ANALÝZA: Pád tradiční levice pokračuje. Komunisté ani SOCDEM se do sněmovny nevrací

Předsedkyně komunistické strany se snažila o velký návrat do sněmovny. Využila k tomu nově vzniklé hnutí Stačilo!, se kterým uspěla v loňských volbách do Evropského parlamentu. Velký návrat se ale nekoná a komunisté, stejně jako sociální demokraté sdružení pod touto značkou, ve sněmovně nezasednou. Příčiny i důsledky rozebral analytik ČT Kamil Švec.

Když se před čtyřmi lety konaly poslední sněmovní volby, KSČM v nich získala jen 3,6 procenta hlasů a po třiceti letech sněmovnu opustila. Ve vedení skončil také dlouholetý předseda Vojtěch Filip, kterého nahradila europoslankyně Kateřina Konečná.

V prosinci 2023 vznikla koalice Stačilo!. V té se spojili právě komunisté, Spojení demokraté – Sdružení nezávislých a Česká strana národně sociální. Konečná pochopila, že značka KSČM je už spíše přítěží. Výsledkem tak byla koalice Stačilo!, která se hlasitě vymezovala zejména vůči vládě. V loňských evropských volbách uspěla, dokonce víc než jiné zavedené strany.

Snaha uspět ve sněmovních volbách byla vysoká. Ze Stačilo! tak v říjnu loňského roku vzniklo hnutí vedené Danielem Sterzikem. Motivací bylo kandidovat jako strana, nikoliv jako koalice, pro kterou by platil vyšší volební práh. To se stalo i předmětem stížností u soudů a nakonec o tom rozhodoval soud ústavní.

Úspěch se ale neopakoval. A to navzdory tomu, že za hnutí v médiích včetně předvolebních debat vystupovala především Kateřina Konečná, která byla volební lídryní. Ta také byla hlavní tváří předvolebních mítinků. Naopak kontroverzně vnímaný předseda hnutí Daniel Sterzik se z pohledu mainstreamových médií držel vzadu.

Hnutí Stačilo! nakonec v letošních volbách získalo pouze lehce přes čtyři procenta hlasů. To je ani ne jen o jeden procentní bod více, než získala KSČM před čtyřmi lety. A to je velký neúspěch. Zvlášť když se v mnohých předvolebních průzkumech realizovaných během září hnutí pohybovalo kolem sedmi procent hlasů.

Obecně platí, že komunističtí kandidáti byli vždy úspěšní v Moravskoslezském kraji a získávali tam více než strana celkově. Ale ani výsledek Stačilo! v Moravskoslezském kraji, kde kandidátku vedla právě Konečná, nebyl nikterak vysoký.

Průběžné výsledky

Česká republika

Volební účast
0 %
Sečteno okrsků
0 %
Platné hlasy0 %
Neplatné hlasy0 %

Podařilo se přesvědčit pouze něco přes pět a půl procenta voličů. Pětiprocentní hranici zisku hlasů těsně Stačilo! překonalo už jen v Olomouckém kraji. Ve zbývajících krajích byl zisk více či méně nižší. Komunisté tak i nadále zůstávají neparlamentní stranou. 

Kateřina Konečná sama v politice nekončí. Zůstává i dál europoslankyní, kterou je od roku 2014. A podle ní nekončí ani hnutí Stačilo!: „Nekončíme, jdeme dál, přejeme si, aby levicová témata a problémy našly ve všech dalších volbách své zastoupení na všech úrovních, ať komunální, krajské nebo parlamentní, věřte nám,“ řekla na povolební tiskové konferenci.

Otázkou zůstává, jaká bude budoucnost KSČM. Strana totiž ani v následujících letech nebude dostávat finance ze státního rozpočtu za každý obsazený mandát. Je dlouhodobě nucena šetřit a finance jí v následujících letech mohou ještě více chybět. 

Konec Sociální demokracie

Neúspěch hnutí Stačilo s sebou nese ještě jeden konec kdysi významné politické síly – Sociální demokracie. Kdysi nejsilnější politická strana (tehdy ještě jako ČSSD) se v červnu pod vedením své předsedkyně Jany Maláčové rozhodla pro spolupráci s hnutím Stačilo!.

To se setkalo s velkým nepochopením u části straníků, kteří stranu začali opouštět. A to i z toho důvodu, že se sociální demokraté stali velmi slabým partnerem. Za Stačilo! kandidovalo 37 kandidátů nominovaných Socdem z celkových 342.

Sociální demokraté vypadli ze sněmovny před čtyřmi lety. Tehdejšího předsedu Jana Hamáčka nahradil Michal Šmarda. Ani tomu se nepodařilo se stranou v některém z typů voleb výrazněji uspět. Po loňských volbách ho vystřídala Jana Maláčová. A ani ta si úspěch nepřipíše.

Pokud sociální demokraté nepřijdou s nějakou razantní změnou, může to znamenat konec strany. Její výrazné tváře v regionální politice loni kandidovaly pod jinou značkou, než je Socdem, a mnohé z nich už stranu opustily.

Jana Maláčová tak přivedla stranu s téměř 150letou historií do hnutí, které návratu sociálních demokratů do sněmovních lavic nepomohlo. Z volební spolupráce si odnáší jen poškozenou pověst. Jak upozorňovali dnes již většinou bývalí členové, strana se zapojením do Stačilo! zpronevěřila svým hodnotám a myšlenkám. 

Návrat do sněmovny bývá těžký

Ani komunisté, ani sociální demokraté minimálně do dalších voleb ve sněmovně nezasednou. Současně platí, že s každými dalšími volbami se může šance na to snižovat, protože strany upadnou do zapomnění. Chce-li se strana do sněmovny vrátit, musí tak učinit co nejdříve od prohraných voleb.

To se zatím podařilo pouze křesťanským demokratům. V roce 2010 pod vedením Cyrila Svobody ve volbách neuspěli a ze sněmovny vypadli. Podařilo se jim ale vrátit hned v dalších volbách v roce 2013, když získali téměř sedm procent hlasů. Dnes jsou křesťanští demokraté součástí koalice Spolu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Budoucnost programu na podporu bydlení je nejistá

V programu, který podporuje výstavbu nájemních bytů, už vláda v demisi pokračovat nebude. Končící ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) přitom ještě o prázdninách sliboval opak. Kabinet pro obce a firmy vyčlenil sedm miliard korun, ke konci června se ale sešly žádosti za dvacet miliard. O budoucnosti fondu není i přes enormní zájem jasno.
před 2 mminutami

Komunisté nutili disidenty k vystěhování. Vědci teď zkoumají traumata jejich dětí

Ponížení, ztráta domova a hlavně vlastní rodiny – takové pocity zažívaly oběti komunistické akce Asanace. Jejím cílem bylo donutit k vystěhování do zahraničí nepohodlné disidenty, převážně signatáře Charty 77. Příslušníci StB je postupně cílenou šikanou i násilím donutili opustit Československo. Trauma z nedobrovolného odchodu i z nesnadných začátků v nové zemi se přitom často dotklo i jejich dětí. Přenos tohoto traumatu – který se v současnosti dle odborníků může podobat i pocitům Ukrajinců prchajících ze své země – zkoumal tým vědců z Národního ústavu duševního zdraví.
před 32 mminutami

Jak může Babiš vyřešit svůj střet zájmů? Odpovědi hledali Reportéři ČT

Téma střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše je po říjnových volbách opět na scéně. Pravděpodobný nový budoucí premiér totiž ve funkci předsedy vlády nesmí vlastnit firmu, která by čerpala dotace či obchodovala se státem. V případě Agrofertu jde přitom ročně minimálně o stovky milionů korun. Novela zákona, která střet zájmů členů kabinetu řeší, vznikla v roce 2017 a bývá přezdívána „Lex Babiš“. Při své minulé vládě šéf ANO vložil Agrofert do dvou svěřenských fondů. Podle Evropské komise a českých soudů toto opatření ovšem střet zájmů neřeší. Jak pravděpodobný budoucí premiér situaci vyřeší tentokrát, zatím neoznámil. Nejen na to, jaké možnosti Babiš má, se blíže zaměřila Jana Neumannová v pořadu Reportéři ČT.
před 8 hhodinami

V obnovené žatecké synagoze si lidé připomněli výročí křišťálové noci

Při jednom z největších protižidovských pogromů – takzvané křišťálové noci – z 9. na 10. listopadu 1938 (a na některých místech i v následujících dnech) bylo v Německu zničeno přibližně dvanáct set synagog, z toho asi pětatřicet v Sudetech, které muselo Československo postoupit po mnichovské dohodě. Dotklo se to i synagogy v Žatci, která se teprve loni dočkala obnovy, nebo v Liberci, na jejímž místě dnes stojí nová modlitebna. Mnoho synagog však zaniklo nebo chátrá.
před 9 hhodinami

Temelín zdvojnásobí objem skladu vyhořelého paliva

Projekt rozšíření meziskladu použitého paliva v Temelíně se posouvá dál. Souhlas připojilo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Resort nezjistil negativní dopady na životní prostředí ani na lidské zdraví. „Fakticky se jedná o rozšíření stávajícího skladu, se kterým jsme počítali od samotného počátku, proto byl původní projekt koncipován tak, aby rozšíření kapacity umožňoval,“ říká mluvčí Jaderné elektrárny Temelín Marek Sviták.
před 10 hhodinami

Slepý návrat ke kořenům není řešením, říká nový předseda TOP 09 Havel

TOP 09 má od víkendu nového předsedu, vede ji bývalý místopředseda Matěj Ondřej Havel. Ve straně se podle něj v současnosti povedou vnitřní diskuse o idejích i o tom, co má nabízet veřejnosti. „Slepý návrat ke kořenům, ke kterému mají tendence lecjaké spolky, někdy církve nebo politické strany, nikdy není řešením. Návrat do minulosti přece nevede k budoucnosti,“ vyjádřil se. Znovuzapojení spoluzakladatele TOP 09 Miroslava Kalouska, po němž někteří členové volají, nezavrhuje. „Spolupráci se nebráním. Míč je na jeho straně,“ řekl moderátorce Tereze Řezníčkové.
před 11 hhodinami

Pavel: Je legitimní Babiše žádat, aby veřejnosti představil řešení střetu zájmů

Prezident Petr Pavel vnímá jako legitimní žádat po pravděpodobném budoucím předsedovi vlády a šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, aby nyní veřejnosti řekl, jakým způsobem vyřeší střet zájmů. Uvedl to při pondělní návštěvě Karlovarského kraje. Bylo by dobře, aby lidé od svého možného budoucího premiéra slyšeli, že nebude ve střetu zájmů a bude fungovat ve prospěch Česka bez konfliktu se zákonem, sdělila hlava státu.
před 12 hhodinami

Policie stíhá v kauze Motol první firmu, Pragoperun FNM, píší Seznam Zprávy

Policie rozšířila stíhání v kauze motolské nemocnice o první firmu. Obvinění z korupce a z praní špinavých peněz čelí Pragoperun FNM, která nemocnici prala prádlo, napsal v pondělí server Seznam Zprávy. Kriminalisté v případu úplatků od nemocničních dodavatelů i nadále stíhají osmnáct lidí včetně někdejšího ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka a jeho bývalého náměstka Pavla Budinského.
před 14 hhodinami
Načítání...