus, který by měl umožnit redukci spotřeby energií, a to v podstatě bez ohledu na přerušení dodávek energií, jak to vidíme například u plynovodu Nord Stream 1,“ uvedl po jednání v Bruselu Síkela.
„Jde o velký posun a úspěch českého předsednictví. Komise má připravovat řešení pro zastropování plynu, který slouží pro výrobu elektrické energie. Neprosazovali jsme zastropování cen ruského plynu,“ řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Dodal, že právě to je opatření, které by mělo snížit cenu energie. „Potom je tu ještě snížení ceny elektrické energie z neplynových zdrojů, a ke snížení cen by mělo přispět i snížení záruk, tedy aby se rozhýbal trh s energiemi. Jsem přesvědčen, že to jsou opatření správná a jednání považuji za úspěch,“ prohlásil Fiala.
Stanjura: Evropské řešení uleví národním rozpočtům
Mnozí ministři financí zemí EU se na neformálním zasedání v Praze podle šéfa české státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) shodli na tom, že evropské řešení vysokých cen energií bude nejlevnějším pro národní rozpočty a jednotné evropské řešení současné krize pomůže podle Stanjury všem členským státům.
Český ministr financí zároveň uvedl, že se s návrhem využití neočekávaných zisků výrobců energie z levnějších zdrojů, než je plyn, na pomoc domácnostem a firmám s vysokými cenami energií zatím neseznámil, ale pokud půjde o dočasné řešení a peníze poslouží výhradně ke snížení dopadů drahého plynu a elektřiny, považuje ho za rozumné.
„Je to podle očekávání. Nedohodli se na ničem. Oddělení plynu od elektřiny neprošlo, čímž se neumožní snížení cen energií,“ reagoval na výsledek jednání v Bruselu bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Varianta snížení zisků výrobců a následné saturace sociálně slabších podle něj není nic nového. „Toto řeší Slovensko už od února. Německo si podle očekávání prosadilo svůj model, který vyhovuje zeleným ambicím a řešením na národní úrovni. Tam jsme ale zaspali,“ dodal Havlíček.
Události, komentáře: Debata ministra Síkely a europoslanců Kovaříka a Niedermayera o evropských opatřeních na snížení cen energií (zdroj: ČT24)
Síkela byl také v pátek večer hostem pořadu Události, komentáře, kde hájil snahu vlády hledat celoevropské řešení energetické krize. „Pořád tvrdím, že počkat na evropské řešení, minimálně na jeho kontury, a přizpůsobit tomu lokální řešení, vyjde Českou republiku mnohem levněji, než kdybychom do trhu lokálně zasáhli bez ohledu na to, jaká bude budoucí funkčnost evropského trhu,“ řekl.
„Dohodli jsme se na zastropování cen energie, která se vyrábí z jiných než plynových zdrojů, a to, co bude nad tuto částku, budou moci země použít na pomoc občanům a firmám,“ shrnul výsledky pátečního jednání.
Europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO) namítl, že peníze se takto nemusí podařit získat včas. „Tyto prostředky, získané ze zdanění, mohou být v některých státech k dispozici až v březnu roku 2023, což může být pozdě,“ myslí si.
Síkela se pokusil takové obavy rozptýlit: „Dohodli jsme se asi na nejrychlejší možné formě a pokud by opravdu došlo k tomu, že peníze budou k dispozici až později, tak tu stále máme řadu národních opatření, včetně již schváleného dočasného rámce, který jsme se dohodli, že prodloužíme až do konce příštího roku.“
Podle eurosposlance Luďka Niedermayera (TOP 09) už trhy reagují na jasný závazek evropských států situaci řešit. „Když se podívám na dnešní ceny plynu, tak se přiblížil poprvé k hodnotě 200 eur za megawatthodinu, což po hodnotě 300 eur a v souvislosti s tím, že Rusko oznámilo, že nebude dodávat zemní plyn, je obrovský úspěch. Všichni jsme čekali, že pokud dojde k tomuto oznámení, cena poletí nahoru. To dává podmínky k tomu, aby cena elektřiny nelítala mezi nulou a osmi sty eury, ale třeba nulou a 450 eury. Všechny evropské kroky, které povedou k tomu, že cena elektřiny bude nižší a bude méně fluktuovat, stejně jako u plynu, zároveň pomáhají našim občanům,“ tvrdí Niedermayer.
V otázce zastropování cen ruského plynu se státy rozchází
Potvrdilo se, že členské státy jsou nejednotné v otázce stropu na ruský plyn. Zatímco některé země západní a jižní Evropy či pobaltské státy jej podporují, Česko a další země regionu jsou proti.
„Samotná cena ruského plynu v cenotvorbě nehraje tak důležitou roli. Pak je na místě se ptát, jestli je to ekonomické opatření, nebo jestli je to jen další balíček sankcí,“ prohlásil Síkela s odkazem na skutečnost, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu klesl podíl ruského plynu na celkovém dovozu do EU ze čtyřicet na devět procent. Česko a další země závislé na ruských dodávkách se obávají, že v případě zavedení stropu Rusko uzavře plynové kohouty úplně.
Někteří zástupci dalších vlád naproti tomu určení maximálních cen plynu podpořili. „Velmi málo z toho, co Rusko dělá, závisí na našich rozhodnutích. Pokud bude Rusko chtít omezit zdroje energie, které Evropa dostává, Putin to udělá,“ prohlásila estonská ministryně hospodářství a infrastruktury Riina Sikkutová. Podporu pro cenový strop vyjádřili i vládní politici dalších pobaltských zemí, ale například také Belgie.
Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal souhlasí s tím, že se nestanovil strop cen plynu. „To by totiž v současné době vlastně znamenalo zákaz dovozu plynu z Ruska a možná i z dalších zemí, a navíc možná povolení pro dovoz do spřátelených zemí – Srbska, Maďarska. Toto by mířilo hodně mimo terč, či zpět na střelce,“ uvedl Dohnal.
Jediným správným řešením je podle něj cenový strop na cenu elektřiny na celém území EU. Každé opatření je ale podle něj potřeba doplnit požadavkem, nařízením či doporučením na snižování spotřeby a úspory elektřiny a plynu.
Události: Vláda slíbila krajům energie za garantovanou cenu (zdroj: ČT24)
Česká vláda slíbila, že kraje budou kupovat energii za přesně danou cenu
Problematika se řešila také v Česku na úrovni vlády a Asociace krajů. Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) vláda slíbila, že kraje budou moci v příštím roce nakoupit energie za přesně danou cenu. Její výši a mechanismus nákupu vládní kabinet sdělí v příštím týdnu.
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) je přesvědčen, že cena za megawatthodinu elektřiny by měla být pod 6141 korun bez DPH. „Číslovku říkat nebudu, nicméně mělo by to být níže, než za co teď nakupujeme, co jsme soutěžili v únoru,“ řekl Půta.
Právě za 6141 korun za megawatthodinu se Libereckému kraji podařilo v únoru získat nového dodavatele. Jde o částku skoro pětkrát vyšší, než kolik kraj platil za nákup elektřiny předtím. Velkoobchodní ceny na trhu jsou ale nyní ještě dvakrát až čtyřikrát vyšší, než kolik Liberecký kraj nákup elektřiny stojí nyní.
Podle Kuby premiér Petr Fiala (ODS) ujistil na jednání hejtmany a zástupce obcí, že vláda zajistí dostatek dostupných energií pro nemocnice, školy a další veřejné instituce. Předem dané ceny energií by měla vláda podle jihočeského hejtmana poskytnout i obcím a městům. O zastropování cen hovořil Fiala v Praze s dodavateli elektřiny a plynu ve středu.
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) prohlásil, že je ještě předmětem jednání, jaká bude výše zastropované ceny. „Důležité je, že se to nebude týkat jenom elektrické energie, ale také plynu,“ řekl Vondrák.
Kuba řekl, že vláda nepřipravuje alternativu přesně daných cen energií pouze pro samosprávy. „Dostali jsme informaci, že mechanismus zastropování cen bude fungovat i pro rodiny a konečné spotřebitele a nějakým způsobem i pro průmysl. Ale vláda ještě v tomto případě dokončuje detaily a nebylo to předmětem jednání, protože my jsme na něm byli jako zástupci krajů,“ uvedl Kuba.
Dodal, že kraje i ostatní municipality jsou připravené zavést úsporná opatření, která by zajistila, aby se energie nevyužívaly zbytečně. Podle něj podobný postup budou praktikovat i další evropské země. „Ovšem v žádném případě by se neměl omezovat provoz v domovech pro seniory a nemocnicích, protože to je pro nás nepřípustné. Budeme hledat (pro úspory) sektory přirozeně v oblastech, kde je to možné,“ doplnil jihočeský hejtman.