ANALÝZA: ANO míří k vládě. Dalším stranám se spolupráce nemusí vyplatit

Hnutí ANO jednoznačně zvítězilo ve volbách do Poslanecké sněmovny. Podařilo se mu získat hlas téměř 35 procent voličů. Po čtyřech letech se tak ANO v čele s Andrejem Babišem zřejmě stane vládní stranou. Minulé zkušenosti ovšem ukazují, že dalším stranám se spolupráce s ANO nemusí vyplatit. Rozebral to analytik ČT Kamil Švec.

Hnutí ANO podle jeho předsedy dosáhlo historického výsledku. Ve volbách získalo 80 mandátů a asi 34,5 procenta hlasů. Stalo se tak jasně dominantním sněmovním subjektem, bez kterého vláda prakticky nevznikne. Po prohře v roce 2021 tento výsledek hnutí jistě může považovat za jistou satisfakci.

Pohledem napříč jednotlivými sněmovními volbami, kterých se hnutí účastnilo, ukazuje, že si drží relativně stabilní podporu nad 27 procent hlasů a více než sedmdesáti mandáty. Výjimkou jsou první volby do dolní komory, kterých se účastnilo. V nich byla volební podpora a také zisk mandátů nižší.

I když předseda hnutí Babiš mluví o historickém výsledku pro ANO, není to výsledek rekordní. Ještě vyšší podpory voličů dosáhla v roce 2006 ODS, které se podařilo získat 35,38 procenta hlasů. Tehdejší občanští demokraté však nedosáhli takové dominance, protože druhou v pořadí byla ČSSD s 32,32 procenta hlasů. Tehdy to vedlo k rozdělení sněmovny na dvě poloviny po sto hlasech pro pravici a pro levici.

Situace hnutí ANO je v mnohém jednodušší. Ve sněmovně má k dispozici dva potenciální koaliční partnery, se kterými by získalo většinu 108 hlasů. Vyjednávání to ale nebude jednoduché.

Jedním z koaličních partnerů může být SPD předsedy Tomia Okamury, která je ve sněmovně od roku 2017. Sám Okamura je ve sněmovně ještě o čtyři roky déle (tehdy za Úsvit přímé demokracie). Po celou dobu je hnutí SPD součástí opozice a jeho návrhy se mu nedaří prosadit. Může tak mít motivaci se vlády účastnit.

Druhým možným partnerem jsou Motoristé sobě, nováček sněmovních voleb. Jsou novou politickou silou, která na sebe upozornila především díky úspěchu v evropských volbách. A také oni deklarují, že pokud mají vládu podpořit, chtějí být její součástí. „My budeme podporovat pouze tu vládu, ve které budeme sedět,“ řekl v povolebních Událostech, komentářích Matěj Gregor (Motoristé).

Pokud na tom budou Motoristé trvat, sen Andreje Babiše o menšinové jednobarevné vládě podpořené SPD a Motoristy se rozplyne.

Nebezpečí pro partnery ANO

Představitelé obou potenciálních koaličních partnerů by ale měli být na pozoru. Koaliční vládnutí s hnutím ANO nebo jeho podpora se totiž už od voleb 2013 projevuje tím, že partneři ztrácí podporu svých voličů a ti se přesouvají k ANO.

Být v koalici s hnutím ANO, alespoň dle zkušeností, znamená třeba i konec mimo Poslaneckou sněmovnu.

Své o tom vědí zejména sociální demokraté. V roce 2013 tehdy ještě silná ČSSD (dnes SOCDEM) vytvořila koalici s tehdy slabším hnutím ANO. Výsledkem vládnutí bylo, že sociální demokraté z podpory pětiny voličů v roce 2013, získali v roce 2017 jen 7,27 procenta hlasů. I přesto pokračovali v koaličním vládnutí s hnutím Andreje Babiše a v roce 2021 skončili mimo sněmovnu.

Své o tom vědí ale třeba také komunisté. Ti po volbách před osmi lety menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů podporovali. A také oni nakonec ve volbách neuspěli a stali se mimoparlamentní stranou. V sobotu po volbách se tohoto tématu dotknul i Andrej Babiš na tiskové konferenci. Na novinářský dotaz odpověděl: „Já myslel, že mi poděkujete, že jsme dostali komunisty podruhé ze sněmovny.“

Narážel tak na hnutí Stačilo!, které zformovala předsedkyně KSČM Kateřina Konečná a které se formalizovalo pod vedením Daniela Sterzika. V něm se kromě jiných menších stran sešli primárně kandidáti KSČM a několik kandidátů SOCDEM (dříve ČSSD).

Hnutí Stačilo! se podařilo překročit pětiprocentní hranici zisku hlasů pouze v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, ve zbývajících krajích neuspělo.

Právě v Moravskoslezském kraji se sešli lídři kandidátek ANO a Stačilo! Zatímco kandidátní listina pod vedením Andreje Babiše získala přes čtvrt milionu hlasů a téměř 44 procent hlasů, hnutí Stačilo! podpořilo ani ne 35 tisíc voličů a 5,5 procenta hlasů. Celkově tak získalo jen 4,3 procenta hlasů a ve volbách neuspělo. 

Babiš ve své kampani mířil dlouhodobě na podobné voliče, jaké oslovovalo Stačilo!, ale také SPD. A na rozdíl od hnutí ANO SPD oslabilo.

Svoboda a přímá demokracie před osmi lety oslovila 10,64 procenta voličů, v roce 2021 měla 9,56 procenta a v letošních volbách už jen 7,79 procenta. Předseda hnutí Tomio Okamura tedy postupně přichází o voliče, a to i přesto, že se letos spojil s dalšími třemi stranami.

ANO uspělo už i lépe

Hnutí ANO letos získalo historicky nejvyšší podporu ve sněmovních volbách a má nejvíce mandátů. To je bezesporu úspěch. Z určitého úhlu pohledu ale mělo už i lepší výsledky. Například v roce 2017 bylo vítězem ve všech čtrnácti volebních krajích, včetně Prahy.

Letošní výsledky ukazují, že spolupráce ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v rámci koalice SPOLU má své výhody. Stranám se totiž podařilo uhájit volební vítězství v rámci Prahy. A pokud se podíváme na úroveň okresů, tak vítězství si SPOLU připsalo v okresech Praha-východ, Praha-západ a v Brně. I v těch před osmi lety dokázalo ANO uspět, protože strany nynější volební koalice kandidovaly tehdy samostatně. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Drony i auta v klidových zónách. Národní parky loni vybraly na pokutách víc

Sjíždění řeky, létání s dronem nebo kácení stromů v národním parku. Krkonoše, Šumava, Podyjí a České Švýcarsko loni uložily návštěvníkům 601 pokut za téměř 1,8 milionu korun, řekli ČT mluvčí oslovených národních parků. Nejčastěji návštěvníci platili za nepovolené vjezdy a parkování. V roce 2024 bylo pokut sice o sedm více, celková vybraná suma byla ale nižší, a to o téměř půl milionu korun. Podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka jsou jedním z důvodů vyšší pokuty, které parky loni rozdaly.
před 7 mminutami

Lince bezpečí přibylo hovorů o sebevraždě

Přes sto tisíc dětí se loni obrátilo na Linku bezpečí, psychické potíže řešilo čtyřiadvacet tisíc z nich. Až sedm tisíc otevřelo i téma sebevražd, těchto hovorů výrazně přibylo. Tři tisíce volajících pak vykazovaly známky týrání a zanedbávání. Psychiatrická péče pro nejmladší zůstává obtížně dostupná. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch chce zvýšit počet Center duševního zdraví a s ministrem školství Robertem Plagou (oba za ANO) se dohodli na podpoře školních psychologů.
před 40 mminutami

Počet Slováků, kteří pracují v Česku, se za dekádu zdvojnásobil

Přibývá Slováků, kteří pracují v Česku. Za poslední dekádu se jejich počet zhruba zdvojnásobil, teď se pohybuje kolem čtvrt milionu. Ze všech cizinců také vydělávají nejvíc – často zastávají vyšší pozice a firmy o ně mají zájem. Do Česka jich v posledních letech míří – minimálně za krátkodobou prací – desítky tisíc. O odchodu navíc aktuálně uvažuje až čtvrtina obyvatel. Mezi nejčastější důvody uvádějí právě nedostatek profesních příležitostí. Část Slováků má ambice zůstat v Česku dlouhodoběji.
před 2 hhodinami

V Česku končí těžba černého uhlí

V posledním černouhelném dole v zemi, Dole ČSM na Karvinsku, končí těžba. Na noční směně se v posledním porubu zastaví v sobotu stroje. Uzavře se tak 250 let dlouhá kapitola těžby černého uhlí na českém území. Ze společnosti OKD odchází 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150. Symbolický poslední vozík vyveze OKD 4. února.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Kotas odmítá sjezd sudetských Němců v Brně, Macek zdůrazňuje dialog a pietu

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.
před 16 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů probrali letouny L-159 i směřování zahraniční politiky

Prosba o letouny L-159 ze strany Ukrajiny stále trvá, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro Český rozhlas. Možnost dodávky čtveřice bojových letounů zmínil prezident Petr Pavel při návštěvě napadené země v polovině ledna. Vládní koalice ale podpořila stanovisko ministerstva obrany, podle kterého jsou stroje pro Česko nepostradatelné. Poslanec Jiří Mašek (ANO) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou uvedl, že letouny jsou pro českou armádu potřebné. Je proto přesvědčen, že je vláda Ukrajině nepošle. Poslanec Pavel Žáček (ODS) vidí v neposkytnutí bojových letounů politické důvody. Hosté probrali také současné směřování české zahraniční politiky nebo to, zda má na summitu NATO Česko zastoupit prezident, nebo premiér.
před 17 hhodinami

O dětské paliativní péči dříve nikdo moc nechtěl mluvit, říká Surovcová

Lea Surovcová, která je přes dvacet let součástí redaktorského týmu České televize, získala za svou práci několik ocenění a aktuálně uspěla v nové kategorii cen Trilobit, kde si odnesla cenu Adama Černého za mapování sociálních témat. Mimo jiné se zabývá dětskou paliativní péčí. „Když jsem tohle téma začala točit před deseti lety, nikdo o tom moc nechtěl mluvit,“ sdělila Surovcová v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Od té doby se podle ní situace změnila. Vážná témata zpracovává ráda, dává jí to dle jejích slov smysl. „Když mě ta rodina pustí dovnitř k sobě, tak se obohacujeme úplně všichni a ty rodiny navíc vnímají, že mohou pro tu péči dál něco udělat,“ popsala redaktorka své zkušenosti.
před 19 hhodinami

„Superúředník“ Fryč po dohodě s premiérem končí ve funkci

Nejvyšší státní tajemník Jindřich Fryč v sobotu končí ve funkci. S premiérem Andrejem Babišem (ANO) se minulý týden dohodl na ukončení své služby a vláda to odsouhlasila v pondělí. Vyplývá to z výsledků jednání kabinetu. Detaily k Fryčově odchodu premiér ani úřad vlády nezveřejnili. Nejvyšší státní tajemník odpovídá mimo jiné za povyšování státních zaměstnanců, koordinuje jejich vzdělávání a řeší případné spory.
před 20 hhodinami
Načítání...