Evropská komise navrhne zastropování ceny ruského plynu, uvedla von der Leyenová

Evropská komise navrhne cenový strop na ruský plyn, uvedla její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Exekutiva Evropské unie počítá i s využitím neočekávaných zisků energetických firem na pomoc ohroženým spotřebitelům či s povinným omezením spotřeby elektřiny v nejvytíženějších hodinách.

Von der Leyenová představila návrh připravený pro páteční mimořádné jednání ministrů energetiky členských zemí svolané českým předsednictvím. Na jednání se zástupci vlád budou snažit najít společný postup proti rekordně vysokým cenám energií souvisejícím i s omezování dodávek ruského plynu. 

„Jsme konfrontováni s astronomickými cenami energií pro domácnosti a firmy a s enormními výkyvy trhu. Proto předložíme sérii okamžitých opatření, která ochrání zranitelné spotřebitele a firmy a pomůže jim, aby se adaptovali,“ prohlásila šéfka unijní exekutivy.

Další součástí návrhu je stanovení maximální ceny pro výrobu elektřiny z levnějších zdrojů, než je plyn. Podle listu Financial Times (FT) by dosud neveřejná část návrhu měla počítat se stropem 200 eur (4900 korun) za megawatthodinu. Aktuální denní cena elektřiny v Německu činí více než dvojnásobek.

„Je čas, aby měli spotřebitelé prospěch z nízkých nákladů na nízkouhlíkové zdroje energie, jako jsou ty obnovitelné,“ řekla von der Leyenová. Vedle solární či větrné energie se omezení zisků bude týkat i jaderných či uhelných elektráren. Komise však počítá i s tím, že takzvané solidární příspěvky budou unijní země vybírat rovněž od producentů fosilních paliv. 

Evropská komise navrhne i omezení spotřeby

Brusel navrhne také omezení spotřeby elektřiny podobně, jako tomu bylo už v červenci u plynu. U elektrické energie by se mělo týkat hodin, kdy je spotřeba i cena nejvyšší. Například některé automatizované podniky by podle šéfky Komise mohly přejít z denního na noční či víkendový provoz.

Komise je zároveň připravena upravit pravidla pro státní pomoc firmám, aby členské země mohly poskytnout energetickým společnostem záruky pro získání likvidity. Tu potřebují kvůli zálohám na dlouhodobé kontrakty na prodej energií, jejichž nedostatečná nabídka rovněž přispívá ke zdražování.

Diplomaté očekávají, že by z páteční debaty mohla vzejít předběžná podpora několika opatření, jejichž podrobnosti se Komise chystá představit příští týden.

Rusko v případě zastropování cen hrozí zastavením dodávek

Unijní činitelé očekávají, že mezi členskými státy vyvolá největší diskuse návrh zavést maximální cenu ruského plynu. Ten podle von der Leyenové v současnosti tvoří už pouze devět procent veškerého dovozu plynu do EU místo loňských 41 procent. Zejména středoevropské země jsou na něm ale nadále závislé a obávají se úplného uzavření kohoutů.

Otázku možného zastropování cen plynu z Ruska řeší v rámci předsednictví EU také Česko, které páteční jednání svolalo. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chtěl možnost cenového stropu z programu jednání ministrů odpovědných za energetiku vyjmout. Podle něj jde pouze o politický nástroj, který nepovede k řešení energetické krize. Navrhoval jednat také o oddělení cen elektřiny a plynu nebo emisních povolenkách.

O zastropování cen ruského plynu jednal ve středu premiér Petr Fiala (ODS) s předními českými producenty elektřiny. Podle něj na přípravě opatření spolupracují. 

„Výrobci si uvědomují, že současná situace může mít dalekosáhlé negativní dopady na ekonomiku, a spolupracují na přípravě modelu zastropování cen. Mluvili jsme také o návrzích výrobců, jak státu kompenzovat případnou pomoc s finančními zárukami, které potřebují pro své obchodování,“ uvedl předseda vlády na Twitteru.

Rakouská vláda zastropuje ceny energií pro domácnosti

Některé evropské země přijímají v boji proti zdražujícím se energiím vlastní opatření. Ve středu schválila rakouská vláda plán na omezení cen elektřiny pro domácnosti. Bude jim proplácet až 30 centů z ceny přesahující deset centů (zhruba 2,50 koruny) za jednu kilowatthodinu. Tyto kompenzace budou omezeny na spotřebu 2900 kilowatthodin ročně na domácnost, uvedla agentura APA.

Stanovení maximální výše podpory na 30 centů za kilowatthodinu má zabránit dodavatelům elektřiny, aby v reakci na zavedení podpory přistoupili k dalšímu zdražování.

Vláda toto opatření hodlá spustit od prosince, platit by mělo do poloviny roku 2024. Průměrná domácnost by díky němu podle ministerstva energetiky měla získat ročně kolem 500 eur (přes 12 tisíc). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spotřeba energií roste navzdory zdražování na trhu

Kvůli válce s Íránem v prvním pololetí vzrostly velkoobchodní ceny na energetickém trhu – u plynu o více než polovinu, u ropy o pětinu. Ve stejném období stoupla také spotřeba plynu i elektřiny asi o tři procenta. Více energií odebíraly domácnosti i podnikatelé, analytici v tom vidí důkaz ekonomického oživení. Zároveň upozorňují na pomalejší plnění zásobníků plynu než v minulých letech, a to po celé Evropě. V těch tuzemských je momentálně 64 procent. Podle resortu průmyslu by ale v zimě mělo být suroviny dost.
před 10 hhodinami

Na opravy silnic kraje příspěvek od státu nedostanou, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) potvrdil, že kraje příští rok nedostanou ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) peníze na opravy silnic nižších tříd. Regiony podle něj mají na účtech na opravy peněz dost z rozpočtového určení daní. Pravidelnou podporu dostávaly kraje od roku 2015, to bylo ale podle premiéra jen něco navíc. O postoji vlády v uplynulém týdnu informoval liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů ČR pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Systém penzí letos zřejmě skončí s nižším přebytkem, než se očekávalo

Ministerstvo práce a sociálních věcí zpřesnilo odhady a očekává, že systém penzí letos nakonec skončí zhruba s desetimiliardovým přebytkem. Původní predikce resortu přitom počítala s výrazně vyšší částkou – kolem dvaceti miliard korun. Konečnou bilanci ale může ještě ovlivnit třeba to, jak se promítne schválené snížení záloh pro živnostníky. To platí od července.
15. 8. 2026

Kvůli suchu bude ovoce menší a poškozené, hlásí pěstitelé

Některé ovocné plody budou kvůli suchu menší, mohou mít také popálené slupky, týká se to hlavně jablek a hrušek, uvedl předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík. Podle unie poškození snižuje kvalitu ovoce a nejvíce trpí sady na jižní Moravě. Úrodě škodí i hmyz, který v normálních podmínkách ovocnářům naopak pomáhá.
15. 8. 2026

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
14. 8. 2026

Trump zavedl až stoprocentní cla na drony

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výnos, který zavádí až stoprocentní cla na dovoz bezpilotních letounů a jejich součástí. Na drony dovážené z Evropské unie a některých dalších zemí se bude vztahovat 15procentní clo. Bílý dům krok zdůvodňuje národní bezpečností a snahou snížit závislost Spojených států na zahraničních dodavatelích.
14. 8. 2026

„Je to neopravitelné“. Novela stavebního zákona v Senátu zřejmě narazí

Rozsáhlé změny v povolování staveb nespíš neprojdou Senátem. Čtyři desítky členů horní komory se totiž kloní k zamítnutí novely stavebního zákona, řada dalších pak k jejím úpravám, vyplývá ze zjištění ČT. Zamítnutí doporučuje i trojice výborů, která se předlohou ve středu zabývala. Návrh, který zavádí jeden centrální úřad, cílí na zrychlení a zefektivnění stavebního řízení. Podle opozičních senátorů má ale zákon řadu nedostatků. Vadí jim i to, že jde o poslanecký návrh.
13. 8. 2026

VideoRekordní sucho brzdí německou ekonomiku, klimatická krize stojí Evropu miliardy

Rekordní sucho v Německu sráží hladiny tamních velkých řek na historická minima. Týká se to Rýna, Dunaje i Labe. Problémy kvůli tomu má lodní doprava i průmysl, ohrožený je také už tak slabý růst jedné z hlavních evropských ekonomik. Spolkové země proto například pozastavují zákaz jízdy kamionů v neděli a o svátcích či posilují železniční dopravu. Ekonom z CERGE-EI Tomáš Protivínský zmiňuje i další dopady klimatické krize na evropskou ekonomiku. Patří mezi ně například negativní vliv na pracující a jejich produktivitu nebo zdraví. „Pro letošní rok se prozatímní náklady odhadují na 180 miliard eur,“ řekl pak k ceně, kterou dle něj evropské hospodářství platí za klimatickou krizi a s ní spojené problémy.
12. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.