ANALÝZA: ANO míří k vládě. Dalším stranám se spolupráce nemusí vyplatit

Hnutí ANO jednoznačně zvítězilo ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podařilo se mu získat hlas téměř 35 procent voličů. Po čtyřech letech se tak ANO v čele s Andrejem Babišem zřejmě stane vládní stranou. Minulé zkušenosti ovšem ukazují, že dalším stranám se spolupráce s ANO nemusí vyplatit. Rozebral to analytik ČT Kamil Švec.

Hnutí ANO podle jeho předsedy dosáhlo historického výsledku. Ve volbách získalo 80 mandátů a asi 34,5 procenta hlasů. Stalo se tak jasně dominantním sněmovním subjektem, bez kterého vláda prakticky nevznikne. Po prohře v roce 2021 tento výsledek hnutí jistě může považovat za jistou satisfakci.

Pohledem napříč jednotlivými sněmovními volbami, kterých se hnutí účastnilo, ukazuje, že si drží relativně stabilní podporu nad 27 procent hlasů a více než sedmdesáti mandáty. Výjimkou jsou první volby do dolní komory, kterých se účastnilo. V nich byla volební podpora a také zisk mandátů nižší.

I když předseda hnutí Babiš mluví o historickém výsledku pro ANO, není to výsledek rekordní. Ještě vyšší podpory voličů dosáhla v roce 2006 ODS, které se podařilo získat 35,38 procenta hlasů. Tehdejší občanští demokraté však nedosáhli takové dominance, protože druhou v pořadí byla ČSSD s 32,32 procenta hlasů. Tehdy to vedlo k rozdělení sněmovny na dvě poloviny po sto hlasech pro pravici a pro levici.

Situace hnutí ANO je v mnohém jednodušší. Ve sněmovně má k dispozici dva potenciální koaliční partnery, se kterými by získalo většinu 108 hlasů. Vyjednávání to ale nebude jednoduché.

Jedním z koaličních partnerů může být SPD předsedy Tomia Okamury, která je ve sněmovně od roku 2017. Sám Okamura je ve sněmovně ještě o čtyři roky déle (tehdy za Úsvit přímé demokracie). Po celou dobu je hnutí SPD součástí opozice a jeho návrhy se mu nedaří prosadit. Může tak mít motivaci se vlády účastnit.

Druhým možným partnerem jsou Motoristé sobě, nováček sněmovních voleb. Jsou novou politickou silou, která na sebe upozornila především díky úspěchu v evropských volbách. A také oni deklarují, že pokud mají vládu podpořit, chtějí být její součástí. „My budeme podporovat pouze tu vládu, ve které budeme sedět,“ řekl v povolebních Událostech, komentářích Matěj Gregor (Motoristé).

Pokud na tom budou Motoristé trvat, sen Andreje Babiše o menšinové jednobarevné vládě podpořené SPD a Motoristy se rozplyne.

Nebezpečí pro partnery ANO

Představitelé obou potenciálních koaličních partnerů by ale měli být na pozoru. Koaliční vládnutí s hnutím ANO nebo jeho podpora se totiž už od voleb 2013 projevuje tím, že partneři ztrácí podporu svých voličů a ti se přesouvají k ANO.

Být v koalici s hnutím ANO, alespoň dle zkušeností, znamená třeba i konec mimo Poslaneckou sněmovnu.

Své o tom vědí zejména sociální demokraté. V roce 2013 tehdy ještě silná ČSSD (dnes SOCDEM) vytvořila koalici s tehdy slabším hnutím ANO. Výsledkem vládnutí bylo, že sociální demokraté z podpory pětiny voličů v roce 2013, získali v roce 2017 jen 7,27 procenta hlasů. I přesto pokračovali v koaličním vládnutí s hnutím Andreje Babiše a v roce 2021 skončili mimo sněmovnu.

Své o tom vědí ale třeba také komunisté. Ti po volbách před osmi lety menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů podporovali. A také oni nakonec ve volbách neuspěli a stali se mimoparlamentní stranou. V sobotu po volbách se tohoto tématu dotknul i Andrej Babiš na tiskové konferenci. Na novinářský dotaz odpověděl: „Já myslel, že mi poděkujete, že jsme dostali komunisty podruhé ze sněmovny.“

Narážel tak na hnutí Stačilo!, které zformovala předsedkyně KSČM Kateřina Konečná a které se formalizovalo pod vedením Daniela Sterzika. V něm se kromě jiných menších stran sešli primárně kandidáti KSČM a několik kandidátů SOCDEM (dříve ČSSD).

Hnutí Stačilo! se podařilo překročit pětiprocentní hranici zisku hlasů pouze v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ve zbývajících krajích neuspělo.

Právě v Moravskoslezském kraji se sešli lídři kandidátek ANO a Stačilo! Zatímco kandidátní listina pod vedením Andreje Babiše získala přes čtvrt milionu hlasů a téměř 44 procent hlasů, hnutí Stačilo! podpořilo ani ne 35 tisíc voličů a 5,5 procenta hlasů. Celkově tak získalo jen 4,3 procenta hlasů a ve volbách neuspělo. 

Babiš ve své kampani mířil dlouhodobě na podobné voliče, jaké oslovovalo Stačilo!, ale také SPD. A na rozdíl od hnutí ANO SPD oslabilo.

Svoboda a přímá demokracie před osmi lety oslovila 10,64 procenta voličů, v roce 2021 měla 9,56 procenta a v letošních volbách už jen 7,79 procenta. Předseda hnutí Tomio Okamura tedy postupně přichází o voliče, a to i přesto, že se letos spojil s dalšími třemi stranami.

ANO uspělo už i lépe

Hnutí ANO letos získalo historicky nejvyšší podporu ve sněmovních volbách a má nejvíce mandátů. To je bezesporu úspěch. Z určitého úhlu pohledu ale mělo už i lepší výsledky. Například v roce 2017 bylo vítězem ve všech čtrnácti volebních krajích, včetně Prahy.

Letošní výsledky ukazují, že spolupráce ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v rámci koalice SPOLU má své výhody. Stranám se totiž podařilo uhájit volební vítězství v rámci Prahy. A pokud se podíváme na úroveň okresů, tak vítězství si SPOLU připsalo v okresech Praha-východ, Praha-západ a v Brně. I v těch před osmi lety dokázalo ANO uspět, protože strany nynější volební koalice kandidovaly tehdy samostatně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 56 mminutami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 1 hhodinou

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 1 hhodinou

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 2 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 3 hhodinami
Načítání...