Nikomu to nepřinese nic dobrého, míní Niedermayer o Trumpově hrozbě cly

22 minut
Otázky Václava Moravce: Europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Ondřej Dostál (Stačilo!)
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump získal svou ‚transakční politikou‘ sliby Mexika i Kanady ke zpřísnění ochrany hranic a dále hrozí uvalením cel na dovoz z Evropské unie. Ta chce nabídnout snížení cel na americké automobily. „Nikomu to nemůže přinést nic dobrého,“ řekl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o Trumpově počínání v pořadu Otázky Václava Moravce. Europoslanec Ondřej Dostál (Stačilo!) upozornil, že se Evropa nesmí Trumpovi ekonomicky podřizovat.

Donald Trump před týdnem ohlásil uvalení cel na výrobky Číny, Kanady a Mexika. Po ústupcích dvou zemí začala platit zvýšená cla jen na dovoz čínského zboží. Americký prezident dále hrozí cly Evropské unii a argumentuje obchodním deficitem, který je v neprospěch Spojených států. „Zneužívají nás, skoro nic si od nás neberou a my naopak bereme všechno,“ postěžoval si Trump.

Europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Niedermayer upozornil, že ačkoliv má Amerika deficit v exportu zboží, má značný přebytek ve službách. „Ještě je tu třetí část rovnice, o které se málo mluví. Evropský trh je zcela zásadní pro některé velké americké filmy, zejména ty digitální jako Google, Meta nebo Muskova síť X,“ doplnil.

z USA do EU

  • minerální oleje a ropa
  • lékařské a farmaceutické produkty
  • plyn, zkapalněný plyn

z EU do USA

  • medicínské produkty
  • motorová vozidla
  • léky

Zdroj: Eurostat, r. 2023

„Ačkoliv oceňujeme jeho kroky v kulturní politice, nesmíme se mu podřizovat v té ekonomické. Logicky hájí zájmy svého státu, my musíme hájit ty své a jednat,“ řekl o Trumpovi europoslanec Dostál. „Je tvrdý vyjednavač, je vždy dobré mít alternativu pro případ nedohody. Evropa si musí otevřít obchodní příležitosti v jiných světových zemích a diverzifikovat tímto své možnosti. Díky tomu by na nás nemusela tolik dopadnout případná obchodní válka s USA,“ doplnil.

Evropská unie chce s Trumpem vyjednávat. „Budeme jednat otevřeně a pragmaticky, ale zároveň dáme jasně najevo, že budeme chránit naše vlastní zájmy, jakkoliv a kdykoliv to bude potřeba,“ oznámila v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Je ale jasné, že obchodní války nemají žádné vítěze. Pokud Spojené státy a EU začnou obchodní válku, bude se nakonec smát Čína,“ upozornila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.

Niedermayer Trumpovy kroky kritizuje. „Merkantilismus byl již opakovaně vyvrácen jak fakticky, tak teoreticky. Těžko se můžeme bavit o tom, že to přinese něco dobrého Americe. Ale pokud se Donald Trump snaží ukázat jako silný lídr, tak se mu určitě podařilo vytvořit rozruch,“ uvedl.

„Zprávy, které vidím z neoficiálních zdrojů kolem Evropské komise, mi naznačují, že je ve vyjednávání zatím odevzdaná. Například že budeme akceptovat dražší energie od Američanů, nebo že přijmeme všechno, co nám budou diktovat, aby nezastavili svou pomoc Ukrajině... To dle mého názoru není jediná a rozhodně ne nejlepší pozice,“ poznamenal Dostál.

Obchod Evropské unie se Spojenými státy v roce 2023
Zdroj: ČT24

Server Financial Times v pátek napsal, že EU chce v rámci výhrůžky Donalda Trumpa nabídnout snížení cel na americké automobily ve snaze předejít novým clům na vlastní vývoz aut. „Kdyby to bylo vyváženo adekvátní výhodou pro nás, zejména pro střední Evropu, přistoupil bych na to,“ řekl Dostál. „Je otázka, co nám může Trump nabídnout.“

Niedermayer si není jistý, zda bude tato nabídka pro amerického prezidenta dostatečná. „Jednání bude složité a je otázka, do jaké míry bude věcné a do jaké míry politické. Donald Trump si bude chtít ‚odnést‘ něco, co bude moci ukazovat jako obrovský politický úspěch,“ poznamenal.

Niedermayer dále doplnil, že obchod mezi Amerikou a Evropou je zatížen velmi nízkými cly. „Pohybují se někde okolo dvou, tří procent. Obecný rozdíl mezi cly na obou stranách je v rámci desetin procenta. Zrovna u osobních aut je rozdíl ve prospěch Evropy velký, ale u nákladních je to naopak,“ informoval.

„Cla nepřinesou nic dobrého“

Prezident Spojených států amerických plánuje příští týden zavést reciproční cla na dovoz z řady zemí, aby snížil rozpočtový deficit USA. Opatření má podpořit financování daňových škrtů, ale vyvolává obavy investorů. „Cla ke snížení rozpočtového deficitu pomohou těžko, protože pokud americká ekonomika nebude schopna dynamicky reagovat nabídkou amerického zboží místo dražšího dováženého, zvýší to inflaci. A to by v Americe nebyla politicky ani ekonomicky dobrá zpráva,“ upozornil Niedermayer.

„Řada ekonomů uvádí, že pokud by Amerika chtěla rychle vytvořit kapacity k výrobě zboží, které by bylo zdražené vysokými cly, stát by to musel podpořit vysokou finanční injekcí. Pochybuji, že by to mohlo ekonomicky fungovat, nota bene v situaci, kdy má Trump za cíl dostat z USA miliony migrantů, kteří jsou velmi důležitou částí trhu,“ doplnil.

Niedermayer poznamenal, že Trumpův argument pro zavedení recipročních cel je, že jsou evropské firmy úspěšné ve vývozu do Ameriky. „Tohle není rozhodnutí nějaké evropské nebo americké vlády, ale tisíců firem, které někdy nakoupí v Americe, jindy v Evropě anebo v Japonsku. Tento pokus o politické korigování výsledku svobodného rozhodnutí firem a občanů je něco nevídaného,“ řekl.

Jednou z možností, jak vyjít americkému prezidentovi vstříc, je zvýšením dodávek zkapalněného plynu do Evropy z Ameriky. „To je pro náš průmysl a prosperitu dlouhodobě neudržitelné,“ myslí si Dostál. „Vedle toho, že není extra ekologický, proces jeho stlačení a následného vypuštění nese velké náklady,“ řekl a dodal, že pokud dojde ke konci rusko-ukrajinské války, předpokládá, že se Česko ve střednědobém horizontu vrátí k odběru ruského plynu.

Evropští vyjednavači

Podle europoslankyně Kláry Dostálové (ANO), která byla hostem pořadu OVM před dvěma týdny, Evropská unie postrádá silné vyjednavače. Navrhla, že by s Donaldem Trumpem mohl vyjednávat maďarský premiér Viktor Orbán nebo italská premiérka Giorgia Meloniová. „Připadá mi jako velký defekt zdravého rozumu domnívat se, že Viktor Orbán, jehož názory jsou výrazně menšinové, by měl vyjednávat jménem Evropské unie,“ poznamenal Niedermayer.

Europoslankyně Dostálová zároveň upozornila, že pro Donalda Trumpa nebude Ursula von der Leyenová správným oponentem, jelikož nemá mandát voličské základny. „Druhá strana by neměla diktovat, kdo by měl k tomu jednacímu stolu zasednout. Evropské země by se měly jasně ozvat, že v tomto případě jedná Evropská komise v zájmu celé Evropy,“ oponoval Niedermayer.

„Je pravdou, že Viktor Orbán nemá silné postavení v Evropském parlamentu či u Evropské komise, ale nutně to neznamená, že jeho politika nemá silné postavení v Evropě. Za pár týdnů nám to ukážou německé volby,“ poznamenal Dostál. „Nedokážu si představit, že by výsledkem německých voleb byla jakákoliv konstelace, která by posílila pozici Viktora Orbána,“ argumentoval Niedermayer.

S tím Dostál nesouhlasí. Připustil, že nová německá vláda nemusí zvýhodnit přímo osobu Viktora Orbána, ale může posílit styl politiky a názory, které maďarský premiér razí. „Vidím dvě možnosti. Buď vyhraje strana AfD, což je méně pravděpodobné, nebo jak naznačují průzkumy, vyhraje Merz s CDU a německý průmysl a veřejnost ho skrze výsledek voleb přinutí jít více směrem, který jsem naznačil,“ vysvětlil.

„Tak jako tak bude výslednicí nějaký německý kancléř, kterého by měla velice pečlivě poslouchat Evropská komise a Ursula vor den Leyenová, která nemá přímý mandát od voličů. Ten mají politici v členských státech a ti si musí říct, co bude a nebude,“ uzavřel Dostál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...