Účast v prvním kole prezidentských voleb překvapila. K urnám přišlo více než 68 procent voličů. S velkou přesností se tak naplnila predikce některých agentur zabývajících se průzkumy veřejného mínění. Jak ale účast promlouvá do voleb? A co říká srovnání s prezidentskými volbami v roce 2018?
ANALÝZA: Vysoká účast u voleb se týká celé země. V Praze a okolí pomohla Pavlovi, v pohraničí Babišovi
V letošním prvním kole prezidentských voleb hned ve třiceti okresech přesáhla volební účast sedmdesátiprocentní hranici. Vůbec nejvyšších hodnot dosáhla v okresech Praha-západ a Praha-východ, kde přišly k volebním urnám více než tři čtvrtiny voličů.
Také v roce 2018 patřily tyto okresy k těm, kde byla volební účast nejvyšší. Oproti letošnímu roku však byla o pět procentních bodů nižší. A byly to jediné dva okresy s více než sedmdesáti procenty voličů účastnících se voleb. Současně se jedná o okresy, které velmi pomáhají ve volebním úspěchu kandidátovi Petru Pavlovi. Při více než tříčtvrtinové volební účasti zde získal přibližně padesát procent hlasů.
Ještě výraznější to je v případě Prahy. K volbám přišlo téměř jednasedmdesát procent voličů, z nichž 51 procent hodilo svůj hlas konečnému vítězi prvního kola. V absolutních počtech to znamená, že z více než 900 tisíc pražských voličů přišlo k volbám téměř 643 tisíc. Petr Pavel tak získal přes 324 800 hlasů.
Ve všech třiceti okresech, kde byla volební účast nad 70 procenty, došlo oproti posledním volbám k jejímu navýšení. Ve srovnání s rokem 2018 se zvýšila průměrně o šest procentních bodů. Současně také platí, že právě okresy s nejvyšší volební účastí patří k těm, kde je nárůst počtu voličů oproti roku 2018 nižší, v případě Prahy dokonce nejnižší.
V pohraničí hlasovalo víc voličů než před pěti lety
K nejvyšším nárůstům volební účasti docházelo v okresech Tachov, Chomutov, Teplice či Louny. Ve všech těchto případech je nárůst kolem devíti procentních bodů a ve všech zmíněných regionech vítězil Andrej Babiš. V okrese Louny získal přes 51 procent hlasů, v ostatních se blížil padesátiprocentní hranici zisku hlasů.
Z dat tedy celkem jednoznačně vyplývá, že se Babišovi podařilo aktivizovat voliče, aby přišli k volbám a podpořili jeho prezidentskou kandidaturu.
Deseti okresy, v nichž získal nejvyšší zisky hlasů, jsou Karviná, Bruntál, Most, Louny, Teplice, Chomutov, Tachov, Děčín, Sokolov a Znojmo. Osm z deseti těchto okresů patří do první desítky případů s nejvyšším nárůstem volební účasti oproti volbám v roce 2018. Volební účast se výrazně zvyšovala i ve zbývajících dvou okresech, a to v Karviné a Znojmě.
Možnosti mobilizace
Andrej Babiš také úspěšně oslovuje voliče v okresech, kde byl úspěšný před pěti lety Miloš Zeman. Rozdíl mezi Zemanovými a Babišovými zisky ve zmíněných deseti okresech činí v průměru jeden procentní bod. Jedná se tedy o velmi vyrovnané výsledky, přičemž v případě Andreje Babiše při vyšší volební účasti.
Otázkou zůstává, zda je možné volební účast ještě navyšovat v druhém kole volby. Podíváme-li se na nárůst volební účasti mezi prvním a druhým kolem prezidentské volby v roce 2018, zvyšovala se nejvíce právě v okresech Bruntál, Karviná, Jeseník, Prachatice či Tachov. Opět se jedná o okresy, v nichž velmi úspěšně oslovoval voliče Andrej Babiš. A jsou to také okresy, kterým dominoval před pěti lety Miloš Zeman.
Případný úspěch letošního kandidáta Andreje Babiše tak závisí i na tom, zda se mu podaří volební účast svých podporovatelů ještě navyšovat, nebo zda s letošní vysokou účastí dosahuje na maxima voličů, které je možné v těchto okresech oslovit.
