ANALÝZA: ANO míří k vládě. Dalším stranám se spolupráce nemusí vyplatit

Hnutí ANO jednoznačně zvítězilo ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podařilo se mu získat hlas téměř 35 procent voličů. Po čtyřech letech se tak ANO v čele s Andrejem Babišem zřejmě stane vládní stranou. Minulé zkušenosti ovšem ukazují, že dalším stranám se spolupráce s ANO nemusí vyplatit. Rozebral to analytik ČT Kamil Švec.

Hnutí ANO podle jeho předsedy dosáhlo historického výsledku. Ve volbách získalo 80 mandátů a asi 34,5 procenta hlasů. Stalo se tak jasně dominantním sněmovním subjektem, bez kterého vláda prakticky nevznikne. Po prohře v roce 2021 tento výsledek hnutí jistě může považovat za jistou satisfakci.

Pohledem napříč jednotlivými sněmovními volbami, kterých se hnutí účastnilo, ukazuje, že si drží relativně stabilní podporu nad 27 procent hlasů a více než sedmdesáti mandáty. Výjimkou jsou první volby do dolní komory, kterých se účastnilo. V nich byla volební podpora a také zisk mandátů nižší.

I když předseda hnutí Babiš mluví o historickém výsledku pro ANO, není to výsledek rekordní. Ještě vyšší podpory voličů dosáhla v roce 2006 ODS, které se podařilo získat 35,38 procenta hlasů. Tehdejší občanští demokraté však nedosáhli takové dominance, protože druhou v pořadí byla ČSSD s 32,32 procenta hlasů. Tehdy to vedlo k rozdělení sněmovny na dvě poloviny po sto hlasech pro pravici a pro levici.

Situace hnutí ANO je v mnohém jednodušší. Ve sněmovně má k dispozici dva potenciální koaliční partnery, se kterými by získalo většinu 108 hlasů. Vyjednávání to ale nebude jednoduché.

Jedním z koaličních partnerů může být SPD předsedy Tomia Okamury, která je ve sněmovně od roku 2017. Sám Okamura je ve sněmovně ještě o čtyři roky déle (tehdy za Úsvit přímé demokracie). Po celou dobu je hnutí SPD součástí opozice a jeho návrhy se mu nedaří prosadit. Může tak mít motivaci se vlády účastnit.

Druhým možným partnerem jsou Motoristé sobě, nováček sněmovních voleb. Jsou novou politickou silou, která na sebe upozornila především díky úspěchu v evropských volbách. A také oni deklarují, že pokud mají vládu podpořit, chtějí být její součástí. „My budeme podporovat pouze tu vládu, ve které budeme sedět,“ řekl v povolebních Událostech, komentářích Matěj Gregor (Motoristé).

Pokud na tom budou Motoristé trvat, sen Andreje Babiše o menšinové jednobarevné vládě podpořené SPD a Motoristy se rozplyne.

Nebezpečí pro partnery ANO

Představitelé obou potenciálních koaličních partnerů by ale měli být na pozoru. Koaliční vládnutí s hnutím ANO nebo jeho podpora se totiž už od voleb 2013 projevuje tím, že partneři ztrácí podporu svých voličů a ti se přesouvají k ANO.

Být v koalici s hnutím ANO, alespoň dle zkušeností, znamená třeba i konec mimo Poslaneckou sněmovnu.

Své o tom vědí zejména sociální demokraté. V roce 2013 tehdy ještě silná ČSSD (dnes SOCDEM) vytvořila koalici s tehdy slabším hnutím ANO. Výsledkem vládnutí bylo, že sociální demokraté z podpory pětiny voličů v roce 2013, získali v roce 2017 jen 7,27 procenta hlasů. I přesto pokračovali v koaličním vládnutí s hnutím Andreje Babiše a v roce 2021 skončili mimo sněmovnu.

Své o tom vědí ale třeba také komunisté. Ti po volbách před osmi lety menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů podporovali. A také oni nakonec ve volbách neuspěli a stali se mimoparlamentní stranou. V sobotu po volbách se tohoto tématu dotknul i Andrej Babiš na tiskové konferenci. Na novinářský dotaz odpověděl: „Já myslel, že mi poděkujete, že jsme dostali komunisty podruhé ze sněmovny.“

Narážel tak na hnutí Stačilo!, které zformovala předsedkyně KSČM Kateřina Konečná a které se formalizovalo pod vedením Daniela Sterzika. V něm se kromě jiných menších stran sešli primárně kandidáti KSČM a několik kandidátů SOCDEM (dříve ČSSD).

Hnutí Stačilo! se podařilo překročit pětiprocentní hranici zisku hlasů pouze v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ve zbývajících krajích neuspělo.

Právě v Moravskoslezském kraji se sešli lídři kandidátek ANO a Stačilo! Zatímco kandidátní listina pod vedením Andreje Babiše získala přes čtvrt milionu hlasů a téměř 44 procent hlasů, hnutí Stačilo! podpořilo ani ne 35 tisíc voličů a 5,5 procenta hlasů. Celkově tak získalo jen 4,3 procenta hlasů a ve volbách neuspělo. 

Babiš ve své kampani mířil dlouhodobě na podobné voliče, jaké oslovovalo Stačilo!, ale také SPD. A na rozdíl od hnutí ANO SPD oslabilo.

Svoboda a přímá demokracie před osmi lety oslovila 10,64 procenta voličů, v roce 2021 měla 9,56 procenta a v letošních volbách už jen 7,79 procenta. Předseda hnutí Tomio Okamura tedy postupně přichází o voliče, a to i přesto, že se letos spojil s dalšími třemi stranami.

ANO uspělo už i lépe

Hnutí ANO letos získalo historicky nejvyšší podporu ve sněmovních volbách a má nejvíce mandátů. To je bezesporu úspěch. Z určitého úhlu pohledu ale mělo už i lepší výsledky. Například v roce 2017 bylo vítězem ve všech čtrnácti volebních krajích, včetně Prahy.

Letošní výsledky ukazují, že spolupráce ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v rámci koalice SPOLU má své výhody. Stranám se totiž podařilo uhájit volební vítězství v rámci Prahy. A pokud se podíváme na úroveň okresů, tak vítězství si SPOLU připsalo v okresech Praha-východ, Praha-západ a v Brně. I v těch před osmi lety dokázalo ANO uspět, protože strany nynější volební koalice kandidovaly tehdy samostatně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNávrh chce „povýšit“ odmítnutí testu na alkohol a drogy na trestný čin

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce prosadit zpřísnění postihu řidičů, kteří se odmítnou podvolit testu na alkohol a další návykové látky. Chce, aby dotyční nebyli posuzovaní za přestupek, ale trestný čin. Podporu má i u řady dopravních expertů – policejní data totiž ukazují, že ročně odmítne „dýchnout“ až sedm tisíc řidičů. Za to jim nyní hrozí pokuta 25 až 75 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení až na tři roky. Opilí nebo zdrogovaní řidiči zaviní ročně skoro pět tisíc nehod, vloni kvůli nim zemřelo sedmdesát lidí.
před 58 mminutami

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
11:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 5 hhodinami

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
09:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 7 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 12 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 15 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 15 hhodinami
Načítání...