EU se musí připravit na obnovu Ukrajiny, ruský propad potrvá dlouho, míní Niedermayer

Nahrávám video

Ukrajinu je nyní potřeba podporovat vojensky, ale musí existovat i plán její poválečné obnovy, prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Zdůraznil, že ruská recese je sice nižší než ukrajinská, země ale bude mít kvůli izolaci problém s obnovou, chybět budou zejména západní technologie. Poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny Ivan Mikloš upozornil, že Ukrajina bude potřebovat reformy a stabilitu, protože rekonstrukce země se neobejde bez soukromých investic.

„Propad ukrajinské ekonomiky tento rok se odhaduje mezi 30 až 40 procenty, je to výrazný zásah, když si to porovnáme s ruskou ekonomikou. Na území Ruska se nebojuje, ale tam se odhaduje recese ve výši zhruba dvanácti procent HDP,“ poznamenal Mikloš.

Niedermayer dodal, že na straně Ruska jsou nyní škody menší, protože ruský vůdce Vladimir Putin zřejmě nezapočítává desítky tisíc mrtvých vojáků a zdecimovanou armádu. „Ale i tak je pokles o řádově deset procent HDP obrovský,“ zdůraznil.

Europoslanec dodal, že na Ukrajině jsou obrovské škody na infrastruktuře, která se bude muset nově vybudovat. „To není to, co spadá do HDP, takže já doufám, že Evropa bude mít velmi brzy připravený plán, který spustí v okamžiku, kdy bude možné opravdu začít ve velkém pomáhat Ukrajincům znovu vybudovat svoji zemi, ale nyní je jasná priorita ta vojenská,“ podotkl. „Pokud neskončí tahle válka, tak se nemůžeme bavit o tom, že bychom pomohli Ukrajině postavit její ekonomiku.“

Ruská cesta do izolace

S tím souhlasí i Mikloš. „Rozhodující je, aby válka skončila vítězstvím Ukrajiny a porážkou Putina, protože jiný výsledek, nějaký špatný kompromis, by zakládal velkou nestabilitu a znemožnil by i obnovu Ukrajiny,“ dodal s tím, že klíčové jsou také další sankce.

„Co nejrychlejší možné embargo na dovoz ruské ropy a ruského plynu nejen do Evropské unie a zároveň využití vlivu západních zemí na to, aby i Indie a jiné země tyto zákazy nekompenzovaly,“ vyjmenoval někdejší slovenský ministr financí.

Podle Niedermayera je rozsah sankcí bezprecedentní. „Něco takového jsme nezažili a myslím si, že to jde daleko za nejhorší sny lidí v Kremlu,“ míní. Doplnil, že pro Rusko znamenají ekonomická opatření postupnou cestu do izolace. „Pokud je tam nějaké vítězství, tak je to opravdu Pyrrhovo vítězství a Rusko, a bohužel i ruští občané, kteří nepodporují Vladimira Putina, na ni velmi zle doplatí,“ je přesvědčen europoslanec.

Rusko bude podle něj mít s následným budováním ekonomiky velké problémy. „Nejenže na to nezíská žádnou podporu, ale já věřím, že bude velmi dlouho trvat blokace přístupu ruských firem k technologiím. Bez západních technologií není možné vybudovat konkurenceschopnou prosperující ekonomiku,“ věří Niedermeyer a dodal, že cesta z propadu bude Rusku trvat velmi dlouho.

Obnova jen s reformami a stabilitou

Mikloš zmínil, že klíčovým předpokladem obnovy Ukrajiny je také to, aby země obnovila kontrolu svého území a hranice tak, jak byly před rokem 2014. „Nebude to lehké, nebude to ani rychlé, ale pokud západ vytrvá ve vojenské, finanční a humanitární pomoci, tak to považuji za možné, protože Ukrajina je odhodlaná to udělat,“ řekl s tím, že kontrola nad územím je důležitá i z hlediska mezinárodních pravidel. „Každý jiný výsledek by znamenal nebezpečný precedens akceptování změny hranic silou, a to je něco, co po druhé světové válce v zásadě nebylo, neexistovalo,“ připomenul.

Ekonomická rekonstrukce bude podle něj náročná z hlediska zdrojů i reforem. Kromě mezinárodní pomoci a použití prostředků ze zmrazených ruských aktiv jsou důležité také další aspekty. „Obnova se nebude dát dělat bez řádného přílivu soukromých, přímých zahraničních investic. A pro ty budou nevyhnutelné i reformy a stabilita,“ upozornil Mikloš.

Niedermayer zdůraznil, že o tom, co je přijatelný výsledek, musí rozhodnout Ukrajinci. „Naším úkolem je, abychom v okamžiku, kdy bude možné začít rekonstruovat Ukrajinu, měli předpřipravené peníze, měli připravené podmínky,“ předeslal. „Myslím si, že Ukrajinci musí mít perspektivu, že stojí za to zemi budovat.“

Vidina EU

Je podle něj také důležité, aby se část uprchlíků vrátila. „Kdyby Ukrajina přišla o lidi v produktivním věku, o ženy, o děti, tak by to samozřejmě handicapovalo její růst na dekády dopředu,“ zdůraznil.

Perspektivou by mohlo být například také budoucí členství Ukrajiny v Evropské unii. Mikloš podotkl, že kandidátský status člena EU neurčuje konkrétní datum, ale vyjadřuje vůli společenství v budoucnu zemi přijmout.

„Samozřejmě, že podmínkou vstupu Ukrajiny do EU je i to, že bude po válce a Ukrajina bude kontrolovat svoje hranice. Je třeba si uvědomit, že v případě vstupu jakékoliv země na okraji Evropy se hranice té země stává i hranicí Evropské unie,“ dodal poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 8 hhodinami

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 13 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
15. 7. 2026

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.